NÁZOR: Čínský útok na Tchaj-wan by měl nedozírný dopad na celý svět. Jelikož jsou Američané připraveni ostrovu pomoci, střetly by se tak dvě největší ekonomiky.
Vedení komunistické Číny se stále nevzdává myšlenky na znovuzískání ostrova Tchaj-wan, který považuje za součást své země. Ten je již více než 70 let teoreticky samostatný, má vlastní vládu, zákony i armádu, ale většina zemí ho jako samostatný neuznává. I tak ale Spojené státy jeho vládě slíbily, že v případě útoku čínských ozbrojených sil by ostrovu přišly na pomoc, což by ale znamenalo otevřenou válku mezi Čínou a USA.
Klíčové je, zda Čína slibu Ameriky věří
Riziko případného útoku na Tchaj-wan je jasné úplně všem, tedy včetně čínského vedení. Válka dvou největších ekonomických velmocí planety by měla celosvětový dopad, a i případný vítěz by na ni velmi doplatil. Velkou otázkou je, zda vedení Číny opravdu věří ujišťování Spojených států, že by v případě napadení Tchaj-wanu pomohly. Může se domnívat, že se jedná o pouhé blufování, a k útoku se nakonec odhodlat. Pokud by se ovšem „Peking“ ve vyjádření Američanů mýlil, znamenalo by to nejspíše celosvětovou katastrofu.
Velmi těžko si lze představit, že by případná válka zůstala jen mezi USA a Čínou. Američané totiž mají v oblasti i v Evropě spojence, kteří by jistě pomohli, což by pochopitelně přerostlo ve světový konflikt, tedy bez nadsázky v 3. světovou válku. Někteří by nejspíše pomáhali i přímou účastí v bitvách, a 100% pak hospodářsky nebo dodávkami zbraní a technologií. Naopak Čínská lidová republika by se nejspíše mohla spolehnout pouze na podporu Ruska, které je však ve válce s Ukrajinou, případně Severní Koreje. Otázkou tedy je, v jakém stavu budou v dalších letech ruské ozbrojené síly, a zda se americké armádě podaří dotáhnout program Replicator.
Čína má být připravena v roce 2027
Země draka podle svých slov, ale rovněž dle Marka Milleyho, což je bývalý předseda a náčelník štábu amerických ozbrojených sil, stále nedisponuje dostatečnou silou, aby byla její invaze na Tchaj-wan úspěšná. Čínské plány přitom uvádí, že by mohla armáda dosáhnout takové síly v roce 2027. Zda je to reálné, není jisté, protože se Čína v poslední době potýká s ekonomickými problémy. Američané navíc po zkušenostech z Ukrajiny začali do své armády investovat a soustředí se i na nové technologie. Masivně však posiluje i samotný Tchaj-wan.
Případný konflikt by měl nedozírné celosvětové ekonomické dopady, neboť jsou Čína a USA dvě největší ekonomiky. Mnohé země na nich navíc téměř existenčně závisí, a obří je i vzájemný obchod mezi Čínou a Amerikou. Není pochyb o tom, že v případě konfliktu by se Američané a jejich spojenci pokusili o námořní blokádu země draka, což by mělo na její ekonomiku drtivý dopad. Zároveň by to ale dopadlo na země importující z Číny velké množství zboží. Jde tedy o konflikt, který i kdyby nepřerostl v jaderný, svět by nesmírně zdevastoval.
S aktuálně probíhající válkou na Ukrajině, případně nově v Izraeli, to přitom vůbec nelze srovnávat. Ačkoliv i ta měla značné dopady zejména na Evropu, dokázala se s tím většina zemí lépe nebo hůře vypořádat. Kdyby ale přepnuly na válečný stav dvě nejspíše nejsilnější země světa, znamenalo by to bezesporu katastrofu pro všechny. A to na dlouhou dobu, nelze totiž ani odhadovat, jak dlouho by válka trvala, a je jasné, že ať by dopadla jakkoliv, otočili by se američtí spojenci k zemi draka zády už jenom z principu; alespoň na čas.