Vojenské jednotky nutně potřebují mobilní protivzdušnou ochranu na krátkou vzdálenost. Třeba Maďaři přitom sází na kombinaci dvou zbraní v jedné.
Pro pozemní jednotky se stále důležitější, aby měly zajištěnou důkladnou ochranu vzdušného prostoru těsně nad sebou. V minulosti je přitom ohrožovala výhradně letadla a vrtulníky, ale v současnosti je třeba počítat i s nebezpečím všudypřítomných dronů. Jejich počty mohou být vysoké, neboť jsou levné a dokáží napáchat veliké škody. A proto je nutné, aby je armáda mohla likvidovat nejenom efektivně, ale i levně. Jednou z cest může být maďarské využití německého věžového systému krátkého dosahu Skyranger 30.
Dělo zvládne vzdušné cíle do 3 km
Systém Skyranger 30 vyvinul německý Rheinmetall, který ho představil v roce 2021. Společnost na svých stránkách tvrdí, že ho lze využít proti vzdušným cílům na krátkou a velmi krátkou vzdálenost, ale stejně tak proti pozemním cílům. Vybavený je standardně dělem 30×173 milimetrů KCE, ale existuje i verze s kanonem ráže 35 milimetrů. První ze zmíněných má přitom dosah 3 km a účinná je proti letadlům, vrtulníkům, řízeným střelám a dronům. K tomu má i moderní detekční systémy včetně radaru AESA a pasivních detektorů.
Jelikož se jedná o samostatnou věž, výrobce ji může integrovat na různá vozidla. Defence-Blog uvádí, že konkrétně Maďarsko ji chce umístit na podvozek bojového vozidla pěchoty KF41 Lynx, které si rovněž pořizuje – doplňovat ji pak mají protiletadlové střely Mistral. Třeba Německo zase instaluje věž Skyranger 30 na kolový transportér Boxer, a Dánsko si ji objednalo na transportér Mowag Piranha V, ale v obou případech bez nějakých raket.
Mistral prodlužují dosah na 7,5 km
Za střelami Mistral stojí francouzský koncern MBDA a existují v několika variantách; jednou z nich je třeba Mistral ATLAS RC, kdy je střela namontovaná na střeše vozidla. Je tedy pravděpodobné, že bude maďarské řešení na věži Skyranger 30 velice podobné, i když zatím není jasné, kolik střel bude osádce k dispozici. Mistral ATLAS RC jsou přitom tepelně naváděné, a MBDA na svých stránkách uvádí, že jsou schopné zasahovat cíle do vzdálenosti 7,5 kilometrů v maximálně výšce 6 km, což by mělo min. na levnější FPV drony stačit.
Kombinace rychlopalného kanonu a protiletadlových střel však není novinkou. Například Rusko má systém Pancir na podvozku nákladního automobilu, případně starší pásový 9K22 Tunguska. Americká námořní pěchota zase používá LAV-AD s dělem ráže 25 mm a střelami FIM-92 Stinger. Na druhou stranu, v mnoha armádách podobné systémy najít nelze. Jejich výhodou je jakási univerzálnost, na delší vzdálenost lze použít střely, a na kratší a proti levným dronům zase kanon, neboť náboje do něj jsou mnohem levnější než protiletadlové střely.