Delta Force není jen elitní jednotka. Američané ji nasazují tam, kde selže armáda i tajné služby

Noc z 26. na 27. října 2019, provincie Idlíb. Vrtulníky přiletěly nízko, operátoři se dostali ke komplexu, Abú Bakr al-Bagdádí se odpálil v tunelu i s vestou s výbušninami. Celá akce trvala zhruba dvě hodiny. Žádný americký voják nezahynul. Prezident Trump potvrdil, že raid osobně schválil. Tento chirurgický zásah, s méně než stem lidí na zemi, je přesně typ operace, pro kterou 1st Special Forces Operational Detachment-Delta existuje. Ne jako „lepší komando“, ale jako nástroj poslední instance pro situace, kde konvenční armáda je příliš těžkopádná a samotné zpravodajské služby příliš neozbrojené.

Z pouště v Íránu vyrostl celý systém

Příběh začíná katastrofou. Noc z 24. na 25. dubna 1980, íránská poušť Dašt-e Kavír. Operace Eagle Claw měla osvobodit 52 amerických rukojmích z teheránského velvyslanectví. Delta Force pod velením plukovníka Charlese Beckwitha byla připravená. Systém kolem ní ne.

Osm vrtulníků námořní pěchoty mělo přepravit operátory na mezipřistávací bod Desert One. Tři stroje selhaly ještě před cílem, prach, mechanické závady, navigační problémy. Beckwith doporučil misi zrušit. Při odsunu se C-130 srazil s vrtulníkem. Osm amerických vojáků zahynulo, aniž se jednotka přiblížila k Teheránu.

Selhání nebylo taktické, bylo systémové. Jednotlivé složky armády, námořnictva a letectva spolu nikdy předtím takovou operaci necvičily. Neexistovalo stálé velení pro společné speciální operace. Právě z tohoto popela vzešla institucionální přestavba: v roce 1987 Kongres přijal Nunn-Cohenův dodatek k zákonu Goldwater-Nichols a vzniklo United States Special Operations Command. Pod ním Joint Special Operations Command, domov Delty.

Pojistka mezi armádou a CIA

Delta Force operuje v šedé zóně, kterou americké právo definuje dvěma klíčovými předpisy. Title 10 federálního zákoníku pokrývá vojenské operace. Title 50 pokrývá zpravodajské aktivity a covert action. Hranice mezi nimi je v praxi rozmazaná, a právě tam Delta pracuje nejčastěji.

CIA Directorate of Operations buduje lidské zpravodajské zdroje, infiltruje sítě, získává informace. Když ale přijde moment, kdy je třeba na základě těchto informací okamžitě jednat, vstoupit do budovy, neutralizovat cíl, evakuovat rukojmí, nastupuje vojenský řetězec velení. Delta nezastupuje zpravodajce. Doplňuje je tam, kde sběr informací přechází do kinetické akce.

U Bagdádího to fungovalo přesně takhle: zpravodajské služby lokalizovaly cíl, prezident schválil operaci, speciální síly provedly raid. Jeden balík, zpravodajské navedení, extrémní diskrétnost, ozbrojený zásah. Žádná jiná americká instituce tohle nedokáže sama.

Kongresová kontrola přitom není triviální. Výbory pro obranu dohlížejí na vojenské operace, výbory pro zpravodajské služby na covert action. Když operace spadá do obou kategorií současně, vzniká jurisdikční zmatek. GAO ještě v roce 2022 konstatoval, že USSOCOM neměl dostatečně standardizovaná data ani terminologii pro své velitelské struktury, v roce 2021 jich existovalo 28 aktivních současně.

Beckwithův odkaz: proč zrovna britský SAS

Charles Beckwith strávil v letech 1962–1963 rok jako výměnný důstojník u 22. pluku SAS v Británii. Vrátil se s přesvědčením, že americká armáda potřebuje jednotku postavenou na stejných principech: extrémně tvrdý výběr, malé týmy, schopnost operovat autonomně v nepřátelském prostředí po dlouhou dobu.

Trvalo čtrnáct let, než Pentagon souhlasil. Delta Force byla aktivována 19. listopadu 1977. Beckwith převzal ze SAS nejen filozofii výběru, ale i organizační strukturu, eskadry místo rot, důraz na individuální dovednosti operátorů místo na masovou palbu. Výsledkem je jednotka, kde každý člen zvládá zpravodajskou práci, jazykové minimum, lékařské ošetření i precizní střelbu na úrovni, která by v běžné armádě stačila na specializaci.

Mogadišo, Irák a moderní podoba honu na cíle

Somálsko v roce 1993 ukázalo, že ani Delta není všemocná, ale také že problém bývá jinde než v taktice. Task Force Ranger, jejíž jádro tvořili operátoři Delty a Rangeři, provedla v srpnu a září šest úspěšných raidů proti lidem napojeným na warlorda Aidida. Sedmý, 3. října, se zvrtl v osmnáctihodinovou bitvu v ulicích Mogadiša. Osmnáct amerických vojáků zahynulo. Takticky šlo o úspěšné zajetí cílových osob, strategicky o katastrofu, která vedla ke stažení amerických sil.

Po roce 2001 se model zásadně proměnil. Delta se stala součástí permanentního globálního systému pro lov vysokohodnotných cílů, síťových, mobilních, operujících v prostředí, kam konvenční armáda nemůže nebo nesmí. V Iráku to znamenalo noční raidy v hustém tempu, v Sýrii chirurgické zásahy typu Bagdádí. Podle CRS jsou speciální operační síly dnes určeny pro prostředí nepřátelská, politicky citlivá, s požadavkem na nízkou viditelnost a vysokou míru rizika.

Legalita těchto operací není černobílá. Mezinárodní právo staví tři paralelní rámce: právo na sebeobranu podle Charty OSN, mezinárodní humanitární právo v ozbrojeném konfliktu a lidskoprávní normy mimo něj. Cílené zabití není automaticky nelegální, ale musí splnit pravidla rozlišování, proporcionality a opatrnosti. Mimo jasně definovaný ozbrojený konflikt je právní práh výrazně přísnější.

Česká stopa ve stejném prostoru

České speciální síly působily v Afghánistánu od roku 2004 v rámci Operation Enduring Freedom a později v ISAF, včetně vlastní Special Operations Task Force v provincii Nangarhár. Operovaly ve stejném prostoru jako americké speciální jednotky a jsou součástí aliančních struktur NATO Special Operations Forces Command. Veřejné potvrzení přímých společných akcí s Deltou ale neexistuje, a vzhledem k povaze JSOC to nikoho nepřekvapí.

Delta Force je americká pojistka pro chvíle, kdy je politická cena velké války příliš vysoká, ale stát přesto potřebuje zasáhnout rychle, přesně a potichu. Čtyřicet let po pouštním fiasku v Íránu už nejde o improvizaci jednoho plukovníka. Je to systém, a právě v tom je jeho síla i jeho riziko.