Zelenskyj přiznal „kosmický deficit“ peněz, ale to nestačí. Kremelský ekonom vysvětlil, proč kolaps Ukrajiny nikdy nepřijde

Dne 18. září 2026, bezprostředně po summitu takzvané Karpatské osmičky, Volodymyr Zelenskyj před novináři řekl větu, která obletěla evropská média: „Deficit je, mezi námi řečeno, kosmický.“ Nemluvil přitom o celkové chudobě státu. Mluvil o konkrétní díře, o penězích na rozšíření výroby dronů, přepadových systémů a dalších zbraní, které Ukrajina zoufale potřebuje. Jenže tentýž den Evropská komise poslala do Kyjeva dalších 3,3 miliardy eur na obranné nákupy. A právě v tomto rozporu, mezi přiznanou bídou a reálným tokem peněz, se skrývá odpověď na otázku, proč finanční kolaps Ukrajiny v dohledném horizontu nehrozí.

Co přesně znamená „kosmický deficit“

Zelenskyj svůj výrok nehodil do éteru náhodou. Už 1. září 2026 ve večerním projevu rozložil problém na dvě části: zhruba 30 miliard dolarů závisí na domácích vládních rozhodnutích a zákonech, dalších 27 miliard dolarů pro ministerstvo obrany se teprve vyjednává s partnery. Dohromady téměř 57 miliard dolarů. Prezident přitom otevřeně kritizoval vlastní parlament; jedno propadlé hlasování ve Sněmovně podle něj zablokovalo přes 4 miliardy dolarů. Den před summitem C8 pak telefonoval s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle oficiálního záznamu se „připravují řešení“, nikoli že by peníze tekly automaticky.

Deficit tedy není abstraktní pojem. Je to konkrétní rozpočtová propast mezi tím, co Ukrajina potřebuje na obranu, a tím, co má k dispozici. A přiznání problému samo o sobě žádnou korunu ani euro neodemkne.

Proč i prokremelský analytik říká, že kolaps nepřijde

Nikita Komarov není oficiální ekonom Kremlu. V otevřených zdrojích figuruje jako vedoucí externí komunikace moskevského Institutu Cargrad a autor telegramového kanálu „Konstantin Dvinskij“. Prokremelská média jeho analýzu převzala a její jádro je překvapivě střízlivé.

Komarovova logika je prostá: situace se zhoršuje, ale zahraniční podpora je pořád příliš velká na to, aby stát zkolaboval. Jako důkaz uvádí právě unijní tranši 3,3 miliardy eur z 18. září a očekávání, že i potřeba mezinárodního financování pro rok 2027 (přes 52 miliard dolarů podle ukrajinského ministerstva financí) bude nejspíš pokryta.

Paradox je jen zdánlivý. Komarov Ukrajinu neobhajuje. Posouvá ruský narativ jinam: nečekejte automatický bankrot, protože Západ platí. Místo toho zdůrazňujte závislost Kyjeva, zranitelnost infrastruktury a politickou podmíněnost každé tranše. Pro Kreml je to výhodnější příběh než falešné sliby o blížícím se kolapsu, které se opakovaně nenaplnily.

Čísla, která drží Ukrajinu nad vodou

Samotná data dávají Komarovovi v jednom bodě za pravdu: tok peněz je masivní. Evropská komise uvádí celkovou podporu EU a členských států od roku 2022 ve výši 224,5 miliardy eur. Pro roky 2026–2027 běží nový Ukraine Support Loan s rámcem až 90 miliard eur. Podle rozpočtové novely má z tohoto nástroje do ukrajinského rozpočtu v roce 2026 přijít 45 miliard eur, z toho 31,8 miliardy přímo na bezpečnost a obranu a 13,2 miliardy na sociální a humanitární potřeby.

K tomu přičtěme starší Ukraine Facility na období 2024–2027 s více než 38 miliardami eur přímé finanční podpory. A Mezinárodní měnový fond ještě v červenci 2026 konstatoval zachovanou makroekonomickou a finanční stabilitu Ukrajiny, byť s horším výhledem kvůli intenzivnějším ruským útokům na infrastrukturu.

• Potřeba externího financování 2027: 52,6 miliardy dolarů
• Unijní rámec 2026–2027: až 90 miliard eur
• Celková podpora EU od 2022: 224,5 miliardy eur
• Podíl obrany v rozpočtové novele 2026: 31,8 miliardy eur ze 45 miliard

Ukrajina směruje veškeré domácí příjmy a vlastní půjčky výhradně do obrany. Všechno ostatní (platy učitelů, nemocnice, sociální dávky) jde z vnějších peněz. To je extrémní závislost, ale fungující model.

Kde je háček, a co říká český kontext

Háček je v čase. Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko sám upozorňuje, že současný víceletý finanční rámec EU končí v roce 2027 a prostor pro další příspěvky v jeho rámci je omezený. Po roce 2027 bude muset být velké financování znovu politicky rozhodnuto. Vůle i kapacita dnes existují. Zítra je to otázka voleb, nálad a geopolitiky.

Česko přispívá menší, ale stabilní linkou. Vláda schválila pro léta 2026–2030 Program Ukrajina s roční alokací jedna miliarda korun, což je dvojnásobek oproti předchozímu období. V roce 2024 ministerstvo zahraničí realizovalo projekty za 284 milionů korun, Česká rozvojová agentura přidala dalších 31 milionů. Navíc EU schválila pro Česko dva programy z Nástroje EU pro Ukrajinu v celkové hodnotě čtyři miliardy korun.

Může Rusko válku vyhrát přes peněženku?

Podle všeho ne. Data MMF ukazují, že deficit běžného účtu bez grantů v roce 2025 vyskočil na odhadovaných 44,6 miliardy dolarů z 26,4 miliardy v roce 2024, hlavně kvůli válečným útokům na výrobní kapacity a energetiku. Ekonomika krvácí. Jenže každou ránu zatím zacelí zahraniční tranše.

Komarov to ví. Kreml to ví. A právě proto se ruský narativ přesouvá od „Ukrajina brzy zkrachuje“ k „Ukrajina je loutkový stát Západu“. Je to propagandisticky pohodlnější pozice, protože se nedá vyvrátit jedním číslem. Ale zároveň je to tiché přiznání: samotné vykrvácení rozpočtu na porážku Kyjeva nestačí.

Zelenskyj mluví o kosmickém deficitu, protože potřebuje víc peněz na drony a zbraně, a protože ví, že dramatická rétorika je vyjednávací páka. Kremelský analytik mu paradoxně přitakává, byť z opačného břehu. Na tom, že Ukrajina v dohledné době neskolabuje, se shodnou oba. Rozdíl je jen v tom, komu to víc vadí.