„Silný stát potřebuje silnou armádu.“ Si Ťin-pching dal světu najevo, že Čína se nezastaví a nastolí nový světový řád

Dne 1. července 2026, ve Velké síni lidu v Pekingu, stál čínský vůdce před tisíci delegáty a vyslovil větu, kterou bezpečnostní analytici od Washingtonu po Prahu okamžitě začali rozebírat: „Silná země musí mít silnou armádu, jen silná armáda může zajistit bezpečnost státu.“ Nebyla to improvizace ani nová myšlenka, totéž řekl už při stém výročí strany v roce 2021. Tentokrát ale formuli zasadil do mnohem hustšího kontextu. Během jediného projevu dal dohromady požadavek na zrychlenou vojenskou modernizaci, neústupnost v otázce Tchaj-wanu a ambici přetvořit mezinárodní uspořádání podle čínských pravidel. A na závěr dodal, že strana se nesmí „zastavit“ a že čas „nečeká“. Jinými slovy: tempo se bude zvyšovat, ne zpomalovat.

Armáda světové třídy do roku 2027

Si Ťin-pching v projevu načrtl pět pilířů armádní přestavby: politické budování armády, reformu a posilování, vědu a technologie, talent a vládu práva v ozbrojených silách. Konkrétní zbraňové systémy nejmenoval, to není styl jubilejních projevů. Klíčový je ale termín: rok 2027, sté výročí Čínské lidové osvobozenecké armády, má být milníkem „vysokokvalitní modernizace národní obrany“. A za ním leží ještě ambicióznější cíl, vybudovat „armádu světové třídy“.

Co to v praxi znamená, naznačila událost, která přišla den po projevu. Tchajwanské ministerstvo obrany 2. července hlásilo 22 letů čínských vojenských letounů v okolí ostrova, z toho 20 překročilo středovou linii Tchajwanského průlivu nebo vstoupilo do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany. Koordinovaně s námořnictvem. Siho slova tak nedoprovázela jen slavnostní kulisa, ale bezprostřední vojenská aktivita.

Tchaj-wan jako „historický úkol“

Nejostřejší pasáž projevu se týkala právě Tchaj-wanu. Si Ťin-pching zopakoval, že „úplné sjednocení“ zůstává historickým úkolem strany, a slíbil „rozhodně udeřit“ proti jakémukoli separatismu. V čínské politické gramatice to není nová formulace, ale její zařazení vedle armádních cílů a globálních ambicí jí dodává jiný náboj.

Pro Evropu i Česko přitom nejde jen o vzdálenou geopolitiku. Tchaj-wan drží přes 60 % globálních tržeb v oblasti výroby čipů na zakázku a více než 90 % produkce těch nejpokročilejších. Samotná firma TSMC ve výroční zprávě za rok 2025 uvádí, že pokročilé procesy (7 nanometrů a méně) tvořily 74 % jejích tržeb z waferů, přičemž 3nm technologie samotná představovala 24 %. Jakékoli narušení v Tchajwanském průlivu by zasáhlo dodavatelské řetězce od automobilového průmyslu po spotřební elektroniku, a český průmysl, závislý na strojírenství a automobilovém sektoru, by patřil mezi zasažené.

Co Peking myslí „novým světovým řádem“

Si Ťin-pching ve svém projevu nepoužil doslovnou frázi „nový světový řád“. Použil ale soubor pojmů, které dohromady říkají totéž: „spravedlivější a rovnější systém globální governance“, „pravý multilateralismus“ a „rovný a uspořádaný multipolární svět“. Dva týdny před projevem, 17. června 2026, vydala čínská Státní rada bílou knihu věnovanou právě tomuto tématu, dokument o „spravedlivější globální governance“ s čínským podpisem.

V pekingské optice jde o program méně západocentrického světa, kde globální Jih získá větší slovo a kde se pravidla přepisují pod vlajkou OSN. V optice NATO a českých bezpečnostních dokumentů jde o něco jiného. Strategická koncepce Aliance z roku 2022 výslovně hovoří o „ambicích a nátlakových politikách“ Číny jako o výzvě pro bezpečnost spojenců. A česká Obranná strategie z roku 2023 řadí Čínu vedle Ruska mezi státy, které chtějí měnit mezinárodní řád a prosadit vlastní představu globálního uspořádání. Nejde tedy o to, zda čínská vize zní líbivě. Jde o to, jakými nástroji ji Peking prosazuje, a vojenská modernizace je jedním z nich.

Proč to není jen slavnostní rétorika

Nabízí se námitka: výroční projevy jsou rituál, každý čínský vůdce u nich mluví o velikosti strany a síle armády. To je pravda. Ale jubilejní projev z roku 2026 se od předchozích liší v jednom ohledu, a to mírou koncentrace. Si Ťin-pching do jednoho textu vtěsnal absolutní kontrolu strany nad armádou, zrychlení zbrojení, sjednocení s Tchaj-wanem i přestavbu globálního řádu. A celé to zarámoval jazykem naléhavosti: strana se nesmí zastavit, čas nečeká, cíl národního znovuzrození se blíží.

Zajímavý je i kontrast s čínskou diplomacií. Peking stále prezentuje svůj „mírový plán“ pro Ukrajinu z února 2023, dokument volající po respektu k suverenitě a ukončení bojů. Doma ale ve stejnou dobu mluví o armádě jako o záruce přežití státu. Diplomacie navenek, zbrojení doma, to není rozpor, to je strategie.

Co to znamená pro Česko

Pro Českou republiku není Si Ťin-pchingův projev bezprostřední hrozbou. Žádná čínská divize nestojí na Moravě. Ale bezpečnostní výzva je reálná a Praha ji tak oficiálně čte. Obranná strategie ČR explicitně počítá s tím, že globální soupeření vedené mimo jiné Čínou ovlivňuje bezpečnostní prostředí, v němž se Česko pohybuje. NATO sleduje čínskou vojenskou aktivitu v Indo-Pacifiku stále pozorněji. A závislost evropského průmyslu na tchajwanských čipech dělá z každého napětí v průlivu ekonomické riziko i pro středoevropskou fabriku.

Projev z 1. července 2026 nic zásadního nemění na doktrinální úrovni, ani v Pekingu, ani v Bruselu. Potvrzuje ale trajektorii, která se nezpomaluje. A právě to je na něm nejdůležitější.