Ačkoliv jsou letouny 5. generace masivněji zaváděny do výzbroje teprve v posledních letech, ve světě již vypukl závod o to, kdo bude mít jako první v arzenálu letouny generace šesté. Půjde o vyspělé stroje s mnoha přednostmi, jejichž vývoj je nesmírně náročný a drahý. Pouští se do něj jenom největší vojenské velmoci, případně se jiné státy spojují, i když jsou bohaté. Ovšem Švédsko se vrhlo do klání o letoun šesté generace samo. Armádní Zpravodaj ověřoval, zda se za poslední rok něco změnilo, ale zdá se, že zůstává vše při starém.

Už o nejnovější Gripen je malý zájem

Švédsko má vcelku vyspělý letecký průmysl, jehož posledním výtvorem jsou letouny Saab Jas-39 Gripen používané v současnosti i českým letectvem. Jsou čtvrté generace, ale existují i v nové verzi Jas-39E/F označované za evropskou F-35, což je vyspělá 4,5. generace. Ale pro Švédsko znamenal dlouho veliký neúspěch, i když jde papírově o dobrý letoun. Kromě domácího letectva si ho objednala Brazílie, uvádí Wikipedia, a též Kolumbie. To pro Saab konečně znamená obchodní úspěch, ale kupců by nejspíše bylo třeba více.

AČR zná konečnou podobu svých nových BVP CV90 MkIV: významně přispějí i české firmy, na rozdíl od Gripenů jsou švédský úspěch

I přesto se tamní inženýři pustili do letounu 6. generace, a tedy by podobně jako mnozí další výrobci, tu 5. přeskočili. Saab totiž v březnu 2024 v tiskové zprávě oznámil, že dostal od státu zakázku na koncepční studii budoucích stíhacích systémů. To si Armádní Zpravodaj nemohl přeložit jinak než jako studii na letoun šesté generace, přičemž soudil, že se mělo jednat o vývoj jak letounu, tak dronu, s nímž je úzká spolupráce předpokládána.

Švédové společný projekt opustili

Uvažování Švédska o možném samostatném vývoji letounu šesté generace mohlo být překvapivé. V minulosti se totiž zapojilo do britsko-italského programu letounu Tempest od BAE Systems, ale země se nakonec spojily s Japonskem v programu Global Combat Air Programme (GCAP). Důvodem jsou dle všeho vysoké finanční náklady, takže si je země mohou rozdělit. Švédsko ale pozici pozorovatele v programu opustilo, uvádí Airforce-Technology.

iZdroj fotografie: Královské letectvo (Royal Air Force)

Je velikou otázkou, zda Švédsko, ať jde bezesporu o bohatou zemi, bude schopné letoun šesté generace samo vyvinout, a také kdy. Zadání studie nicméně znamená, že ještě není rozhodnuto – může ukázat i to, jak je program náročný, a Švédsko by se pak teoreticky mohlo opět připojit do GCAP nebo jiného programu. Na druhou stranu je zřejmé, že jde švédské vládě o zachování leteckého průmyslu. Ten by měl však perspektivu jenom tehdy, pokud by se švédská letadla dařilo prodávat po světě ve větších počtech.