S cílem oslabit ruskou ekonomiku, a hlavně pak zásobování armády, útočí ta ukrajinská na strategické cíle v čele s ropnými rafineriemi, které nejsou v bezpečí ani stovky kilometrů od hranic její země. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak se ruská protivzdušná obrana snaží odrazit zjevně mohutný útok na rafinerii v Saratově, která se nachází asi 600 km od Ukrajiny. Ani přes velkou snahu však neuspěla.

PVO pálila hustě, ale drony skrze ni pronikaly

Ropa je pro Rusko stěžejní komoditou, a jelikož jí má šesté největší zásoby na světě, potvrzuje Wikipedia, je zcela samostatné – ostatně jde také o jednoho z předních exportérů do světa. Ale v posledních letech je obrovským konzumentem domácí armáda, která ji potřebuje hlavně k provozu žíznivé techniky, ať už pozemní, letecké nebo námořní.

Konečně potvrzeno, Rusové nadšení nejsou. Ukrajinští výsadkáři užívají italské zabijáky Centauro B1

Jenom pro představu, takový tank T-90M, tedy nejmodernější v ruské armádě, sežere na 100 km v terénu zhruba 500 litrů paliva, potvrzuje ArmyRecognition. U bojových vozidel pěchoty nebo obrněných transportérů je situace znatelně lepší, ale přesto si řeknou o desítky litrů. V případě dronů jde potom i o nižší litry na misi, ale zase jich bývají stovky denně.

Třeba Shahed 136, resp. licenčně vyráběný Geran-2, má nádrž až na 40 litrů paliva. V podstatě každé omezení dodávek ropy a produktů z ní, ať už jde o naftu, letecký petrolej, maziva apod. je tedy značný problém, který může mít za následek, že armáda jednoduše některé akce neprovede vůbec, případně v omezeném rozsahu – a právě o to ukrajinským vojákům šlo.

Video: Ukrajinské komando čistilo les u Charkova, kde nejenom uspělo, ale ještě odvedlo 7 ruských vojáků. Vzdali se bez boje

Saratovská ropná rafinerie přitom zpracuje podle PromfinStroye asi 7 milionů tun ropy ročně, což patří k lepšímu průměru – středně velké provozy mívají výkon zhruba i milion až dva menší. Tato je přitom o to významnější, že slouží k přímým dodávkám ruské armádě. Ani přesto ji ovšem nedokáže pořádně ochránit, jelikož se stává cílem bezpilotních letounů opakovaně.

I když to nebylo upřesněno, pravděpodobně se jednalo o An-196 Liutyi, které mají dle Wikipedie dolet až 2 000 km, nesou-li hlavici těžkou 50 kg, nebo až 600 km, pakliže váží 75 kg. V případě vypuštěný od hranic mohlo tedy jít o druhou variantu. Ruská PVO po nich viditelně vytrvale pálila, přičemž užívala i trasovací munici, jejíž jasné světlo „propalovalo“ oblohu.

Sabotáž nevídaných rozměrů: Ukrajinci na 6 600 km odbouchli ruskou Transsibiřskou magistrálu u KLDR, a ještě to natočili

Z jakých systémů, jasné není, ale často nasazuje k obraně strategických objektů i protiletadlová děla Zu-23-2, která mají kadenci 2 000 ran v minutě, uvádí Wikipedia, velmi jednoduchou konstrukci a levný provoz, takže jsou proti pomalu letícím dronům vhodná. V oblasti jich mělo být sestřeleno 45, a zprávy potvrdily, že některé zasáhly civilní infrastrukturu včetně rafinerie.