Výsměch Putinovi, jaký si neuměl představit. Zatímco s ním Amerika jedná, mimo zraky veřejnosti posílá Ukrajině miliardy

Dva data, jedno vedle druhého, říkají víc než jakýkoli diplomatický briefing. Na 10.–11. listopadu 2026 jsou v Abú Zabí naplánované třístranné rozhovory mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem o ukončení války. A prakticky ve stejných dnech, podle zdrojů agentury Bloomberg obeznámených s jednáním, hodlá Washington požádat spojence v NATO o další peníze do programu, který Ukrajině dodává to nejcennější, co na bojišti má: americké systémy protivzdušné obrany včetně raket Patriot. Kreml přitom počítá s tím, že samotný fakt jednání oslabí západní vůli Kyjev vyzbrojovat. Zatím se děje přesný opak.

Kanál, o kterém se nemluví nahlas

Program se jmenuje NATO Prioritized Ukraine Requirements List, zkráceně PURL. Spuštěn byl v červenci 2025 a jeho princip je jednoduchý: Ukrajina definuje nejnaléhavější potřeby, NATO je s Washingtonem zkoordinuje do balíků po zhruba 500 milionech dolarů a spojenci je zaplatí. Zbraně pak dodávají Spojené státy. Mechanismus sám o sobě tajný není, NATO ho veřejně popisuje na svých stránkách, jednotlivé státy některé příspěvky oznamovaly. Británie v září 2026 zveřejnila příspěvek 100 milionů liber na Patrioty a další protivzdušnou obranu před zimou.

Co ale veřejnosti uniká, je zákulisní finanční dynamika. Ve schválených balících se podle informovaných zdrojů otevřela mezera přibližně dvě miliardy dolarů. Pentagon přitom dodávky nezastavil, pokračoval v nich, i když spojenecké peníze nestačily držet krok s tempem amerických zásilek. A právě teď, v listopadu 2026, chce Washington tuto díru zacelit. Parametry žádosti ani přesná cílová suma veřejně potvrzeny nejsou. Právě v tom spočívá ono „mimo zraky veřejnosti“: ne v existenci programu, ale v tichém americkém tlaku na jeho dofinancování.

Co tímto potrubím teče

Nejde o symbolické dodávky. Podle ukrajinské vlády prošlo přes PURL za první rok fungování vybavení v hodnotě 6,7 miliardy dolarů od 29 zapojených zemí v rámci více než deseti balíků. Klíčové číslo: kolem 95 procent interceptorů Patriot PAC-3, které Ukrajina používá k obraně měst a kritické infrastruktury, přichází právě tímto kanálem. Vedle toho jde o dělostřeleckou munici, rakety pro systémy HIMARS a další komponenty, které v potřebném objemu umí dodat hlavně americký průmysl.

Největší přispěvatelé za roky 2025–2026:

• Norsko – 1,36 miliardy dolarů
• Nizozemsko – 1,163 miliardy dolarů
• Německo – 900 milionů dolarů
• Kanada – 834 milionů dolarů
• Švédsko – 546 milionů dolarů

Generální tajemník NATO Mark Rutte v září 2026 označil dodávky přes PURL za „nezbytné“ pro obranu ukrajinských měst a držení fronty. Slovo „nezbytné“ v aliančním slovníku není fráze, je to klasifikace priority.

Paradox, který Kreml nečekal

Vladimir Putin 1. října 2026 znovu varoval Západ před eskalační spirálou. Zároveň ale řekl, že Moskva neplánuje „zítra“ útočit na evropské zbrojovky dodávající Ukrajině. Hrozby a odstrašování, to je nástroj, který Kreml ovládá. Jenže PURL nemůže vetovat. A právě v tom je pro Putinovu logiku háček.

Moskva vstupuje do rozhovorů s předpokladem, že samotný fakt jednání s Washingtonem oslabí západní odhodlání vyzbrojovat Kyjev. Trumpova administrativa přitom vede vůči Rusku dvojkolejnou diplomacii. Oficiální linie: vyslanec Keith Kellogg oznámil třístranné rozhovory v Abú Zabí. Neoficiální linie: podle Reuters američtí vyslanci zkoušeli i obchodní pobídky (dohodu o ruské naftě, debaty o variantách kolem Nord Streamu), aby Moskvu přitáhli k jednacímu stolu. A přesto, souběžně s tím vším, Washington tlačí spojence, aby dál platili kanál pro americké zbraně Ukrajině.

NATO to nepovažuje za rozpor. Aliance otevřeně říká, že čím silnější je Ukrajina na bojišti, tím silnější je u jednacího stolu, a že podpora má pokračovat i při příměří nebo po mírové dohodě. Pro Kreml je to nepříjemná rovnice: vyjednávání neznamená vyschnutí zbrojního potrubí. Právě naopak.

Kde je v tom Česko

Praha se v programu PURL zatím veřejně neprofiluje. Česká priorita zůstává muniční iniciativa pro velkorážovou munici, kterou Ministerstvo obrany ČR výslovně odlišuje od PURL, ten koordinuje NATO, ale pořizují Spojené státy. Premiér Andrej Babiš v lednu 2026 řekl, že muniční iniciativa může pokračovat, pokud ji zaplatí jiné státy, a že do ní nepůjdou peníze českých daňových poplatníků.

Pokud by se ale nová žádost o dofinancování PURL orientačně rozpočítávala podle aliančního klíče společného financování, kde má Česko podíl 1,16 procenta, odpovídala by dvoumiliardová mezera částce zhruba 550 milionů korun. PURL ovšem není povinný společný rozpočet NATO, jde o politicky domlouvané příspěvky. Zda a kolik Praha případně přispěje, veřejně oznámeno nebylo.

Zima jako zbraň, Patriot jako štít

Načasování americké žádosti není náhodné. Každou zimu Rusko zesiluje raketové a dronové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Patrioty PAC-3 jsou přitom jedinou západní zbraní, která dokáže spolehlivě sestřelovat ruské balistické rakety. Bez PURL by Ukrajina přišla o dominantní zdroj těchto interceptorů, a ruská zimní nátlaková strategie by fungovala nesrovnatelně lépe.

Washington to ví. Moskva to ví taky. A přesto, nebo právě proto, americká administrativa jednou rukou podává Kremlu vizitku s pozvánkou do Abú Zabí a druhou podepisuje žádost spojencům o další miliardy na zbraně, které ruské rakety srážejí z oblohy. Pro Putina, který vsadil na to, že jednání s Trumpem Ukrajinu odříznou od amerického arzenálu, je tohle scénář, se kterým nepočítal.