Ukrajina obnovila útoky na Rusko ve velkém stylu. Hned mu zasáhla rafinerii v Rjazani, kterou tolik potřebuje

Stačily tři dny. Tolik vydrželo křehké energetické příměří, které mělo zastavit vzájemné údery na ropnou a energetickou infrastrukturu. V noci ze 14. na 15. října 2026 Ukrajina ukázala, že s pauzou skončila, a jako první cíl si vybrala závod, jehož výpadek Moskva pocítí doslova na čerpacích stanicích. Rjazaňská rafinérie, vlastněná Rosněftí, není jen další bod na mapě ruského ropného průmyslu. Je to páteřní uzel zásobování hlavního města a centrálního Ruska benzinem, naftou i leteckým palivem. Gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov sám útok popsal jako „masovou“ dronovou vlnu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že u cíle zničilo čtyři střely typu Flamingo a 69 dronů. Už samotná čísla, byť pocházejí z ruské strany, naznačují rozsah operace.

Proč právě Rjazaň

Rosněfť na svých stránkách popisuje rjazaňský závod jako součást kruhového systému zásobování Moskvy a přilehlých regionů. Více než polovina jeho produkce míří přímo na moskevský trh. Podle firemních materiálů z rjazaňského paliva denně tankuje přibližně čtvrtina automobilů v Moskvě a Moskevské oblasti. A je tu ještě jeden rozměr: více než polovina letů z moskevských letišť Šeremeťjevo a Domodědovo používá letecké palivo právě odtud.

V roce 2024 závod zpracoval 13,1 milionu tun ropy, zhruba 4,9 procenta celkové ruské rafinační kapacity. Vyrobil 2,2 milionu tun benzinu, 3,4 milionu tun nafty a 4,3 milionu tun topného oleje. Nejde tedy o největší ruskou rafinérii, ale o jednu z nejdůležitějších z hlediska polohy a skladby výroby. Zasáhnout Rjazaň znamená zasáhnout Moskvu do žaludku.

Rafinérie pod tlakem celý rok

Říjnový útok není první. Rjazaňská rafinérie letos zažila sérii zásahů, z nichž každý další přišel dřív, než se závod stačil plně vzpamatovat:

• Květen 2026: Podle Reuters byla rafinérie po útoku úplně odstavena.
• Červenec 2026: Další zásah s odhadovaným dvoutýdenním výpadkem.
• 6. září 2026: Nejtěžší doložený průmyslový zásah, odstaveny dvě hlavní destilační jednotky CDU-4 a CDU-6, opravy měly trvat týdny.

Říjnový útok zatím vyčnívá spíš rozsahem salvy a politickým načasováním než doloženou průmyslovou škodou. Gubernátor Malkov potvrdil požár na území rafinérie a poškození skladu u sousedního podniku, předběžně bez obětí. Která konkrétní technologická jednotka byla zasažena, zatím veřejně potvrzeno nebylo. Ale i kdyby se okamžitá škoda ukázala menší než v září, problém pro Rusko je kumulativní: závod funguje pod tlakem opakovaných zásahů a každá další oprava je složitější a dražší.

Mezinárodní energetická agentura v zářijovém komentáři uvedla, že Rusko výpadky kompenzuje odkládáním údržby, oživováním odstavených jednotek a urychlenými opravami. Ke konci srpna 2026 ale zůstalo bez zásahu jen pět velkých ruských rafinérií, všechny daleko na východě. V prvních osmi měsících roku 2026 byla ruská rafinérie zasažena v průměru jednou za tři dny.

Příměří, které nevydrželo ani víkend

Kontext útoku je stejně důležitý jako jeho cíl. Prezident Zelenskyj 11. října 2026 veřejně prohlásil, že Kyjev je připraven neútočit na ruskou energetickou infrastrukturu, pokud totéž udělá Moskva. Šlo o gesto směrem k Donaldu Trumpovi, který na energetické příměří tlačil. Už o den později ale Zelenskyj na Varšavském bezpečnostním fóru oznámil, že Rusko příměří porušilo, zmínil zásah elektrárny v Charkově, plynového zařízení a čerpací stanice.

Ukrajinská podmínka pro jakékoli další příměří je jasná: reciprocita plus americké vynucení. Zelenskyj požaduje, aby Washington dal Moskvě jasný signál a prakticky dohlédl na dodržování dohody. Bez toho, jak shrnula AP, Kyjev považuje pauzu za ukončenou. „Skončili jsme,“ citovala agentura Zelenského slova z 15. října.

Pro vztah Kyjeva s Washingtonem je obnova úderů komplikací. Trump tlačil na zastavení útoků na ruské rafinérie a AP psala o zhoršení vztahů. Na druhé straně generální tajemník NATO Mark Rutte už 30. září veřejně mluvil o ukrajinských hlubokých úderech do ruské energetické infrastruktury jako o součásti ukrajinského válečného výkonu, bez náznaku distancování.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Přímá závislost Evropy na ruských ropných produktech skončila sankcemi; EU zakázala dovoz ruské námořně přepravované ropy v prosinci 2022 a ropných produktů v únoru 2023. Česko ruský diesel legálně nedováží. Nepřímý kanál ale funguje dál.

IEA v říjnovém ropném reportu varovala, že nižší ruské dodávky spolu s výpadky na Blízkém východě drží globální trh s dieselem pod extrémním tlakem. Reuters už v létě 2026 spojovala útoky na ruské rafinérie s evropskými cenami paliv poblíž rekordů. Pro českého řidiče to znamená sekundární dopad přes evropský velkoobchod; ne návrat přímé závislosti, ale vyšší cenu na stojanu.

Česká vláda se k říjnovému útoku na Rjazaň samostatně nevyjádřila. Dlouhodobá linie je ale čitelná: v únoru 2026 ministerstvo zahraničních věcí oznámilo dodávku 55 dieselových generátorů na Ukrajinu právě kvůli ruským útokům na tamní energetiku. Praha pomáhá Ukrajině bránit se důsledkům toho, co Rusko samo páchá.

Rjazaňská rafinérie hoří poněkolikáté za pět měsíců a Rusko má stále méně závodů, které její výpadek dokážou nahradit. Každý další zásah není jen požár na satelitním snímku, je to o trochu dražší benzin v Moskvě, o trochu delší fronta na opravu a o trochu menší schopnost systému vstřebat další ránu.