Těžká rána, po níž ihned klesla bojová schopnost ruských jednotek. Ukrajinci zlikvidovali logistické centrum s drony elitní ruské jednotky Rubikon.
I když je v užívání dronů na mnohem vyšší úrovni Ukrajina, ani Rusko nechce zůstat pozadu a založilo dokonce elitní jednotku Rubicon, která má za úkol testovat a zavádět technologie, ale stejně tak se přímo účastní bojů. Což jí Ukrajinci rádi zkomplikují vždy, když objeví její pozici, jako to redakce Armádního Zpravodaje zachytila na záběrech (níže) ze 17. dubna 2026, kde to odnesla logistická základna utajovaného ruského centra poblíž Mariupolu.
Útok, který zásadně ovlivní jižní frontu
Rubikon je elitní jednotka, která vznikla teprve koncem roku 2024; TASS se o ní poprvé zmiňuje 11. října toho roku. Nejedná se však o pozemní síly, které by sváděly ty nejnáročnější souboje muž proti muži, nýbrž o profesionální instruktory a operátory bezpilotních letounů, kteří mají pokročilé schopnosti. A opakovaně ukazují, že nejde o „měkké hochy“.
Jsou považováni za tak dobré, že vzniklo „Centrum pokročilých bezpilotních technologií Rubicon“, v němž se učí noví operátoři od těch nejlepších. Dostat se do této jednotky je velmi náročné, povede se to de facto pouze vyvoleným. O to větším úspěchem je pak zničení skladu a logistického uzlu v Manhuši asi 10 km západně od Mariupolu.
Odnesla to velká logistická základna s velkými sklady, z nichž několik shořelo. Co přesně se v nich nacházelo, jasné není, ale 100% mohlo jít o vyšší desítky tisíc dronů všeho druhu. Rubikon totiž používá snad úplně vše, od malých sebevražedných FPV přes bombardovací po dálkové, uvádí Speciální operační síly Ozbrojených sil Ukrajiny, ale s výjimkou Shahedů.
„Zásah a zničení logistických center nepřítele výrazně snižuje jeho bojovou schopnost,“ dodávají. Je zřejmé, že takto velká základna mohla zásobovat i desítky míst na okupovaných územích, a nebudou-li mít dronů dostatek, ovlivní to jak jejich útočné, tak obranné operace. Incident přitom potvrdila i agentura Exilenova+ záběry od jednoho ze svědků.
K útoku měly přitom posloužit drony Middlestrike, což je specifická kategorie, která vyplňuje mezeru mezi FPV drony a střelami a raketami s delším doletem. Ukrajinci tak například suplují raketomet M142 HIMARS, do něhož nemají dostatek munice. I když jich existuje více, mezi ty nejznámější a nejčastěji užívané patří FP-1 a z něj vycházející FP-2.
„Jednička“ má dolet až 1 600 km, na něž unese nejspíše 60kg hlavici, ale při polovičním doletu může být až 120kg, potvrzuje Mezha. „Dvojka“ je potom zmenšená verze, která doletí 200 km a unese 105kg hlavici, i když se později objevila modernizace se 158kg hlavicí. Pokud byly drony vypuštěny od Záporoží vzdáleného asi 150 km od Manhuši, stačily FP-2.


