Přesná munice dokáže zasahovat objevené cíle na desítky kilometrů daleko. Ocitnout se v hledáčku průzkumného dronu tak často znamená rychlou smrt.
Moderní technika změnila vedení bojů v současných válkách, a Ukrajina je toho velice dobrým příkladem. Stovky až tisíce dronů křižujících oblohu mohou dávat oběma stranám dobrou představu, co nepřítel zrovna dělá. Tyto informace lze pak v řádech sekund až minut vyhodnotit a reagovat na ně. Ve spojení s přesně naváděnými zbraněmi to znamená, že kdokoliv se nekryje a je dronem objeven, může být vzápětí zasažen a zneškodněn. Stejně jako v případě, kdy HIMARS pod taktovkou ukrajinské armády zasáhl ruské vozidlo i s posádkou v Záporožské oblasti zhruba v polovině prosince 2023, uved MilIn.
Všude jsou drony, a kdo se neschová…
Velké množství dronů různých schopností má ve výzbroji nejenom Ukrajinu, ale také Rusko – příkladem zcela běžného průzkumného může být ruský Orlan-10 nebo ukrajinský Leleka-100. První z nich zvládne létat až 18 hodin ve výšce do 5 kilometrů a pročesávat svěřenou oblast sám, uvádí Airforce-Technology. Druhý je pak oproti ruskému o dost menší a na obloze vydrží pouze 2,5 hodiny v max. výšce 1 500 metrů, popisuje UkrSpecSystems. Ale i tak má dosah 45 kilometrů a informace, které přinese, mohou být nesmírně důležité.
Typickým příkladem, jak může práce dronu probíhat, zobrazuje video pod tímto článkem. Ukrajinský průzkumný letoun, tentokrát se jednalo o SHARK UAS, uvádí Milin, zahlédl dodávku ruské armády. Používala ji obsluha ruského průzkumného dronu Supercam sloužícího k mapování terénu a vytváření map. Jenomže měla tu smůlu, že se jí automobil porouchal na otevřeném prostoru, kde nemohla bílý vůz před dronem nijak zamaskovat. Velmi rychle pak přišel úder jedinou raketou z raketometu M142 HIMARS, který vozidlo i s obsluhou zničil.
Zničená obsluha je cennější než dron
Video níže dokumentuje mj. působení průzkumných dronů proti průzkumným dronům protivníka, a není to poprvé, co se tak stalo – v ArmádnímZpravodaji jsme již psali třeba o eliminaci ruského skladu dronů ZALA 421-16E2. Zničit drony i s obsluhou je totiž mnohem cennější, protože zatímco letouny lze relativně snadno nahradit, vycvičit zkušené operátory nějakou dobu zabere. Lze tak předpokládat, že se snaží o podobné útoky obě strany.
Ukrajina má ovšem výhodu v podobě přesných, přes GPS naváděných střel M31 ze systému HIMARS s doletem přes 80 km, případně naváděných dělostřeleckých granátů M982 Excalibur s dosahem kolem 50 kilometrů. Někdo by mohl oponovat, že má Rusko přece laserově naváděné projektily Krasnopol s obdobnými vlastnostmi, ale není to tak docela pravda, už jenom pro dosah 20 km, jak jsme v ArmádnímZpravodaji psali.
Zkusit to sice může raketometem, například poměrně vzácným Tornado-S, ale i jeho přesně naváděné střely jsou stále méně přesné než M31. ArmyRecognition konkrétně uvádí odchylku 10 až 20 metrů, což je naprosto nesrovnatelné. Nejspíše proto také nepřichází z bojiště moc podobných zpráv, kdy by ruská armáda zničila nepřátelskou techniku pomocí jednoho úderu z houfnice. Naopak ale využívá velice hojně dronů, třeba ZALA Lancet.