Zákopů využívali vojáci při obraně již za občanské války ve Spojených státech amerických, i když opravdu masivního využití se dočkaly za první světové války (označována je i jako zákopová). Bránicí se vojáky dokáží účinně chránit před nepřátelskou palbou z děl, pušek i dalších zbraní, ale pod pojmem zákop si nelze představovat jenom vykopaný příkop, jeho součástí mohou být i bunkry, ubikace a sklady, a někdy též tunely na krytí pohybu osob. Nejspíše tak to vypadá i v ruských zákopech na Ukrajině, na něž vojáci instalují stropy, ukazuje video níže z YouTube.

Zákopy mají střechy nebo tunely

Zákopová válka je nesmírně náročná na zdroje, a v podstatě zvítězí strana schopná doplňovat lépe ztráty, ať jde o lidské nebo materiální. Extrémem byla v tomto směru již zmíněná první světová válka, ačkoliv i v moderních konfliktech jsou zákopy využívány – třeba velmi promyšlená Surovikinova linie, o níž ArmádníZpravodaj psal. Součástí takovýchto opevněné bývají tunely či různé stropy, pod nimiž se mohou jednotky účinně skrývat. Ale jejich budování bývá mnohem náročnější než když jde o obyčejný zákop.

Russians are trying to improve their trench networks with metal frames and ceilings, to protect against mainly FPV drones while also hiding any movement inside the trenches. pic.twitter.com/oqPCUR8IGK

— NOELREPORTS 🇪🇺 🇺🇦 (@NOELreports) December 10, 2023

Využívání zákopových tunelů není vůbec ničím novým, zdokumentováno bylo již za první světové války, z níž je nejlepším příkladem nález Wintenbergského tunelu nedaleko Remeše (severovýchod Francie). Německé armádě tam sloužil k zásobování a přísunu posil zákopů v první linii, uvádí BBC. Archeologové přitom v tunelu nalezli těla minimálně 270 vojáků, kteří v něm byli zasypáni, když se vchody zhroutily pod náporem dělostřelby. Taková stavba tedy může vojáky skrýt, ale evidentně se i snadno změnit ve smrtelnou past.

Tehdy se nicméně jednalo o tunely, které byly místy i pár metrů pod zemí, takže vůbec nebylo snadné se z nich ani do nich dostat. Existují nicméně i „střechy“ nasazované na běžné zákopy, a v případě potřeby je jistě lze i poměrně snadno rozebrat a kdykoliv prostor opustit.

Kde je strop, tam dron nevidí

Zakrývat zákopy je účinným řešením i v současné době, a důležitost takových krytů možná i roste. Vojáci to pochopitelně dělají, aby své jednotky skryly hlavně před drony, uvádí BusinessInsider. Nad moderním bojištěm jich totiž může kroužit velké množství, aby non-stop mapovaly pohyb jednotek. Kvůli tomu je nemožné nepříteli něco utajit, neboť si dokáže spočítat, kolik má protistrana v obranných pozicích sil, nebo kolik tam přesunujete vojáků. Jedná-li se ovšem o kryté zákopy a tunely, je vzdušný průzkum de facto „slepý“.

Video přímo z helmy: obsazování ruského zákopu může místy vypadat jako z apokalypsy, nic než spoušť a létající granáty

Střechu (nebo jiné překrytí) zákopu dokáže samozřejmě eliminovat útok sebevražedným dronem, ale i když ji prorazí, nikdo neví, zda opravdu někoho zasáhl, protože mohou být zakryté i stovky metrů, a někdy až kilometry. Na druhou stranu je budování takových opevnění náročné a vyžaduje více prostředků, a stejně tak je nejspíše těžší z něj vést obranu. Pokud jsou navíc takové zákopy v přední linii a nepřítel obsadí všechny východy, změní se v past, z níž nemusí být snadné uniknout. Obráncům mohou naopak sloužit i ke snazšímu ústupu.

Zbudování takto krytých zákopů musí být nicméně dopředu promyšlené a musí být jisté, že se armádě vyplatí. Nejlépe dlouhodobě. Jestliže ale válka probíhá stylem, že jedna strana té druhé neustále nějaké zákopy zabírá, pak nemusí dávat takové úsilí smysl.