Rusko vyváží zbraně a techniku, i když má samo nedostatek: zřejmě si chce získat podporu proti OSN, ale i utužit obchodní vztahy

Ačkoliv nikdo přesně neví, kolik Rusko během necelého roku bojů na Ukrajině ztratilo techniky, v oblasti některých zbraní je situace evidentně špatná. Jinak by nejspíše nesahalo k používání děl a tanků z druhé světové války, které nemohou proti moderní západní technice obstát (ale i Ukrajina využívá starší kousky). Některé zbraně ale naopak ruská armáda používá na Ukrajině pouze v menším počtu nebo dokonce vůbec, a tak je země může vyvážet. Mimo to také plní řadu již dříve uzavřených dohod o dodávkách techniky, ačkoliv jiné porušuje.

Mali dostala z Ruska leteckou techniku

O zahraničních obchodech svědčí případ, kdy federace odeslala do Mali dva vrtulníky Mil Mi-17, čtveřici cvičných letounů Aero L-39 Albatros (stejný typ nedávno začaly modernizovat Aero Vodochody pro Bulharsko), a jeden letoun Suchoj Su-25 Frogfoot. Asi nejmenší překvapení je to u Aero L-39, což jsou cvičné letouny původně z Československa. Lze na ně instalovat přídavnou výzbroj a přetvořit je tak v lehké bitevníky, což může být užitečné, ale Rusko je v této konfiguraci na Ukrajině rozhodně nepoužívá. V Mali se mohou nicméně hodit k boji proti islamistům.

Rusko má navíc vlastní cvičné letouny Jakovlev Jak-130 Mitten a starší stroje nemusí potřebovat. O něco jiná může být situace transportního vrtulníku Mi-17 s možností instalace výzbroje. Podobné stroje Rusko na Ukrajině ztratilo, ale nyní je již na frontu většinou neposílá a může jich mít tedy relativně dost. Zato bitevníky Su-25 určité ztráty mají a jsou stále, ačkoliv pokud možno opatrně, používány k útokům na ukrajinské pozice. Na začátku války jich Rusko mělo téměř 200 v aktivní službě a možná pro ně nemá vycvičené piloty, nebo se spoléhá na jiné a modernější stroje.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Nejedná se nicméně o první dodávku zbraní do Mali během ukrajinské války, pro Rusko však může být důležité udržet si se zemí dobré vztahy, neboť v ní dříve působila (a nejspíše i stále působí) Vagnerova armáda. V Mali se navíc zrovna tak zdržovali vojáci Evropské unie v čele s francouzskými, takže se dá říci, že tamní režim s tím ruským „něco“ spojuje. A jelikož je africká země také proti přijetí rezoluce OSN odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu, má v ní Vladimir Putin jistou podporu, a právě ta mu může dávat smysl.

Mocnější země Rusko klidně okrade

Nelze ale zapomenout, že Rusko již udělalo kvůli Ukrajině kroky, jimiž mohlo rozhněvat i vlivné státy, které se dlouhou dobu tváří (nebo tvářily) neutrálně, zatímco s federací nadále ve velkém obchodují. V důsledku tak ohrozilo svou „vojenskou ekonomiku“, která je na zahraničí dosti závislá. Řeč je konkrétně o Indii, která od Ruska kupuje velké množství surovin, a také poslala do federace k modernizaci své tanky T-90S ruského původu. Jenomže podle fotografií ze sociálních sítí se zdá, že některé tyto moderní tanky ruská armáda ukradla a nasadila je do akcí na ukrajinském bojišti.

V oblasti tanků je každopádně situace Ruska asi mnohem horší, než se zdálo, protože ztráty obrněné techniky má enormní a nahrazuje je dokonce 70letým „šrotem“; střízlivé odhady mluví o asi 1 500 tancích, ačkoliv Ukrajina udává dvojnásobek. Další kritickou komoditou jsou řízené střely, přesné balistické rakety a podobné zbraně k odstřelování ukrajinské infrastruktury, jejichž výroba je velmi omezená, i když stále probíhá. Ale jak je na tom federace s kapacitou výroby dělostřelecké munice ve skutečnosti, lze jenom spekulovat. Vedle toho nedávno Rusko splnilo obří dodávku modernizovaných útočných pušek AK-203 do již zmiňované Indie.