„Zničíme 18 cílů a Kyjev padne,“ tvrdí Rusové. Armáda měla schválit novou taktiku, jak Ukrajinu dorazit

2. září 2024 zamířila na Kyjev kombinovaná salva raket a dronů. Ukrajinské letectvo ten den označilo hlavní město za hlavní směr ruského útoku, protivzdušná obrana zachytila 22 raket a 20 bezpilotních prostředků z celkem 58 vypuštěných. O deset dní později ruské ministerstvo obrany veřejně hlásilo zásahy na „energetické objekty podporující činnost ukrajinských ozbrojených sil“ a letištní infrastrukturu. V prostředí prokremelských telegramových kanálů se mezitím rozšířil narativ o seznamu 18 klíčových kyjevských cílů, jejichž zničení má údajně vést k pádu metropole. Žádný oficiální dokument takový seznam nepotvrzuje, ale reálné dopady úderů na třímilionové město jsou už teď tvrdě hmatatelné.

Co se skrývá za „18 cíli“

V otevřených zdrojích, včetně oficiálního telegramového kanálu ruského ministerstva obrany, se k 12. září 2024 žádný konkrétní seznam 18 kyjevských cílů neobjevuje. Narativ koluje v prostředí ruských vojenských blogerů a propagandistických kanálů, kde slouží jako snadno sdílitelné heslo: zničte osmnáct bodů a hlavní město padne. Ruské ministerstvo obrany samo mluví obecněji, o zásazích na energetické objekty a infrastrukturu, která podporuje ukrajinské válečné úsilí.

Stejně tak se nepodařilo dohledat přímý oficiální výrok Kremlu či generálního štábu ve znění „Kyjev padne“. Jde o propagandistickou zkratku, která má vyvolat dojem neodvratnosti. Reálná vojenská logika za ní nicméně existuje, a je nebezpečnější, než se na první pohled zdá.

Nová taktika, která už běží

Formálně schválený dokument o „nové taktice“ veřejně dostupný není. Co je ale doložitelné, je zřetelný posun v cílení. Podle monitorovací mise OSN pro lidská práva Rusko od března 2024 přesunulo hlavní tlak z přenosové soustavy, tedy rozvodných sítí a transformátorů, přímo na výrobu elektřiny. Tepelné a vodní elektrárny se staly primárními cíli. To je zásadní změna: poškozený transformátor se opraví za týdny, zničená turbína za měsíce.

Paralelně s tím v září přibyl tlak na logistické uzly v zázemí. 12. září ruské síly zasáhly Konotop, železniční křižovatku na severovýchodě Ukrajiny. Výsledkem byly výpadky elektřiny i vody v celém městě. Tentýž den ruská raketa zasáhla civilní loď s ukrajinským obilím v Černém moři, v bezprostřední blízkosti rumunských teritoriálních vod. Nejde tedy o izolované incidenty, ale o souběžný tlak na energetiku, železnici i námořní koridory.

Jak „padá“ moderní metropole

Kyjev nemusí padnout vstupem ruských tanků. Moderní třímilionové město může „padat“ postupně a tiše: hodinami bez proudu, bez vody v kohoutcích, bez funkčních výtahů ve čtrnáctipatrových panelácích, bez mobilního signálu a internetu.

Dopady, které OSN zdokumentovala už pro léto 2024:

• Výpadky elektřiny přesahující 12 hodin denně
• Řetězové selhání vodárenské infrastruktury závislé na čerpadlech
• Nefunkční výtahy, které odřízly seniory a osoby s postižením
• Výpadky mobilních sítí a internetu
• Tlak na nemocnice nucené přecházet na generátory

Před zimou 2024/2025 experti varovali před 4 až 18 hodinami výpadků proudu denně. Ukrajinské ministerstvo energetiky k 2. září potvrdilo, že omezení dodávek elektřiny platí celodenně, přičemž kritická infrastruktura (nemocnice, vodárny, záchranné složky) má prioritu. Běžné domácnosti ne.

Evropské trasy pod tlakem

Zásobování Kyjeva nestojí na jediné trase. Společná hodnoticí zpráva OSN, Světové banky a Evropské komise (RDNA3) výslovně označuje logistické koridory přes EU za kritické, nejen pro export ukrajinského obilí, ale i pro import paliv a humanitární pomoci. Ukrnafta v březnu 2024 uvedla, že paliva dováží z USA, Polska, Slovenska, Dánska, Švédska i Turecka. Diverzifikace existuje, ale každý zásah do železničního uzlu nebo přístavní infrastruktury ji oslabuje.

Zásah civilní lodi u rumunských vod 12. září ukázal, že ruské údery se přibližují k hranicím NATO. Přímo na území Aliance zatím nedopadly, ale námořní koridory podél Rumunska a Bulharska jsou pod rostoucím rizikem.

Propaganda versus realita

Ruský narativ o „18 cílech a pádu Kyjeva“ je účelová zkratka, nedoložený seznam zabalený do sugestivního slibu. Ale bylo by chybou ho celý odmávnout. Za propagandistickou slupkou se skrývá reálná a doložená kampaň systematického ničení energetické a dopravní infrastruktury, jejíž dopady nesou především civilisté. OSN upozornila, že některé aspekty těchto útoků mohou porušovat mezinárodní humanitární právo.

Ukrajinská protivzdušná obrana zachycuje většinu střel. Energetici opravují, co se opravit dá. Logistické trasy přes EU zatím fungují. Jenže každý úspěšný zásah ukrajinskou kapacitu o kousek zmenšuje, a zima se blíží.

Kyjev nepadne jedním úderem. Ale město, kterému systematicky rozbíjíte elektřinu, vodu a železnici, se jednoho rána může probudit do ticha, ve kterém neteče voda, nesvítí světlo a nejezdí metro. A to je přesně ten scénář, na který Rusko sází.