Rusy nenáviděný Azov zmařil plán na obklíčení Družkivky. Dvouměsíční operace rozmetala 90. tankovou divizi i 8. armádu

Dne 7. srpna 2026 vyrazily první ukrajinské útočné skupiny do prostoru, kde se po týdnech nahromadily ruské síly. Cíl byl jasný: zastavit prvky 90. tankové divize a 8. kombinované armády dřív, než se dostanou na zásobovací komunikace vedoucí k Družkivce a Dobropillji. Když 23. září velení operaci oficiálně uzavřelo, ukrajinská strana hlásila 237 zabitých ruských vojáků, 44 raněných, tři zajaté a zásahy proti čtyřem dělostřeleckým systémům. Družkivka zůstala mimo sevření. Ruský plán narazil dřív, než se proměnil v hotový kotel.

Co je dnes Azov a proč ho Rusko démonizuje

Když ruská propaganda mluví o „Azovu“, vykresluje volně plovoucí milici. Realita je jiná. 12. brigáda speciálního určení „Azov“ je oficiální útvar Národní gardy Ukrajiny, založený 5. května 2014. Od dobrovolnického praporu prošla přes pluk až k dnešní brigádě, která tvoří jádro nově vytvořeného 1. sboru NGU „Azov“. Sbor vznikl v březnu 2025 právě na základě bojových zkušeností brigády a o pět měsíců později převzal kritický dobropilljský úsek fronty.

Důvod ruské posedlosti je jednoduchý: Azov bojuje proti ruským a proruským silám nepřetržitě od roku 2014, podílel se na osvobození Mariupolu a stal se jedním z nejviditelnějších symbolů ukrajinského odporu. Pro Kreml je pohodlným terčem propagandy. Pro ukrajinskou armádu je funkční bojovou jednotkou, která na dobropilljském směru prokázala schopnost řídit složitou operaci.

Ruský plán: ne bleskový kotel, ale postupné škrcení

Mluvit o „obklíčení Družkivky“ neznamená, že ruské tanky stály před branami města. Šlo o něco méně dramatického, ale strategicky nebezpečnějšího. Podle ukrajinských velitelů chtěly nasazené prvky 90. tankové divize a 8. kombinované armády proniknout na logistické trasy, po kterých Ukrajinci zásobují celý severní úsek Doněcké oblasti. Kdyby se to podařilo, vznikly by podmínky pro operační sevření Družkivky a následný tlak na Dobropillju i na slovjansko-kramatorskou aglomeraci.

Družkivka totiž neleží kdesi na periferii. Je součástí bezprostředního zázemí Kramatorsku a Slovjansku, měst, která Češi znají z prvních let konfliktu na Donbasu. Ztráta kontroly nad přístupy k Družkivce by neohrozila jen jedno město, ale celý „pevnostní pás“, na kterém stojí ukrajinská obrana v této části Donbasu. Analytici z ISW dlouhodobě upozorňují na ruský tlak právě na dobropilljský výběžek jako na jednu z os, kudy se Moskva snaží rozklínovat ukrajinské pozice.

Dvoustupňová operace: izolovat, pak vyčistit

Průběh operace ukazuje, proč nejde celou věc redukovat na „slávu Azovu“ jako symbolické gesto. Schéma bylo dvoustupňové. Nejprve palebná izolace, dělostřelectvo a drony odřízly prostor, kde se ruské síly nahromadily, od zásobování a posil. Teprve potom vyrazily úderné skupiny pěchoty k vlastnímu vyčištění terénu.

Do akce se zapojily jednotky hned několika útvarů:

• 12. brigáda „Azov“ jako páteř operace
• Průzkumný oddíl Ultima Ratio
• Oddíl „Tuman“
• Prapor „Škval“ z 425. pluku „Skelja“
• Lasar’s Group NGU, která paralelně vedla speciální akci „Art-Ašan“ proti ruským houfnicím

Právě ničení ruského dělostřelectva podél fronty vytvářelo lepší podmínky pro postup pěchoty. Účastníci operace popisují hustou vegetaci, vysokou aktivitu ruských dronů a „netypové přesuny“ protivníka: Rusové se pohybovali po menších skupinách, méně předvídatelně, aby se vyhnuli detekci. Ukrajincům to komplikovalo dohledání nepřítele i evakuaci vlastních raněných. Krátká věta na závěr: i tak prostor vyčistili.

Co „rozmetání“ znamená, a co ne

„Rozmetala 90. tankovou divizi i 8. armádu“ je potřeba číst přesně. Nejde o zničení celé divize nebo celé armády jako organizačních celků, to by byla nadsázka, kterou fakta nepodporují. Jde o rozbití jejich nasazených sil a plánu na tomto konkrétním úseku fronty. Ukrajinská strana uvádí 237 bezpovratných ztrát, 44 raněných a tři zajaté. Čtyři zasažené dělostřelecké systémy. Tato čísla pocházejí z oznámení 1. sboru NGU „Azov“ a sekundárních ukrajinských médií; nezávislé ruské potvrzení k dispozici není.

Pro kontext: už v létě 2025 Generální štáb ZSU uváděl, že na dobropilljském směru byly v rámci stabilizačních opatření vyčištěny obce Hruzke, Rubižne, Novovodjane, Petrivka, Veselé a Zolotyj Kolodjaz. Družkivská epizoda tedy nenavazuje na prázdno. Je součástí déle než rok trvajícího boje o dobropilljský výběžek, v němž se Azov osvědčil nejen jako bojová jednotka, ale jako uzel sborového velení schopný koordinovat pěchotu, průzkum, dělostřelectvo, drony a meziresortní spolupráci s DŠV.

Hrozba nekončí, ale čas hraje pro Ukrajinu

Tato operace Rusům nevzala vůli útočit na slovjansko-kramatorskou aglomeraci. Vzala jim čas, prostor a jednodušší cestu. Ruské velení bude hledat alternativní osy, pravděpodobně na širší dobropilljské a kostjantynivsko-družkivské ose. Tlak na „pevnostní pás“ Donbasu trvá.

Jenže právě v tom spočívá hodnota téhle operace. Ruská armáda, která má být druhou nejsilnější na světě, musí na jednom úseku fronty znovu skládat síly, znovu vybojovávat výchozí pozice a znovu hledat cestu, kterou jí Azov právě zavřel. Každý takový cyklus stojí měsíce a životy. A Družkivka stále stojí.