Video: Operace PPOpad-2026 jde podle plánu. Ukrajinci zničili 300 systémů PVO, Rusové je nemají čím nahradit

Jubilejním cílem se stal komplet Buk-M3 u obce Ukrajinka na okupované části Záporožské oblasti. Záběry ze zásahu zveřejnil velitel Sil bezpilotních systémů (SBS) Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Madyar, na svém kanálu spolu se sestřihem dalších videopotvrzených úderů. Tři sta zasažených prvků neznamená tři sta celých baterií, číslo zahrnuje 162 protiletadlových raketových a raketovo-kanónových kompletů, 124 radarových komplexů a 14 systémů radioelektronického boje. Právě tato skladba ukazuje, že kampaň PPOpad-2026 necílí na jeden typ techniky, ale systematicky rozebírá celou architekturu ruské protivzdušné obrany.

Co je PPOpad-2026 a kdo za ním stojí

Operaci nevedou Síly speciálních operací, jak se občas mylně uvádí, ale Síly bezpilotních systémů Ukrajiny, relativně nová složka, jejímž velitelem se Brovdi stal na základě prezidentského dekretu ze 3. června 2025. SBS sdružují specializované dronové brigády a centra: v posledním souhrnu zásahů z 10. až 18. září figurují 414. brigáda „Ptachy Madyara“, 412. brigáda Nemesis, 429. brigáda Achilles, 427. brigáda Rarog, 1. samostatné centrum SBS i skupina Feniks z pohraniční stráže.

PPOpad je přitom jen jednou ze tří paralelních kampaní, které SBS veřejně deklarují. Druhou je MoLoChKa zaměřená na logistiku a třetí „Krymský rubilnyk OFF“ cílící na infrastrukturu na Krymu. Společným jmenovatelem je opotřebování ruského zázemí drony, od fronty přes okupovaná území až po ruský týl. A právě v tom posledním bodě září přineslo posun: mezi cíli z 10. až 18. září jsou i zásahy v Rostovské, Bělgorodské a Krasnodarské oblasti, tedy hluboko na území Ruské federace.

Tempo se zdvojnásobilo

Průběžně zveřejňované milníky umožňují spočítat, jak kampaň akceleruje. Ke konci června SBS deklarovaly 195 zasažených cílů, ke konci srpna 263. Za červenec a srpen dohromady tedy přibylo 68 zásahů za 62 dní, zhruba 1,1 cíle denně. Jenže za prvních osmnáct dní září přibylo dalších 37 zásahů, tedy přibližně 2,1 cíle denně. Tempo se zdvojnásobilo.

Veřejný operační dokument s přesným harmonogramem a cílovými čísly zveřejněn nebyl. Formulace „jde podle plánu“ tak vychází z toho, že kampaň drží deklarovaný směr a průběžně plní milníky, které SBS samy zveřejňují. Žádný z nich nebyl odvolán ani revidován směrem dolů.

V seznamu posledních cílů se objevují typy, které tvoří páteř ruské vrstevnaté obrany: Buk-M1, Tor-M2, Tunguska, radar Něbo-M, Kasta-2E2, systém Terek i radiolokátor 64N6. Každý z nich plní jinou roli, od detekce nízkoletících dronů po navádění střel středního dosahu. Vyřadit je znamená oslepit celé úseky.

Proč Rusko ztráty nedoplňuje

Tři sta zasažených prvků je číslo, které bolí zvlášť v kontextu výrobních kapacit. Podle analytické studie britského think-tanku RUSI z prosince 2025 je ruská výroba radarů a kompletů PVO závislá na dovážených materiálech, zahraničních testovacích technologiích a úzkých výrobních uzlech, které sankce dále zužují. Ukrinform cituje analytické odhady, podle nichž se Pancir vyrábí v objemu zhruba 12 až 24 kusů ročně a Buk asi 15 až 30 kusů ročně. Před invazí mělo Rusko odhadem 116 Pancirů na bojové službě a kolem 350 Buků všech hlavních verzí.

Kumulované ztráty přitom nesouvisí jen s PPOpadem, Ukrajina ničí ruskou PVO i konvenčními prostředky a dalšími dronovými operacemi. Výsledkem je, že tempo ztrát převyšuje tempo výroby. Nejde o veřejné ruské přiznání, ale nezávislé analýzy tento trend jednoznačně podporují.

Zvlášť kritické jsou ztráty radarů. Radar je „oko a mozek“ celé baterie, bez něj přestávají být i drahé komplety typu S-300 nebo S-400 plně funkční. Vyřazení jednoho klíčového radaru může podle analytiků prakticky oslepit celý prapor či pluk PVO. A právě 124 zasažených radarových komplexů ze tří set cílů ukazuje, že Ukrajina tuto logiku pochopila a cíleně ji využívá.

Co to znamená pro válku a pro Česko

Úspěch PPOpadu neznamená kolaps celé ruské protivzdušné obrany. Znamená ale něco strategicky zásadního: Ukrajina systematicky otevírá lokální koridory, kterými mohou pronikat další vlny dronů na logistické uzly, sklady munice, průmyslové objekty, přístavy i energetickou infrastrukturu. Každý zničený radar rozšiřuje slepé místo, každé slepé místo umožňuje hlubší úder.

Rusko je nuceno přesouvat vzácné komplety mezi frontou, okupovanými územími, Krymem a vlastním týlem. Krýt všechno najednou nedokáže. A právě to je podstata opotřebovací kampaně: nemusíte zničit všechno, stačí donutit protivníka k neustálému přeskupování, při kterém vždy někde zůstane díra.

Pro Česko je kontext nepřímý, ale reálný. Ministerstvo obrany ČR uvádí celkovou vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 17,4 miliardy korun do října 2025, včetně přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. Český ministr zahraničí v lednu 2026 v Kyjevě řešil i spolupráci v oblasti obrany proti dronům a ukrajinská vláda na dubnové schůzce ve formátu Ramstein znovu zmínila „českou iniciativu“ jako fungující mezinárodní mechanismus podpory. Evropská rada v červnu 2026 navíc výslovně upozornila na incident z 29. května, kdy ruský dron s výbušninou dopadl do obytného domu v Rumunsku, připomínka, že válka má přesahy i za hranice Ukrajiny.

Tři sta videopotvrzených zásahů za devět měsíců, tempo rostoucí na dva denně, výrobní kapacity, které nestíhají doplňovat ztráty. PPOpad-2026 není jednorázový virální zásah, je to trpělivá, metodická kampaň, která Rusku systematicky bere schopnost chránit vlastní nebe.