Protiletadlové střely používané proti letounům, dronům, vrtulníkům nebo řízeným střelám fungují většinou tak, že jsou odpáleny ze země nebo z letícího stroje, a okamžitě maximální rychlostí zamíří přímo ke svému cíli. Naváděny jsou infračerveně, laserem nebo radarem, a cíl se snaží zničit co nejrychleji. Jednou z výjimek tohoto pravidla je však unikátní íránská střela označovaná jenom kódem 358, která má na své oběti číhat ve vzduchu.

Střelu pašovali Íránci do Jemenu

Veřejné informace o střele 358 jsou velmi omezené, a vlastně o ní lze říci, že je přímo tajná. Americkému námořnictvu se ji ale podařilo již v roce 2019 zabavit na palubě lodi směřující do Jemenu, a od té doby takto získalo ještě několik dalších kusů. Ozbrojené síly USA ji tedy jistě pečlivě prozkoumaly, ačkoliv detaily nezveřejnily. Známo je pouze to, že je střela zhruba 3 metry dlouhá a má trojici řídicích ploutví instalovaných do kříže.

Shown for the first time officially in Iran, 3-4 years after its appearance.

The „358 missile“, an anti-aircraft loitering munition, is designed to evade US defensive measures and can shoot down US military helicopters as well as the MV-22 Osprey tilt-rotor.

This missile is… pic.twitter.com/n8lvks7Fir

— Iran Observer (@IranObserver0) September 20, 2023

Íránská střela 358 je odpalována ze země, ale neletí přímo na cíl. Obsluha ji vypálí a ona ve vzduchu vyčkává jako potulná munice, dokud se neobjeví cíl nebo jí nedojde palivo. K odpálení slouží raketový posilovač, vlastní pohon ale zajišťuje plynová turbína. Není jasné, jak dlouho může střela ve vzduchu vydržet, ani jakou má maximální rychlost.

Vzhledem ke zvolenému pohonu ovšem nemůže být příliš vysoká, a proto pravděpodobně slouží k ničení pomalejších dronů nebo vrtulníků, a nikoliv k eliminaci moderních proudových letadel. Svým fungováním je tato zbraň veskrze unikátní, ve světě zatím žádná na podobném principu neexistuje, ačkoliv lze za její alternativu považovat drony.

Na cíl se střela navede za pomoci tepla

Po odpálení se střela 358 pravděpodobně pohybuje ve vytyčené oblasti úspornou rychlostí po dráze připomínající jakousi osmičku. Ve své přídi je přitom dle zveřejněných snímků vybavena infračerveným hledačem k detekci tepelné stopy cíle. Konstrukce je podle všeho odolná i proti různým návnadám používanými vojenskými letouny, aby se takovým nástrahám vyhnuly. Informace z výzkumu americké armády naznačují, že má střela také inerciální a satelitní navádění či datové spojení, ale přesný způsob jejího fungování není veřejně znám.

„Nositel vítězství“ zvaný Fattah je první íránská hypersonická raketa v historii, třeba Evropu ale zdaleka neohrozí

Alespoň prozatím neexistují potvrzené informace, že by střela 358 úspěšně sestřelila nějaký dron nebo jiný objekt. Některé zprávy však naznačují, že se síly v Jemenu vyzbrojované Íránem pokusily podobné střely na americké drony odpálit a mohly zničit jeden MQ-9 Reaper. Střelu Írán představil i ruskému ministru obrany Sergeji Šojgujovi při jeho nedávné návštěvě, není ale jisté, zda půjde o zbraň dodávanou Íránem do Ruska. Zájem by oni však být mohl, ruské ozbrojené síly by se tak mohly pokusit zlepšit svou obranu proti ukrajinským dronům.