Rusko teprve zakusí, čeho je schopna evropská velmoc, která obranu dlouho zanedbávala. Výdaje do několika let zdvojnásobí a zavede řadu kvalitních zbraní.
Ještě před válkou na Ukrajina v podstatě všechny evropské země zbrojení zanedbávaly, neboť od nikoho nehrozilo riziko konfrontace. Sílící obavy z ruských ambicí nicméně mnohé přiměly, aby investovaly do obrany tolik, že to jakékoliv ambice Vladimira Putina i jeho přisluhovačů rozbije a na případnou konfrontaci ani nedojde. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jednou z hlavních vojenských mocností Evropy je Francie, která zbrojí stále více.
Francie posílí hlavně obranu a jaderné odstrašení
Kdyby měly jednotlivé země Evropy bojovat samy za sebe, není dnes mezi nimi žádná, která by se mohla s Ruskem rovnat. Sice k tomu má do nakročeno Polsko, jakmile dokončí hlavní zbrojní zakázky, a také Německo nebo Francie. A již v únoru 2025 se ukázalo, že to to bude právě Polsko, které bude jako jediné schopné konfliktu vysoké intenzity.
Což je poměrně logické, protože pokud by došlo na konfrontaci ze strany Ruska, bylo by to právě ono, kdo by nesl hlavní tíhu prvních bojů. Se zbrojením nicméně nechtějí zůstat pozadu ani ostatní zmíněné země – sice mohutně zbrojní i jiné, třeba Velká Británie – ale největší potenciál mají aktuálně právě Polsko, Německo a Francie.
A bere to opravdu vážně, jelikož dle Let’s Talk Deterrence připravuje aktualizaci zákona o vojenském programování (LPM) na období 2024 až 2030, který do konce desetiletí vyčleňuje na obranu dalších 36 miliard eur. Do roku 2030 má tedy rozpočet vzrůst na 76,3 miliard eur, tj. asi 1,854 bilionu korun, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2017.
Jednou z klíčových priorit bude posílení jaderného odstrašení, do něhož zvažovalo investice také Německo, a které je už teď tak rozsáhlé, že by smazalo západní Rusko během 20 minut. Cílem posílení arzenálu a nosičů je pravděpodobně snaha nespoléhat se na Ameriku, která se po nástupu Donalda Trumpa někdy chová k Evropě jako k nepříteli.
Aktualizace zákona bude také dbát na modernizaci francouzských strategických sil nebo na zvýšení zásob dělostřelecké munice, raket a protiletadlových systémů. Zejména půjde o další vývoj SAMP/T NG, což je francouzský ekvivalent amerického MIM-104 Patriot. Určen je proti balistickým raketám a střelám včetně hypersonických, potvrzuje Wikipedia.
Zvládá však i letadla, vrtulníky a jiné vzdušné cíle. Vedle toho chce Francie investovat do dronů (vzdušných, pozemních, a nejspíše i námořních), a též urychlit vývoj modernizace Rafale F5, kterých chce mít alespoň 47 do roku 2035. Do stojného období chce pak Paříž zřídit evropský systém včasného varování před raketovými útoky.
To vše a mnoho dalšího vychází hlavně ze zkušeností z války Ruska proti Ukrajině, krizi na Blízkém východě a již zmíněným pochybnostem ohledně dlouhodobých bezpečnostních záruk Spojených států amerických pro Evropu. Rusko tak dosáhlo přesně toho, čeho nechtělo, a sice že nakoplo zbrojení evropských zemí a jejich sjednocení proti němu.
Aktuálně je nepravděpodobné, že by se o něco pokusilo, nemá na to vojensky ani ekonomicky, ale do budoucna z toho mají mnozí politici i generálové obavy. Někdo to označuje za nereálné a tvrdí, že je zbrojení zbytečné, a ptají se, proč by nás Rusko napadalo – jenomže ve stejné situaci byla dříve i Ukrajina – takže kdo je připraven, není překvapen.
Cílem je navíc Kreml odstrašit, aby k žádnému konfliktu ani nedošlo. Což musí jeho vládci docházet, jelikož pokud se už teď cítí ohrožen Evropany, za několik let budou ještě mnohem silnější, a v Rusku nebude místo, kde by se dalo ukrýt. Konvenčně je evropské NATO silnější již teď, potvrzuje GlobalFirePower, a v budoucnu bude tento náskok jenom vzrůstat.
V oblasti jaderného arzenálu bude mít sice Rusko náskok, nejspíše už navždy, ale to je úplně jedno. Nejde totiž o to mít co nejvíce hlavic – ale mít jich tolik, aby to bylo dostatečné k odstrašení, a případně to dokázalo zničit vše, co je v Rusku hodnotné. Jenom Francie k tomu má arzenál dostačující už teď, a později to bude pro největší zemi světa jenom horší.




