Když Rusko v únoru 2022 rozpoutalo válku proti Ukrajině (3denní speciální vojenskou operaci, chcete-li), cítili mnozí, že se evropský zbrojní průmysl musí probrat. A to se také děje, ačkoliv to chvíli trvalo. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala dohodu Německa s Velkou Británií, podle níž spolu vyvinou zbraň s dosahem přes 2 000 km. To by umožnilo zasahovat cíle na ruském území i z vnitrozemí Evropy, případně napadnout i ty vzdálenější.

Je třeba ukázat, že je Evropa silná a vyspělá

Ačkoliv jsou mnohé nejlepší zbraňové systémy z Ameriky a Izraele (země spolu na některých spolupracují), ačkoliv i ty z Číny se v posledních letech ukazují jako velice schopné, o evropských zase tolik slyšet nebylo, nebo spíše ojediněle. Armádní Zpravodaj však připomíná, že například švédská houfnice L52 Archer je nejrychlejší na světě a chce ji i Amerika.

Amerika v ohrožení: Čína má sice jediný strategický bombardér, ale zvládá i hypersonické balistické rakety KD-21 s dosahem 1 500 km

Mimořádně schopná je však také německá RCH 155 mnohými odborníky dokonce považovaná za nejlepší, přičemž dokáže jako jediná střílet i za jízdy. Z Evropy pak pochází také nejlepší střela typu vzduch-vzduch, a sice Meteor s největší zónou na světě, z níž není úniku. Ve Francii má také brzy vzniknout konkurence amerického raketometu HIMARS s dosahem až 1 000 km.

Jinými slovy, Evropa umí vyvinout schopné zbraně světové úrovně. V čem ale zaostává, je letectvo strategických bombardérů, které provozují de facto jenom Amerika, Rusko a Čína. Nemá ani samotné letouny, ani střely s dosahem v tisících kilometrů, jimiž jinak zmíněné země disponují. A například ty s plochou dráhou letu jako KEPD 350 nebo Taurus to nezachrání.

Rusko nepřestává provokovat a překračuje hranice NATO: jeho Su-35S vletěl do Estonska, okamžitě byl vyprovozen F-16

Jejich dolet je totiž nejvýše 500 km, což sice stačí k zasažení cílů i relativně daleko za hranicemi NATO, ale Armádní Zpravodaj upozorňuje, že z toho je třeba odečíst vzdálenost, na jakou by ruská protivzdušná obrana ohrožovala útočící letouny – ve výsledku by tak mohly být střely vypouštěny tak, že by zasáhly cíle vzdálení např. 400 km. Nicméně ani při maximální hranici nejsou řešením, jelikož je Rusko rozlehlé a má mnohé strategické cíle daleko od hranic.

Řešením by proto měla být zbraň s dosahem až 2 000 km, která by od hranic NATO dosáhla de facto na celé západní území Ruské federace, tedy tam, kde žije většina lidí a kde jsou soustředěny z většiny výrobní podniky, rafinerie apod., ačkoliv se mnohé nachází i dále. Bohužel však nebylo upřesněno, o jakou zbraň se má jednat – zda o dron nebo střelu.

Pokud by na Rusko naletěly americké bombardéry s brutálními střelami JASSM-ER, pekelně by mu zatopily. Navíc dosáhnou až 1 000 km

Redakce Armádního Zpravodaje usuzuje, že to může být první z nich, jelikož se právě bezpilotní letouny ukazují jako velice schopné bojové prostředky, navíc s možností vyrobit je mnohem levněji než střely. Možná je také spolupráce s Ukrajinou, která má dokonce pracovat na vývoji dronů s dosahem až 3 000 km, jak informoval KyivIndependent v březnu 2025.