Týden, na jaký Rusové nezapomenou. Ukrajinci spálili protivzdušnou obranu za více než 3 miliardy Kč

Síly bezpilotních systémů Ukrajiny zveřejnily 11. května 2026 týdenní souhrn, který se čte jako inventura drahého šrotu: zasažený raketový komplex Buk-M3, systém Tor-M2, radar Kasta a raketovo-kanónový komplex Tunguska. Nejde přitom o jednorázový záblesk štěstí. Za celý duben hlásila tatáž složka 38 zasažených prvků ruské PVO v hodnotě kolem 1,1 miliardy dolarů. Květnový týden ale vyniká tím, co přesně se podařilo trefit, a kolik to Rusko stojí.

Čtyři cíle, jeden týden

Z dílčích příspěvků oficiálního kanálu SBS lze rekonstruovat, co se v prvním květnovém týdnu odehrálo. Minimálně dva Buky-M3 byly zasaženy v Doněcké oblasti, Tor-M2 v Záporožské oblasti a Tunguska na území Brjanské oblasti Ruské federace. Radar Kasta figuruje v souhrnu, ale přesné místo zásahu SBS v otevřené verzi neuvádějí.

Celkem šlo podle SBS o devět zasažených prvků PVO za první týden května. Čtyři nejdražší z nich tvoří jádro oné sumy přes 131 milionů dolarů.

Jak se počítají miliardy

Částka 131 milionů dolarů zní jako číslo vytažené z klobouku. Dá se ale rozložit na veřejně doložitelné položky:

• Buk-M3 — cca 45 milionů dolarů za komplet, podle staršího příspěvku samotných SBS
• Tor-M2 — nejméně 25 milionů dolarů, jak uvádí 413. pluk SBS „Reid“
• Radar Kasta — minimálně 60 milionů dolarů podle 429. brigády „Achilles“, citované Ukrajinskou Pravdou

Součet tří položek: 130 milionů dolarů. Tunguska, starší, ale stále funkční raketovo-kanónový systém, posouvá celkovou sumu nad deklarovaných 131 milionů.

Při kurzu ČNB platném pro 11. května 2026, tedy 20,680 Kč za dolar, vychází 131 milionů dolarů na přibližně 2,71 miliardy korun. Tři miliardy jsou tedy spíš mediální zaokrouhlení než přesný přepočet. Řádově ale suma sedí.

Proč právě tyto systémy bolí nejvíc

Buk-M3 není jen drahý kus železa. Podle analytické studie RUSI jde o jádro taktické vrstvy ruské protivzdušné obrany, systém chránící manévrující jednotky, schopný ostřelovat šest cílů současně na vzdálenost až 65 kilometrů. Tor-M2 pak funguje jako krátkodosahový „goalkeeper“ proti dronům, střelám s plochou dráhou letu i vrtulníkům s dosahem 15 kilometrů.

Radar Kasta je něco jiného. Jsou to „oči“, systém raného varování sledující až 200 cílů v okruhu 150 kilometrů včetně nízko letících prostředků. Bez něj je celý sektor hluchý a slepý vůči tomu, co Ukrajina posílá.

Ztráta jednoho kusu z každé kategorie v jednom týdnu znamená, že v konkrétním úseku fronty vypadly tři vzájemně se doplňující vrstvy ochrany najednou.

Drony místo raket

Způsob, jakým k zásahům dochází, vypovídá o posunu v ukrajinské taktice. Nejde o klasický raketový duel. U Toru-M2 je doložen noční úder bezpilotním prostředkem ukrajinské firmy Fire Point na vzdálenost přes 50 kilometrů od linie boje. U Kasty popisuje 429. brigáda dronový zásah zhruba 80 kilometrů od ukrajinské hranice.

Vzorec se opakuje: průzkum, trpělivý lov, úder ve chvíli zranitelnosti a objektivní kontrola výsledku. SBS přitom opakovaně zmiňují koordinaci s Centrem hlubinných úderů, speciálními silami i bezpečnostní službou SBU. Je to kombinovaná operace, ne improvizace jednoho operátora s joystickem.

Co to mění, a co ne

Ruská protivzdušná obrana nezmizí. RUSI výslovně upozorňuje, že zůstává vícevrstvá a představuje závažnou překážku. Rusko má čím část ztrát sanovat, systémy Buk i Tor stále zavádí do dalších jednotek. Jenže každá náhrada znamená nejen nový kus techniky, ale i radar, munici, logistiku a vycvičenou obsluhu. To jsou měsíce, ne dny.

Podstatnější je jiný efekt. Každý zasažený Buk nebo Tor vytváří lokální díru, kterou musí Rusko zaplnit přesunem odjinud. A každý přesun odjinud otevírá díru jinde. Ukrajina nemusí zničit celou ruskou PVO, stačí, když ji nutí k neustálému a drahému přeskupování.

Květnový týden s účtem přes 131 milionů dolarů není konec ruské protivzdušné obrany. Je to další řádek na účtence, která se prodlužuje každý měsíc, a kterou Rusko platí technikou, časem i životy osádek, které se nedají nahradit ze skladu.