Zatímco někteří lidé jsou jednoznačně pro podporu Ukrajiny, jiní zase obhajují, a často dokonce sympatizují s ruskou agresí proti ní. Společnost je zkrátka rozdělena, což platí nejspíše o všech zemích, ale redakce Armádního Zpravodaje objevila nedávný průzkum v rámci Eurobarometru, který uveřejnila Evropská komise, z něhož vyplývá, že většina občanů EU podporuje nakupování a dodávání zbraní Ukrajině. V jiných oblastech je pak solidarita ještě větší.

Občané EU podporují Ukrajinu v mnoha směrech

Nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zveřejněn 28. května 2025, ukazuje nejvyšší úroveň důvěry v Evropskou unii za posledních 18 let, a krom toho a dalšího se soustředil na názor lidí ohledně podpory Ukrajiny. Nejmenší souhlas, ačkoliv stále většinový (59 %) byl s nákupem a dodáváním zbraní, zatímco 60 % respondentů schvaluje, aby Evropská unie udělila Ukrajině status kandidátské země, a 72 % jich podporuje ekonomické sankce vůči Rusku.

Rusko ukazuje sílu v Baltském moři. Vysílá bojové letouny na ochranu lodí ze stínové flotily

Finanční a humanitární pomoc Ukrajině potom podporuje dokonce 76 % oslovených občanů EU, a 80 % jich souhlasí s přivítáním lidí prchajících před válkou členských zemí; 27 % oslovených dokonce považuje válku na Ukrajině za nejdůležitější otázku, kterou by měla EU řešit, a co více, celých 77 % vnímá ruskou invazi na Ukrajinu jako hrozbu pro bezpečnost Evropské unie.

Někde je podpora nižší, ale i vyšší

Třeba v České republice ale Ukrajina takovou podporu nemá – alespoň podle průzkumu, na nějž redakce Armádního Zpravodaje upozornila začátkem února 2025. Vyšlo z něj, že si 44 % Čechů přeje, aby válku vyhrála ona. Mnohem silnější podporu má ve Francii, kde 64 % občanů schvaluje dosavadní kroky, jak opět ukázal průzkum, o němž naše redakce psala v březnu.

Slovensko vybavilo své tanky klecemi proti dronům, ale působí rozpaky. Vypadají ovšem neefektivně (fotografie)

Nezávislé na protiukrajinských náladách jsou však západní vlády převážně jednotné, ačkoliv třeba Slovensko nebo Maďarsko odmítají Ukrajinu podporovat vojensky, a raději by ji nechaly napospas ruským hordám. Ať jsou důvody války jakékoliv, mělo Rusko řešit oprávněné křivdy diplomaticky, například přes OSN. Na porušování práva by totiž jistě reagovaly i organizace, jejichž členem Ruská federace není, aby došlo k odvrácení jakéhokoliv ozbrojeného konfliktu.

Z dosavadních kroků Vladimira Putina se ovšem zdá, že žádný mír nechce, a že skutečně hodlá dobýt celou Ukrajinu. Sympatie mu přestal vyjadřovat dokonce i americký prezident Donald Trump, ačkoliv ještě před týdnem věřil v ruské vítězství. I on ovšem zřejmě nabil dojmu, že mír Vladimir Putin nechce, jelikož nejenom, že není ochotný udělat jakékoliv ústupky, ale zároveň vznáší stále nesmyslnější požadavky, na něž zkrátka nelze přistoupit.

Estonsko rozbilo ruské záškodníky, kteří chtěli převzít vojenskou moc v zemi. Podporovala je ruská rozvědka (GRU)

To je také důvod, proč i Amerika souhlasila s používáním střel s plochou dráhou letu proti cílům na území Ruska. Na druhou stranu je redakce Armádního Zpravodaje, že to nemusí znamenat až takovou podporu, jelikož Donald Trump často mění názory, a také je dlouhodobě zastáncem, že je Rusko evropský problém, nikoliv americký. Jinými slovy, pokud nemá jeho země z války jistý prospěch, třeba vydrancování nerostů na Ukrajině, nehrne se do ní.

Jenomže to se může v průběhu léta změnit. Mají totiž skončit balíčky podpory schválené ještě za vlády Joe Bidena, a není jasné, nakolik v nich Amerika bude chtít pokračovat, aby se tolik nezapojovala do války a neměla výdaje, které chce seškrtat. Řešením bude možná financování zbraní Evropou, kdy by zůstaly dodávky nepřerušené, ale peníze šly z jiné kasy.