Ukrajinci zkusili zničit Su-57 přímo na základnách. Drony s AI dopravily balony stovky kilometrů do ruského vnitrozemí

Operace, kterou popisuje ruská strana, připomíná špionážní thriller víc než klasický dronový nálet. Žádný přímý přelet tisíců kilometrů z ukrajinského území. Místo toho vícestupňový plán: kontejnery s 24 drony vybavenými autonomním navedením měly být nejprve shozeny balony a většími bezpilotními prostředky do Brjanské oblasti při rusko-ukrajinské hranici. Teprve odtud je měli agenti skrytě převézt hluboko do vnitrozemí, v přívěsech s dvojitým dnem, naložených domácími spotřebiči jako kamufláží. Kompletace měla proběhnout v pronajatých garážích poblíž cílů. Pokud je verze FSB pravdivá, jde o další důkaz, že pro nejcennější ruské letouny už samotná vzdálenost od fronty neznamená bezpečí.

Dva cíle, dva různé světy

Základna Šagol u Čeljabinsku leží podle ukrajinského ministerstva obrany zhruba 1 700 kilometrů od ukrajinské hranice. To je daleko, ale v kontextu předchozích ukrajinských úderů do hloubky už nikoli nedosažitelně. Druhý cíl je ovšem z jiné kategorie. Ukrainka-Seryševo v Amurské oblasti se nachází přibližně 6 000 kilometrů od Ukrajiny, blíž k Japonsku než ke Kyjevu. Právě tam Rusko po loňských útocích přesunulo část strategických bombardérů Tu-95, aby je dostalo mimo dosah. Analytici z Janes tam identifikovali 326. těžkou bombardovací divizi.

Jinými slovy: Moskva přesunula letouny na konec kontinentu. A podle FSB se je Ukrajina pokusila zasáhnout i tam.

Proč právě Su-57

Su-57 je ruská vlajková loď páté generace, početně omezená, politicky cenná, propagandisticky nenahraditelná. V únoru 2026 Rostěch oznámil dodání další várky těchto strojů s modernizovaným zbraňovým komplexem. Každý ztracený kus bolí dvojnásob, protože výrobní kapacity jsou nízké a náhrada trvá roky.

A Su-57 už na zemi hořel. V červnu 2024 ukrajinská vojenská rozvědka HUR oznámila první zásah Su-57 na letišti Achtubinsk, 589 kilometrů od linie kontaktu. V dubnu 2026 Kyjev tvrdí, že na Šagolu zasáhl dva Su-57 a jeden Su-34. Stealth vlastnosti chrání letoun ve vzduchu. Na stojánce bez úkrytu je z něj jen drahý cíl.

Co znamená „dron s AI“

Označení může znít jako sci-fi, ale realita je střízlivější, a zároveň účinnější, než by se zdálo. Nejde o stroj, který sám vybírá cíle bez lidského rozhodnutí. Jde o autonomní terminální navedení: dron po aktivaci pokračuje k cíli i při rušení GPS, ztrátě rádiového spojení nebo degradaci navigace. Počítačové vidění mu umožňuje rozpoznat objekt a dokončit zásah bez operátora.

Západní výrobci takové systémy dodávají otevřeně. Firma Auterion 13. července oznámila partnerství se SkyFall na dodávce 50 000 FPV dronů s autonomním navedením, financovaných evropskou členskou zemí NATO. V únoru 2026 vznikl německo-ukrajinský společný podnik zaměřený na sériovou výrobu bezpilotních systémů s autonomním navedením. FSB tvrdí, že komponenty zadržených dronů pocházely z Británie, USA, Kanady a Švédska, veřejně doložený řetězec dodávek ale zatím chybí.

Zmařený útok, nebo zmařená operace?

Tady je potřeba být přesný. Veřejně dostupná je pouze ruská verze událostí. FSB tvrdí, že útok překazila ještě před použitím dronů a zadržela vykonavatele i pomocníky. Na rozdíl od operace Spiderweb z června 2025, kdy prezident Zelenskyj hovořil o 117 dronech a 41 zasažených vojenských letadlech a Reuters popsala drony ukryté v dřevěných přístřešcích uvnitř Ruska, k případu Ukrainka/Šagol zatím neexistují satelitní snímky ani nezávislé potvrzení zničených strojů.

Není to ale izolovaná epizoda. Pouhé tři dny předtím, 10. července, FSB zveřejnila zmařený útok na letiště Rostov-Centralnyj s 13 FPV drony vybavenými autonomním navedením. Buď Ukrajina skutečně vede sérii úderů do hloubky proti ruským leteckým základnám, nebo Moskva sérii takových tvrzení využívá k demonstraci vlastní bdělosti. Pravděpodobně obojí.

Vzdálenost už není štít

Ruská reakce na předchozí útoky měla tři roviny: přesuny letounů dál od Ukrajiny, posílení protivzdušné obrany a elektronického boje a nově i stavební ochranu. Na základně Engels vzniká nejméně 17 zpevněných úkrytů pro strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160. Samotná potřeba takových investic prozrazuje, že dosavadní ochrana nestačila.

Jenže aktuální případ, ať už dopadl jakkoli, ukazuje problém hlubší než dolet. Pokud je verze FSB byť jen zčásti pravdivá, hrozbou není dron vypuštěný z Ukrajiny, ale útočný prostředek předem nasunutý dovnitř Ruska a odpálený zblízka. Proti tomu nepomůže ani přesun na Dálný východ. Pomůže jedině kombinace rozptylu, fyzické ochrany a kontroly vlastního území, tedy přesně to, v čem obrovské Rusko tradičně selhává.

Šest tisíc kilometrů od fronty stojí na stojánce bombardér za miliardy. A někdo v pronajaté garáži nedaleko skládá dron z krabice od pračky.