Nedomluvil se s Trumpem, zaplatil životem. Severní Korea popravila hlavního vyjednavače summitu i čtyři pracovníky diplomacie

Kim Hjok-čchol letěl v únoru 2019 do Hanoje jako pracovní protějšek amerického vyjednavače Stephena Bieguna. Měl připravit půdu pro dohodu mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem. Summit skončil 28. února bez podpisu čehokoli. O tři měsíce později Čoson Ilbo s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že Kim Hjok-čchol byl popraven spolu se čtyřmi pracovníky severokorejského ministerstva zahraničí. Důvod? Údajná špionáž pro USA a špatné vyhodnocení amerických záměrů. Zprávu převzal Reuters, citoval ji celý svět. Jenže ani Soul, ani Washington ji tehdy nedokázaly potvrdit, a v červenci 2019 přišla informace, která celý příběh zásadně zkomplikovala.

Co se v Hanoji pokazilo

Druhý summit Trump–Kim Čong-un se konal 27. a 28. února 2019 v hlavním městě Vietnamu. Na stole ležel zdánlivě jednoduchý obchod: Severní Korea nabízela trvalé odstavení jaderného komplexu v Jongbjonu pod dohledem amerických expertů výměnou za částečné uvolnění sankcí. Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho na improvizované noční tiskovce v Hanoji zdůraznil, že Pchjongjang žádal jen částečné zmírnění, pět z jedenácti balíků sankcí Rady bezpečnosti OSN.

Americká strana ale chtěla víc. Trump na tiskové konferenci po summitu řekl, že „papíry byly připravené k podpisu“, ale nebylo „vhodné“ je podepsat. Pompeo doplnil, že KLDR musí zahrnout i další obohacovací kapacity mimo Jongbjon a předložit širší deklaraci celého programu. Na stole byly i měkčí body, styčné kanceláře, mírová deklarace, návraty ostatků amerických vojáků z korejské války. Nic z toho se nedotáhlo. Trump vstal od stolu a odletěl.

Pro Kim Čong-una to bylo ponížení před vlastní delegací i před světem. A někdo za to musel nést odpovědnost.

Zpráva, která otřásla světem, a pak se začala drolit

Čoson Ilbo 31. května 2019 napsal, že Kim Hjok-čchol byl zastřelen na letišti Mirim v Pchjongjangu. Spolu s ním měli být popraveni čtyři dosud nejmenovaní pracovníci diplomacie. Další klíčové postavy údajně čekaly jiné tresty: Kim Song-hje a tlumočnice Sin Hje-džong měly skončit v politickém táboře, Kim Jong-čchol, první zástupce severokorejského vůdce pro jednání s USA, údajně na nucených pracích.

Reakce přišly okamžitě. Jihokorejská prezidentská kancelář odmítla dělat ukvapené závěry. Mike Pompeo řekl, že USA zprávy prověřují. A pak se začaly objevovat trhliny.

Už 3. června 2019, pouhé tři dny po zprávě, severokorejská státní agentura KCNA ukázala Kim Jong-čchola po boku Kim Čong-una na veřejné akci. Muž, který měl být na nucených pracích, seděl v první řadě. V dubnu jihokorejská zpravodajská služba NIS informovala o jeho odvolání z čela United Front Department, v červnu pak mluvila o oslabení jeho vlivu a posílení role ministerstva zahraničí. Pád z milosti? Možná. Nucené práce? Evidentně ne.

A 16. července 2019 přišel zásadní zlom. Jihokorejská NIS sdělila poslancům, že Kim Hjok-čchol se jeví jako živý.

Informační mlha jako systém

Případ Kim Hjok-čchola není ojedinělý. V roce 2013 Čoson Ilbo oznámil, že severokorejská zpěvačka Hjon Song-wol byla popravena palbou z kulometu. V květnu 2014 se objevila živá a zdravá v severokorejské televizi. Specializovaný server NK News v roce 2017 podrobně rozebral, proč jihokorejská média při pokrývání KLDR tak často střílí vedle: kombinace anonymních zdrojů, politického tlaku a nemožnosti cokoli ověřit přímo na místě vytváří prostředí, kde se senzace šíří rychleji než fakta.

To neznamená, že severokorejský režim nepopravuje. Znamená to, že u konkrétních případů je verifikace mimořádně obtížná. Když režim chce vyslat signál, umí popravu oznámit oficiálně, přesně tak to udělal v prosinci 2013 s Čang Song-tchaekem, strýcem Kim Čong-una, jehož popravu za „protistranickou činnost“ zveřejnila přímo KCNA. Organizace Transitional Justice Working Group zdokumentovala 323 míst státem sankcionovaných zabití a 318 veřejných popravišť v KLDR. Teror je reálný. Ale konkrétní zpráva o konkrétní popravě konkrétního diplomata se v tomto případě nepotvrdila.

Co Hanoj skutečně změnil

Bez ohledu na osud Kim Hjok-čchola měl kolaps summitu tvrdé důsledky. Podle analýzy Congressional Research Service představoval Hanoj zlom, po němž severokorejská pozice znatelně přitvrdila. Soul se ještě v březnu 2019 snažil tlačit na brzké obnovení pracovních jednání, ale KLDR přešla do režimu přehodnocování strategie.

Uvnitř severokorejského aparátu proběhlo přeskupení. NIS v červnu 2019 popsala oslabení dosavadních vyjednavačů a centralizaci rozhodování. Manévrovací prostor diplomatů se zúžil. Nikdo nechtěl být dalším mužem, který přiveze špatnou zprávu.

Právě v tom spočívá skutečná síla celého příběhu. Nezáleží na tom, zda Kim Hjok-čchol zemřel, nebo přežil v nemilosti. Důležité je, že v systému, kde taková zpráva zní věrohodně, kde ji svět okamžitě přijme jako pravděpodobnou, je strach sám o sobě zbraní. A ta funguje spolehlivěji než jakákoli popravčí četa.