Na pozemní cíle lze z dlouhé vzdálenosti zaútočit balistickými raketami, které unesou i pořádně těžkou hlavici, přičemž není na světě moc systémů, které by je zastavily.
Kdyby chtěla některá země s vysokou úspěšností zaútočit na pozemní cíle na území nějakého státu, mohla by použít moderní balistické rakety. Zkušenosti totiž ukazují, že jsou v pronikání protivzdušnou obrannou úspěšnější než mnohem častěji využívané řízené střely známé také jako střely s plochou dráhou letu. Balistické rakety totiž umí likvidovat jen několik systémů na světě, kdežto řízené střely mnohem více. Ale důvody pro používání střel existují.
Zbraně mají zcela odlišnou dráhu letu
Mezi balistickými raketami a řízenými střelami k útokům na pozemní cíle je veliký rozdíl. Balistická raketa totiž letí po odpálení prudce nahoru, a po vyhoření zase dolů, uvádí Science-HowStuffworks – tento oblouk je nazýván balistická křivka, kterou lze předvídat, ale některé moderní rakety umí i částečně měnit směr. Naopak řízenou střelu pohání nejčastěji raketový motor po celou dobu letu, a často mívá i malá křídla a letí po ploché dráze nízko nad zemí. K tomu navíc může manévrovat a lze ji naprogramovat na konkrétní trasu.
Řízené střely jde relativně snadno sestřelit, neboť se chovají jako nízkoletící letadla. Naproti tomu balistické střely umí sestřelovat jenom několik systémů – známý je tím třeba americký MIM-104 Patriot, ruský S-400 a čínský HQ-9. Tyto komplexy mají ale jenom některé státy, a třeba Česká republika jimi nedisponuje. Řízené střely ovšem dokáže sestřelit i většina starších systémů, a to včetně v AČR končících 2K12 Kub a systémů SPYDER, které je nahradí.
Řízené střely doletí dále
Rusko může v roli balistické rakety nasadit 9K720 Iskander-M či přepracovanou střelu protivzdušné obrany S-400 a S-300, uvádí TheDefensePost, případně i Ch-47M2 Kinžal, což je vlastně modifikovaný Iskander. Naopak moderní řízenou střelou odpalovanou z letadel je Ch-101, a v případě lodí nebo ponorek jde zase o střely rodiny Kalibr. Nevýhodou balistických raket je však jejich dosah – třeba Iskander zvládne 490 km, uvádí MilitaryToday, ovšem až 5 500 kilometrů má dosah Ch-101, která je nejlepší střelou ruského arzenálu.
Vyskytlo se přitom mnoho odhadů cen ruských řízených střel a balistických raket, a dokonce i takových, že jsou balistické rakety levnější. Naopak Defence-UA se domnívá, že levnější než moderní balistické rakety jsou naopak řízené střely. I to může být důvod, proč Rusko používá více střel než raket, neboť je prostě snazší a levnější je vyrobit. Může to ale změnit třeba nákup severokorejských balistických raket KN-23, ačkoliv je otázkou, v jakém počtu je může získat. Kdyby jich mělo „přebytek“, mohlo by nepřítele zasypávat obřími salvami.