Když se někdo vydá na cestu prostřednictvím ruských aerolinek, doslova riskuje život – a teď nechme stranou vtipy o tom, že ruská letadla padají. Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny v tiskové zprávě oznámilo, že se mu podařilo získat data ruské Federální letecké agentury (FATA) odpovědné za bezpečnost letů nad územím Ruské federace. Utajované dokumenty mají svědčit o tristní situaci ruského civilního letectví.

Tajná služba prostě FATU „hackla“

Údaje ukrajinská tajná služba údajně zjistila pomocí hacknutí systému ruské agentury, uvádí KyivPost, přičemž mají získané dokumenty popisovat situaci posledních 18 měsíců, tedy včetně léta 2022 a 2023. To je období, kdy Rusko čelilo (a stále čelí) sankcím na dodávky certifikovaných dílů pro západní dopravní letadla i zajišťování certifikovaných oprav. Ruské aerolinky přitom z velké většiny používají západní stroje od společností Boeing a Airbus.

Emergency landing of an #ruZZian shit-plane in #Novosibirsk region. All passengers have been evacuated.

Sanctions don’t work 😈😈😈#RussiaIsCollapsing pic.twitter.com/NpyD5m6p1l

— Aurora Borealis 🤫 (@aborealis940) September 12, 2023

Analýza ukrajinských specialistů tvrdí, že je sektor ruského civilního letectví na pokraji zhroucení, neboť nedostatek náhradních dílů vede ke kanibalizaci letadel, využívání necertifikovaných dílů a absenci předepsaných prohlídek. Letadla sice létat mohou, ale je u nich vysoké riziko nějaké nehody, i když incidenty se ruské úřady snaží tajit. Třeba nouzové přistání letounu u Novosibirsku na poli se utajit nepodařilo. Mezinárodní organizace pro civilní letectví označila Rusko v září 2022 červenou barvou, tedy nejrizikovější, upozornil MilIn.

Rusko posílá letouny do Íránu

Ze závěrů publikovaných ukrajinskou tajnou službou plyne, že jenom v lednu 2023 Rusko zaznamenalo 185 leteckých nehod, a třetina z nich byla klasifikována jako nebezpečná. Za 9 měsíců roku 2023 pak tamní úřady evidují 150 technických poruch letadel. Nejvíce problémů je s motory a podvozky, ale zaznamenány byly také závady na hydraulice a klapkách. Údržbu a nedostatek kvalifikovaného personálu se Rusko snaží řešit posíláním letadel do Íránu, ovšem tamní technici provádí údržbu bez příslušných certifikací.

Havárie ruské stíhačky MiG-31: dramatické video ukazuje selhání motoru a katapultování pilotů v ohrožení života

Na začátku války na Ukrajině provozovaly ruské aerolinky 820 letounů zahraniční výroby, a dle odhadů využívá až 70 procent z nich neoriginální díly. Vzrůstající míra kanibalizace je dokonce taková, že by na konci roku 2023 mohlo až 35 procent flotily sloužit jako zásobárna náhradních dílů pro letouny ponechané v provozu. Uzemněné však mají být i sovětské letouny Antonov An-2 Andula, jejichž motory jsou z Polska. Jak dlouho je Rusko schopné udržovat letouny v provozu, je velká otázka, ale je jisté, že cestování na jejich palubě je enormní riziko.

Uvedené situace nicméně nejsou nic, s čím by se Rusko nepotýkalo také na poli vojenských letounů a techniky obecně. Sice pro ni má vlastní kvalifikovaný personál, ale vzhledem k probíhající válce ho téměř jistě nebude dostatek. A nejedná se pouze o údržbu vojenské techniky, ale zejména o opravu té poškozené. Současně pak nezvládají ruské zbrojovky produkovat potřebný počet náhradních dílů, neboť jsou vytíženy požadavky na novou techniku a modernizaci té starší. Lze tedy dovodit, že na tom budou podobně i vojenské stroje.

Když Ukrajinců není třeba: moderní Suchoj Su-35 si opětovně sestřelí Rusové i sami; svědčí to o nervozitě, ale důvodů může být více

Ostatně se to někdy projevuje i přímo na frontě a třeba pád stíhacího letounu MiG-31 během rutinního letu podtrhuje laxní přístup nejenom ruské armády. Vinou zanedbané údržby pak shořel třeba Iljušin Il-76, což je mohutný transportní letoun ze sovětské éry (stejně jako letoun předchozí), který hraje obrovský význam i při zásobování současné válečné mašinerie. Je tedy vidět, že se stejné problémy přelévají z jednoho sektoru do druhého a ukazuje se, že i Rusko je významně závislé na západních zemích, ačkoliv to nerado přiznává či přímo odmítá.

Připomenout lze také výrazné snížení kvality mnohé pozemní techniky, která když nemá komponenty z evropských zemí, dosahuje v některých směrech o dost horších výsledků. Příkladem je francouzská termovize společnosti Thales, za níž sice ruská armáda přijala domácí (a později nejspíše i čínskou) náhradu, ale ta má pouze zhruba poloviční dosah.