Zelenskyj schválil údery na běloruské rafinerie, aby zničil Rusko. Lukašenko má poslední šanci couvnout, pokud nechce válku

Volodymyr Zelenskyj během dvou červnových dnů, 19. a 20. června 2026, přehodil výhybku v přístupu k Minsku. Místo diplomatických varování a sankčních balíčků přišel s ultimátem, které má jasný adresát i jasný časový rámec: Bělorusko má týden na to, aby odstranilo retranslátory sloužící k navádění ruských útoků na ukrajinská města. „Pokud to neudělá, uděláme to my,“ prohlásil ukrajinský prezident. A vzápětí přidal druhou, ještě tvrdší rovinu: otevřenou hrozbu vůči běloruskému rafinerskému sektoru, který podle něj masivně zásobuje ruskou válečnou mašinérii pohonnými hmotami.

Proč právě rafinerie, a proč právě teď

Bělorusko disponuje pouze dvěma velkými ropnými rafineriemi. Jedna stojí v Mozyru na jihu země, druhá, Naftan, v Navapolacku na severu. Obě patří k páteři běloruské ekonomiky, generují podstatnou část exportních příjmů a zaměstnávají tisíce lidí. Podle analýzy varšavského Centra pro východní studia (OSW) jsou tyto dva závody strukturálně nenahraditelné pro celý běloruský petrochemický sektor.

Zelenskyj konkrétní jména rafinerií ve svých veřejných projevech nevyjmenoval. Mluvil o „podnicích dodávajících Rusku palivo“ a o běloruském rafinerském sektoru jako celku. Jenže když má země jen dvě rafinerie, dedukce je jednoduchá. Mozyr a Naftan jsou jediné logické cíle.

A proč teď? Protože se podle ukrajinské strany dramaticky změnil objem toho, co z Běloruska proudí do Ruska. Zelenskyj 20. června uvedl, že mezi lednem a květnem 2026 vzrostly dodávky benzinu z Běloruska do Ruska třináctkrát a dieselu třikrát oproti stejnému období loňského roku. Rusko si tak přes svého nejbližšího spojence buduje náhradní palivový kanál, právě v době, kdy Ukrajina systematicky ničí ruské rafinerské kapacity na vlastním území.

Ultimátum s operativním precedentem

Červnová hrozba nestojí ve vzduchoprázdnu. Kyjev tlak na Minsk stupňuje měsíce:

• Únor 2026 – Ukrajina uvalila sankce přímo na Lukašenka a na více než tři tisíce běloruských podniků, které podle Kyjeva zásobují ruský zbrojní průmysl.
• Březen 2026 – Zelenskyj tvrdil, že Ukrajina již zničila antény na běloruském území používané k podpoře útoků íránských dronů Šáhed.
• Duben 2026 – další sankční balíček cílil na běloruské firmy napojené na ruskou vojenskou výrobu.
• Květen 2026 – ukrajinský prezident se veřejně pochlubil úspěšným zásahem v hloubce 1 700 kilometrů od hranice, v ruské Permské oblasti.

Poslední bod je klíčový. Mozyr leží od ukrajinské hranice výrazně blíž než Perm. Naftan je sice dál na severu Běloruska, ale po demonstraci doletu ukrajinských prostředků nejde jen o rétoriku. Kyjev ukázal, že umí zasáhnout cíle hluboko v týlu, a běloruské rafinerie jsou technicky jednodušší úkol.

Zajímavý je i starší kontext. V rozhovoru pro běloruské nezávislé médium Zerkalo z 23. února 2026 Zelenskyj prozradil, že mu Lukašenko na počátku ruské invaze v roce 2022 sám říkal, že Ukrajina může „odpovědět“ úderem na mozyrskou rafinerii. Kyjev to tehdy neudělal, obával se, že by tím Rusku pomohl vtáhnout Bělorusko do války ještě hlouběji. Dnes je situace jiná. Podle Zelenského se Bělorusko do války vtahuje samo.

Co musí Lukašenko udělat, a co reálně může

Zelenskyj svůj požadavek formuloval překvapivě konkrétně. Na běloruském území podle něj fungují čtyři retranslátory v Gomelské a Brestské oblasti, které pomáhají navádět ruské útoky. Minsk je má do týdne vypnout nebo odstranit. Současně má zastavit dodávky paliv a průmyslových komponentů pro ruskou armádu.

Otázka, kterou si klade řada analytiků, zní: má vůbec Lukašenko prostor pro vlastní rozhodnutí? Zelenskyj sám jeho manévrovací prostor popisuje jako omezený, ale ne nulový. V únoru říkal, že právě věci jako retranslátory a lokální infrastruktura „přesně závisí“ na běloruské moci. Zároveň ale varoval, že po určitém bodě už Rusové přivezou další systémy bez ohledu na to, co si Lukašenko přeje. Prakticky řečeno: Minsk není plně suverénní, ale část dnešní pomoci Rusku stále kontroluje. A právě za tu část po něm Kyjev začíná chtít přímou cenu.

Reuters, který Zelenského tiskovou konferenci z 19. června pokryl, poznamenal, že jeho tvrzení o technice na běloruském území nezávisle neověřil. To je důležitá novinářská poznámka, ale nemění fakt, že Kyjev už v březnu tvrdil, že podobné antény ničil, a nikdo z Minsku to tehdy veřejně nepopřel.

Co by eskalace znamenala pro region

Rozšíření konfliktu na běloruské území by neznamenalo automaticky plnohodnotnou mezistátní válku. Znamenalo by ale přímé ukrajinské údery na ekonomicky klíčovou infrastrukturu suverénního státu, se vším, co k tomu patří: vyšší tlak na protivzdušnou obranu, nervozita v příhraničí, bezpečnostní a ekonomický šok pro běloruské obyvatelstvo.

Pro východní křídlo NATO by to znamenalo další zvednutí pohotovosti na už tak zesíleném základu. Aliance má k červnu 2026 na východním křídle devět mnohonárodních bojových skupin včetně Polska, Litvy a Lotyšska. Samotný ukrajinsko-běloruský střet článek 5 Severoatlantické smlouvy nespouští, ten se vztahuje na ozbrojený útok proti členské zemi. Situace by se ale dramaticky změnila ve chvíli, kdy by jakýkoli zásah dopadl na polské či pobaltské území.

Hlavním důsledkem pro běžného Evropana by byla vyšší geopolitická riziková přirážka, další nervozita na energetických trzích a tlak na alianční logistiku, na které se podílí i Česko.

Cena za tichou spolupráci

Podstata celého příběhu není v tom, zda Minsk pošle pěchotu přes hranici. Běloruská armáda na ukrajinském území oficiálně není a Zelenskyj to sám rozlišuje. Jde o něco jiného: Bělorusko poskytuje Rusku technologické a logistické zázemí (retranslátory, paliva, komponenty, servis) a Kyjev za to začíná chtít přímou, hmatatelnou cenu. Třináctkrát více benzinu za pět měsíců není neutrální obchod. Je to zásobovací linka pro válku.

Lukašenko má podle Zelenského ještě pár dní na to, aby část té linky přestřihl sám. Pokud to neudělá, Kyjev naznačuje, že to udělá za něj, a ne diplomatickou nótou.