NATO posiluje schopnosti, o kterých se nemluví, protože nejsou tak zajímavé. Norsko objednalo další tanky WiSENT 2

Norsko navyšuje flotilu obrněných ženijních a vyprošťovacích vozidel WiSENT 2 z dvanácti na třiadvacet kusů. Bez nich se i nejmodernější tank zastaví před příkopem.

Wisent 2 i Zdroj fotografie: Ozbrojené síly Norska (Forsvaret)
                   

Když se řekne posilování NATO, většina lidí si představí stíhačky, tanky s hladkými hlavněmi nebo baterie protivzdušné obrany. Jenže moderní mechanizovaná brigáda potřebuje víc než palebnou sílu. Potřebuje se pohnout z místa, prorazit si cestu minovým polem, překonat příkop, vytáhnout poškozený kolos z bahna, a udělat to všechno pod palbou, v reálném čase, aniž se zbytek kolony zastaví. Přesně tohle dělají vozidla, která se na titulní stránky nedostanou. A přesně tohle Norsko právě masivně rozšiřuje.

Co Norsko nakoupilo a proč

Norská agentura Forsvarsmateriell podepsala v červnu 2023 kontrakt na osm ženijních vozidel WiSENT 2 AEV a tři vyprošťovací WiSENT 2 ARV. Před touto smlouvou měla norská armáda šest ženijních a šest vyprošťovacích kusů. Po dodávkách plánovaných na roky 2026–2027 bude mít čtrnáct ženijních a devět vyprošťovacích vozidel, tedy téměř dvojnásobek původní kapacity.

Část objednávky přímo nahrazuje stroje darované Ukrajině: tři z osmi AEV a jedno ze tří ARV. Zbytek představuje čistý nárůst schopností. Celková hodnota kontraktů činí přibližně 2,7 miliardy korun, orientačně kolem 250 milionů korun za jeden ženijní kus a 240 milionů za vyprošťovací. Nejde o levnou techniku. Ale jde o techniku, bez které se ta drahá nehne.

Stroj, který není tank, ale vypadá jako tank

WiSENT 2 stojí na podvozku hlavního bojového tanku Leopard 2. Váží až 69,5 tuny, pohání ho motor o výkonu 1 100 kW a po silnici se rozjede na 68 km/h. Posádku tvoří tři lidé. Pancéřování odpovídá standardu NATO STANAG 4569, balistická ochrana na úrovni Level 5, protiminová na Level 4. Na střeše sedí dálkově ovládaná zbraňová stanice Kongsberg s těžkým kulometem ráže 12,7 mm.

Tím ale podobnost s tankem končí. Místo kanónu nese WiSENT 2 v ženijní variantě hydraulické rameno s dosahem přes devět metrů, schopné kopat do hloubky 4,4 metru a přesouvat 260 kubíků zeminy za hodinu. Součástí výbavy je plnošířkový minový pluh, systém značení bezpečných koridorů, řezací a svařovací nástroje i drtič betonu. Ve vyprošťovací variantě disponuje jeřábem o nosnosti 32 tun a hlavním navijákem s tahem 40 tun.

Klíčová je modularita. Výrobce FFG Flensburg uvádí, že přestavba mezi ženijní a vyprošťovací rolí trvá méně než pět hodin i v polních podmínkách. Obě varianty sdílejí až 95 % náhradních dílů. Pro logistiku armády, která už provozuje Leopardy 2, je to zásadní výhoda, nemusí budovat paralelní zásobovací řetězec.

Proč se o těchto schopnostech nemluví

Odpověď je prostá: ženijní vozidlo nikoho nenadchne. Nestřílí na desítky kilometrů, nesbíjí drony, nevytváří efektní záběry. Jenže válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, ukázala něco, co vojenští plánovači věděli dávno: minová pole a překážky dokážou zastavit celou ofenzívu. Ukrajinská protiofenzíva v létě 2023 narazila na hustě zaminované pásy, kde se technika kumulovala na úzkých průchodech a stávala se snadným cílem. Bez ženijních strojů schopných rychle otevřít koridor se i nejmodernější tank mění v nehybný terč.

Norsko si to zjevně uvědomuje. Část nových WiSENT 2 nahrazuje právě ty kusy, které poslalo na Ukrajinu, tedy stroje, jejichž hodnotu ověřil reálný boj. A zbytek objednávky rozšiřuje kapacitu Brigade Nord, norské těžké brigády na severním křídle Aliance, která od dubna 2026 přebírá i nové tanky Leopard 2A8 NO.

Severní křídlo NATO a širší kontext

Norsko ve své Národní bezpečnostní strategii otevřeně konstatuje, že čelí nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války. Jako přímý soused Ruska vnímá jeho chování jako agresivní a nepředvídatelné. Brigade Nord, dislokovaná v severním Norsku, je páteří norské pozemní obrany a zároveň klíčovým prvkem pro příjem a podporu spojeneckých posil.

Tanky bez ženijní podpory jsou v arktickém a subarktickém terénu zvlášť zranitelné. Úzké údolí, podmáčený terén, skalní průsmyky, všude tam platí, že jeden zaminovaný úsek nebo jeden vyřazený stroj blokující cestu dokáže paralyzovat celou kolonu. Právě proto je navýšení z dvanácti na třiadvacet podpůrných vozidel víc než administrativní položka v rozpočtu. Je to podmínka, aby těžká brigáda skutečně fungovala jako těžká brigáda.

Jak si stojí srovnání s konkurencí

V rámci NATO existuje několik srovnatelných platforem. Německý Pionierpanzer Dachs na podvozku Leopardu 1 váží 43 tun, má motor o výkonu 619 kW (830 koní) a jezdí do 62 km/h, jde ale o starší generaci s užší škálou úkolů. Vyprošťovací Büffel (Buffalo) od Rheinmetallu na podvozku Leopardu 2 je naopak specializovaný čistě na vyprošťování s 32tunovým jeřábem, bez ženijní univerzálnosti WiSENTu.

Na ruské straně plní podobnou roli IMR-3M na podvozku T-90. Podle dostupných otevřených zdrojů váží necelých 51 tun, pohání ho motor o výkonu 627 kW (840 koní) a maximální rychlost dosahuje 50 km/h. Posádku tvoří dva lidé, výzbroj představuje kulomet ráže 12,7 mm. Ve srovnání s WiSENTem 2 jde o lehčí, pomalejší a úžeji specializovaný stroj, a hlavně o stroj, kterého má ruská armáda chronický nedostatek, stejně jako většiny ostatní techniky.

Česká armáda zatím těžkou pásovou ženijní vrstvu leopardí třídy teprve buduje. Ministerstvo obrany v roce 2024 uvedlo záměr pořídit 61 Leopardů 2A8 v šesti modifikacích včetně ženijního tanku, mostního tanku a vyprošťovacího vozidla. Logicky se nabízí, že AČR půjde cestou leopardího ekosystému, a WiSENT 2 nebo jeho přímý konkurent by v takovém případě patřil mezi hlavní kandidáty.

Norská objednávka není velká zpráva. Není to nová stíhačka ani hypersonická střela. Je to jedenáct těžkých strojů, které kopou, táhnou, prorážejí a čistí. Právě proto stojí za pozornost, protože bez nich se ta velká zpráva nikdy neodehraje.

Co hrozí armádě bez vyprošťovacích vozidel?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články