Trvalo to dlouho, ale na přelomu let 2025 a 2026 se konečně začalo Ukrajincům dařit. Sice to neznamená, že plošně vítězili na celé frontě, ale na mnoha místech zahájili úspěšné ofenzivy, s nimiž si Rusové neví rady. Jenomže hlavně nedostatek lidské síly se projevuje každý dnem, jak si redakce Armádního Zpravodaje potvrdila v analýze ISW ze 14. dubna 2026. Ani jedna strana není schopna dosáhnout dominantní iniciativy, a tak dochází ke stagnaci.

Ani jedna strana nemá dostatek vojáků

I když je ruská armáda mnohem početnější než ta ukrajinská, nemá vojáků dostatek. Je přitom v nevýhodě už jenom tím, že útočí, což zpravidla vyžaduje více jednotek, techniky, materiálu a dalších prostředků, a vedle toho není schopna zařadit potřebné inovace v dostatečné kvalitě ani rozsahu. Naopak Ukrajincům se právě díky nim daří přesilu dorovnávat.

Ruský velitel je zoufalý z ukrajinské taktiky: „Drtí nás 50 km v týlu,“ zuří, a prozradil, jak to skutečně na bojišti vypadá

Spoléhají se hlavně na drony, hlavně ty vzdušné, ale stále častější jsou i pozemní, a pak samozřejmě námořní, které dokonce zdevastovaly ruskou Černomořskou flotilu natolik, že už není schopna vyplouvat. Jak vypadá akce pozemního dronu vyzbrojeného kulometem, ukázal Armádní Zpravodaj již v březnu 2025, kdy se začaly objevovat stále častěji.

Ruští vojáci proti němu neměli šanci cokoliv dělat a museli se stáhnout. Ale to je jenom jedna z řady inovací, kterou Ukrajinci nasazují. A funguje to, protože Rusové dobyli v roce 2025 jenom zhruba 0,6 % ukrajinského území, a přitom zaplatili obrovskou cenu. Což se odráží na stavu současného bojiště stále více – Rusko pomalu nemá kde brát a padá do krize.

Rusové se Ukrajinců na frontě děsí. Už nevědí, co mají dělat. Ztráty jsou tak velké, že je nezvládají pokrývat

Což vůbec není přehnané tvrzení. Zájem o dobrovolný vstup do armády klesá, a to tak moc, že chybí některé měsíce až 20 % potřebných rekrutů, přičemž se žádný měsíc nepodařilo splnit náborové cíle na 100 %. Navíc poslední 4 měsíce ztrácí Rusové o několik tisíc vojáků měsíčně více, než kolik se jich daří nabírat, což prohlubuje už tak špatný deficit.

Na frontě to má dvojí dopad – nejenom, že musí ruská armáda omezit útočné operace, čímž klesá tlak na ukrajinské obránce, ale zároveň sama na některých místech přechází do obrany. A co je pro ni horší, ani ta obrana se jí všude nedaří. Nejhůře je na tom na jižní frontě, kde ukrajinské síly získaly přes 500 čtverečních kilometrů okupovaného území, a postupují směrem na Huljajpole, které je pro obě strany strategickou křižovatkou.

Putin zatlačený do pasti mistrně obehrál Zelenského, aby si naklonil svět i frontu na svou stranu

Chybějící jednotky mají Rusové kompenzovat rezervami, což je samo o sobě krizová situace i pro státní bezpečnost, a zároveň tlačí na tzv. skrytou mobilizaci vysokoškoláků a zaměstnanců firem. V prvním případě jich mají povinně odejít do boje 2 %. To jenom podtrhuje, jak moc zoufalý musí Kreml být. A nutno připomenout, že Vladimir Putin už několikrát vyhlásil povinné odvody. Ani tak se mu ovšem nedaří dosahovat vytyčených cílů.

Rusové se tak soustředí na dělostřeleckou a dronovou přípravu bojiště pro očekávanou velkou letní ofenzivu proti ukrajinskému „pevnostnímu pásu“ v Doněcké oblasti. Je však na místě přiznat, že v ukrajinské armádě není situace o nic lepší. Lidí je zkrátka kritický nedostatek, ale v její prospěch hraje, že využívá moderní technologie a dodržuje taktiku.

Jediná ruská ponorka se objevila u pobřeží NATO a Gripeny se hnaly do vzduchu. Ale nemohly nic dělat

Tím se jí daří minimalizovat ztráty mezi svými, a maximalizovat mezi nepřáteli. I Ukrajinci však přiznávají, že nemají dost sil na nějaký mohutný průlom, a soustředí se proto na několik míst, kde mají postup jednodušší než jinde. I to nicméně pomáhá, protože Rusové přímo ztrácí území, a také musí přesouvat jednotky z východní fronty, včetně Pokrovsku.

A funguje to, jelikož i tam se podařilo Ukrajincům pozice uhájit, a nové dokonce získat. Ale není jich mnoho, což způsobuje na obou stranách téměř stagnaci v postupu. Na druhou lze i to považovat za poměrně velký úspěch, jelikož to znamená, že se Rusům přestalo dařit v útocích. A to je v podstatě poprvé za více než 4 roky trvající válku.