Těžký tank byl v minulosti synonymem pro opravdovou obrněnou sílu. Jednalo se o monstrum na pásech s mohutným pancéřováním a těžkou výzbrojí, což ale znamenalo horší pohyblivost. Armády tak, včetně sovětské, dospěly k přesvědčení, že budou lepší lehčí hlavní bitevní tanky. Proto SSSR nakonec stopnul i vývoj moderního těžkého tanku Objekt 770. Armádní Zpravodaj to hodnotí jako správný krok, i když měl papírově dobré parametry.

SSSR měl skvělou historii těžkých tanků

Sovětský svaz měl dlouhou tradici výroby těžký tanků – v druhé světové válce se jako velmi užitečné ukázaly ty řady KV, a pozdější IS. Po ní pak zařadil do výzbroje velmi revoluční IS-3 a IS-8 později přejmenovaný na T-10, ale oba začaly pomalu zastarávat. Wikipedia uvádí, že v roce 1955 padlo rozhodnutí o vývoji nových moderních těžkých tanků, z nichž jedním byl Objekt 770. O 5 let později ho však zastavil sovětský vůdce Nikita Chruščov.

iZdroj fotografie: Uživatel Hornet Driver / Creative Commons / CC BY-SA

Jestliže se jiné projekty sovětských těžkých tanků soustředily na zdokonalování dřívějších konstrukcí, tvůrci Objektu 770 zvolili jiný přístup. TankHistoria uvádí, že začali pracovat doslova od začátku, čímž mohli přijít s mnoha inovacemi, ale na druhou stranu existovalo riziko, že jsou nevyzkoušené. Armádní Zpravodaj se však domnívá, že byla koncepce zvolena dobře, díky čemuž tank předchůdce v mnohém převyšoval – v mobilitě, ochraně i palebné síle.

Kanon tanku Objekt 770 byl ničivý

Objekt 770 dostal silný kanon M65 ráže 130 milimetrů se stabilizátorem, automatickým nabíječem a zásobou munice na 37 ran, a osazený byl i denním a nočním zaměřovačem, popisuje Military-History. Takto silná zbraň byla schopna zničit jakýkoliv tehdy existující tank. Hmotnost 55 tun svědčí na svou dobu o velmi silném pancéřovaní, na čelní věži byla vrstva až 300 mm oceli, a vlastně byl těžší než nejmodernější ruský tank současnosti – T-90M.

Video: Rusové ztratili tři nejmodernější tanky, T-90M Proryv-3, v jedné bitvě. Nestává se často, aby jich poslali tolik

Do Objektu 770 byl vsazen experimentální desetiválcový motor, a měl i hydropneumatické odpružení, což mu zajišťovalo i na dnešní poměry solidní rychlost až 55 km/h, i když dojezd byl jenom 200 kilometrů. K obsluze byla zapotřebí čtyřčlenná osádka, a nakonec byl postaven jenom jediný experimentální kus. Sovětská armáda totiž dala přednost mnohem menším, pohyblivým a silně vyzbrojeným hlavním bitevním tankům s nízkou siluetou, jmenovitě T-55, T-62 a výkonný T-64. Stejnou cestou jde Rusko, jakož i jiné země, dodnes.