Útok střelami FP-5 Flamingo na vzdálenost asi 700 km opětovně ukázal Rusům, čeho jsou schopné, a že není radno je podceňovat.
Flamingo mělo změnit průběh války na Ukrajině, ale konstruktéři si dávají na čas. Průběžně je sice nasazováno, ale jde o jednotky případů za měsíc, což je zklamání – má to nicméně důvod, a sice modernizaci střely. Už teď je ale schopna páchat velké škody, o čemž se redakce Armádního Zpravodaje znovu přesvědčila na případu z 05. února 2026, kdy Flamingo zasáhlo kosmodrom Kapustin Jar, na němž byla mj. testována raketa Orešnik.
1 150 kg výbušnin dopravených až na 3 000 km
Kapustin Jar má pro Rusko klíčovou roli jako testovací polygon, kde je ověřována spolehlivost a přesnost raket, sond a družic, uvádí Wikipedia. Na rozdíl od Bajkonuru se zaměřuje primárně na vojenské účely a vývoj nových technologií. Slouží jako místo pro ostré zkoušky raket, které jsou odtud odpalovány směrem k dopadové ploše Sary-Šagan.
Rusko testuje v areálu především balistické střely Iskander-M a mezikontinentální rakety, jako je RS-24 Jars nebo experimentální systémy s hypersonickými prvky. Probíhají tam též intenzivní zkoušky moderních systémů protivzdušné a protiraketové obrany S-400 a S-500, které jsou nezbytné pro ochranu ruského vzdušného prostoru.
V posledních letech je nicméně Kapustin Jar známý hlavně pro testování a odpaly balistických raket Orešnik. Ty mají dosah až 5 500 km, uvádí Wikipedia, takže ohrožují celou Evropu. Nesou šest hlavic, z nichž se umí každá navádět samostatně. Raketa je určena hlavně pro jaderné, ale proti Ukrajině byla testována konvenční verze, která jinak nedává smysl.
Její rychlost je přitom přes Mach 10, což je důvod, proč ji nedokáže zneškodnit skoro žádný systém protivzdušné obrany. Ukrajinci se nicméně rozhodli uštědřit Rusům lekci a napadnout samotný Kapustin Jar, na nějž letělo nejspíše několik střel FP-5 Flamingo, potvrdil Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny 05. února 2026, a o několik dní později upřesnil, že došlo k poškození technického zařízení pro servis balistických raket středního doletu, montážní budovy a logistického skladu v areálu polygonu Kapustin Jar.
Ale proč se vracet ke starší události? Zejména proto, že Ukrajinci opakovaně ukazují, že FP-5 Flamingo nebezpečné je, a to hodně. Ruská protivzdušná obrana ho evidentně neumí zachytit, i když jsou známy případy, kdy ji sestřelila, a že dokáže střela udeřit na místech, která bývala kdysi díky vzdálenosti v bezpečí. A že rovněž umí napáchat obrovské škody. Útok na Kapustin Jar musel být přitom veden z neokupovaného území, tedy asi na 700 km.
Její hlavice je totiž těžká 1 150 kg, což je nesrovnatelné s jakýmkoliv dronem nebo balistickou raketou, jakou aktuálně Ukrajina má, a překonává značně i řízené střely jako Storm Shadow nebo Taurus, ačkoliv ty mají trochu jiné určení a na vzdálenost do 500 km jsou nebezpečnější, jelikož mají speciální hlavice navržení pro ničení obzvláště odolných objektů.
Wikipedia uvádí, že má Flamingo doletět až 3 000 km, ale dosud jsou známy případy, kdy zvládlo nanejvýš polovinu. To se má nicméně změnit, stejně jako rozsah produkce, až se podaří dokončit vývoj nového motoru navrženého speciálně pro Flamingo. Ukrajina je schopná produkovat střely už teď v počtu 90 kusů, ale má k tomu nakoupené převážně civilní motory, s nimiž se drží ve výšce asi 50 metrů, takže je může ruská PVO snáze detekovat.
Konstruktéři by se proto chtěli dostat na výšku asi 30 metrů, kde už to je velmi obtížné, neboť mají mnohé systémy na tuto vzdálenost tzv. slepý bod. Střela by tak měla mnohem větší šanci proniknout obranou a napáchat škody. Rusové byli už několikrát přesvědčeni, že podceňovat kdysi slabou Ukrajinu není moudré, a že jim dokáže pořádně zatopit pod kotlem.



