Vůbec k tomu není určen a šance na úspěch je prakticky mizivá, ale přesto se ukrajinským vojákům podařilo sestřelit Iskander kanonem Zu-23-2.
Ubránit se balistické raketě není zrovna jednoduché, problém s tím mají i některé systémy protivzdušné obrany, a někdy, když nejsou poblíž, sklouznou vojáci k improvizaci, od níž často nelze moc očekávat. Výjimkou je ale případ, který redakce Armádního Zpravodaje zachytila na záběrech (níže) u ukrajinské prezidentské brigády, protože se jí podařilo sestřelit ruský Iskander, tedy jednu z nejlepších raket svého druhu, starým dvouhlavňovým kanonem Zu-23-2.
Zu-23-2 sestřelil Iskander během pár vteřin
9K720 Iskander je poměrně známý. Jedná se o taktický raketový systém schopný vypouštět balistické rakety krátkého dosahu, konkrétně do 500 km, s cílem ničit systémy protivzdušné a protiraketové obrany, i silně chráněné významné pozemní cíle (letiště, velitelská stanoviště, komunikační střediska apod.), popisuje Wikipedia s tím, že byl zařazen roku 2006.
Velkou výhodou rakety je, že padá na cíl po balistické křivce rychlostí Mach 5,9, kvůli čemuž ji mají problém systémy PVO sestřelit, a pokud se o to vojáci pokouší hlavňovým kanonem nebo ruční zbraní, je to skoro nemožné. A přesto se to v případě na videu povedlo, i když je patrné, že měli obrovské a jenom velmi výjimečně viděné štěstí.
Svou roli měly jistě i zkušenosti, jelikož museli vědět, jak moc předsadit, aby projektily dopadly tam, kde raketa teprve bude, což při její rychlosti není snadné odhadnout. Na záběrech je nicméně patrné, jak objekt padá k zemi, zřejmě mezi stromy, i když nelze určit, zda šlo opravdu o raketu Iskander. Vojáci tím nicméně předešli obrovským škodám.
Bojová hlavice balistické rakety Iskander totiž váží 480 až 700 kg, zatímco přesnost je v případě 9K720 od 1 do 30 metrů, a u vylepšené verze M od 5 do 7 metrů. Zu-23-2, která ji sestřelila, je k tomu přitom zcela nevhodná, resp. se na ni nelze spoléhat. Wikipedia upřesňuje, že do výzbroje vstoupila začátkem 60. let 20. století v SSSR, ale dostala se i do zahraničí.
Tvoří ji dvě hlavně ráže 23 mm s účinným dostřelem 1,5 km do výšky a 2,5 km do dálky, což stačilo, jelikož došlo viditelně k sestřelu nízko nad zemí. Vzhledem k tomu, že je reakční doba protiletadlového kanonu asi 30 vteřin, musela být 5 až 6členná posádka připravena, neb měla nanejvýš pár vteřin, aby se pokusila do rakety trefit. A přesto to vyšlo.
Podobných případů je známo jenom málo. Armádní Zpravodaj psal v červnu 2024 o sestřelení řízené střely s plochou dráhou letu s cca poloviční rychlostí oproti Iskanderu pomocí kulometu, zatímco v únoru 2024 se ukázalo, že Ukrajinci sestřelili rovněž střelu s plochou dráhou letu pomocí AK-74 a kanonu Zu-23-2, tedy stejného, jaký použili na Iskander.
Bylo to čistě o štěstí, nebo sehrály svou roli i zkušenosti?


