Evropské země se i dle zkušeností z války na Ukrajině snaží posilovat své možnosti protivzdušné obrany, protože se ukazuje, že útoky ze vzduchu jsou nejenom extrémně ničivé, ale že je některé země bez váhání nasadí i proti civilním cílům. Členové NATO přitom mají na výběr z několika systémů krátkého a středního dosahu, z nichž je celá řada rovněž vyzkoušena v praxi. Tím se může pochlubit i norský NASAMS, jehož zatím posledním uživatelem se stalo Maďarsko.

Maďarsko dostalo 2 baterie NASAMS

Maďarsko, podobně jako Česko, na tom není s protivzdušnou obranou dobře. Jeho dosud nejsilnější zbraní byly stárnoucí systémy 2K12 Kub (stejné má AČR), a i když byly modernizovány, nepatří již k nejschopnějším. Doplňuje je sice ještě francouzský systém krátkého dosahu Mistral, ale ani to nestačí. Maďarsko proto v roce 2020 objednalo systém středního až dlouhého dosahu NASAMS, za nímž stojí společností Kongsberg a Raytheon. Portál Defence-Blog uvedl, že země zatím dostala 2 první baterie, a že další 4 dorazí v roce 2024.

100% úspěšný, zatím: Amerika chrání Kyjev protivzdušným systémem NASAMS, který hlídá i Washington. Patří k nejlepším na světě

Systém NASAMS má několik výhod – jednou z nich je jeho odzkoušení v boji, neboť ho spojenecké země již v roce 2022 dodaly na Ukrajinu, kde se jeho schopnosti i střely mimořádně osvědčily v sestřelování ruských řízených raket odpalovaných z lodí, ponorek nebo letadel. Vedle toho je systém účinný proti letadlům, vrtulníkům nebo dronům, i když si naopak neumí poradit s balistickými raketami nebo hypersonickými střelami.

NASAMS používá rozšířené střely

Z dalších výhod lze pak jmenovat munici, protože NASAMS primárně využívá americké střely vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM určené pro letadla, takže jich je dostatek, neboť byly zavedeny v mnoha západních zemích. Do nejnovějších verzí systému lze pak použít i tepelně naváděné AIM-9X Sidewinder nebo střely z německého systému IRIS-T, který si na Ukrajině jeden čas držel 100% úspěšnost, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali. V současné době je NASAMS ve výzbroji již 15 zemí, což z něj dělá jeden z nejrozšířenějších systémů středního dosahu.

Protivzdušná obrana ČR je extrémně žalostná: před čím by nás dokázala ubránit, když nemá skoro nic použitelného?

Výrobce, společnost Kongsberg Defence & Aerospace, na svých webových stránkách uvádí, že jeden systém obsahuje kromě velitelského stanoviště také aktivní 3D radar Raytheon AN/MPQ-64F1 Sentinel, pasivní elektro-optický a infračervený senzor, stejně jako několik odpalovacích systémů s raketami. Zasáhnout přitom může až 72 cílů v jednom okamžiku, a to podle typu použité střely do vzdálenosti až 50 kilometrů. Otevřená architektura má potom umožňovat začlenění i dalších systémů, které jsou nyní ve vývoji.