Obří německá zbrojovka odhalila, co poslala Ukrajině. Rusáky ničí i zbraně, o kterých schválně mlčela

Německý zbrojní gigant s 34 tisíci zaměstnanci a 161 pracovišti ve více než třiceti zemích zveřejnil 23. září 2026 dosud nejúplnější inventář své podpory Ukrajině. Nejde o jednu senzační zbraň vytaženou z utajení. Jde o něco strategicky důležitějšího: firma poprvé na jednom místě přiznala souhrnný rozsah a bojové nasazení systémů, které předtím oznamovala jen po jednotlivých kontraktech, v různých měsících a bez celkového kontextu. Teprve teď je vidět, že Rheinmetall na Ukrajině nestaví jen palebnou sílu, ale celý bojový ekosystém.

Tříciferné počty obrněnců a vysoké desítky tanků

Páteř dodávek tvoří bojová vozidla pěchoty Marder 1A3. Rheinmetall jich na Ukrajinu poslal přes sto kusů, přesné číslo firma drží v kategorii „tříciferný počet“. Marder je osvědčená platforma zavedená v roce 1970, vyzbrojená 20mm automatickým kanónem Rh 202 a 7,62mm kulometem, s protitankovou schopností a prostorem pro šest vojáků v zadní části. Ukrajinská verze 1A3 dostala navíc laserový dálkoměr. Vozidlo se podle Rheinmetallu bojově osvědčilo už v Afghánistánu a nyní plní stejnou roli na východní frontě: převáží pěchotu, kryje ji přímou palbou a podporuje mechanizované operace.

Vedle Marderů firma dodala vysoké desítky tanků Leopard 1A5 a Leopard 2A4 dohromady. Přesný rozpad mezi oběma verzemi Rheinmetall nezveřejnil. Rozdíl mezi nimi je přitom podstatný: Leopard 1A5 váží 42,2 tuny, nese 105mm kanón L7A3, má motor o výkonu 830 koní (přibližně 610 kW) a maximální rychlost 65 km/h. Leopard 2A4 je o třídu výš: 55 tun, 120mm kanón L44, motor o výkonu 1 500 koní (přibližně 1 100 kW) a rychlost do 70 km/h. Proč Ukrajina dostala obě varianty? Leopard 2A4 představuje kvalitativně silnější stroj, zatímco starší jedničky šly snáze uvolnit a repasovat ve větších počtech, takže pomáhají naplnit stavy a dodat palebnou masu.

K tomu přibyla i novinka: několik kusů bojového vozidla pěchoty KF41 Lynx. Lynx je oproti Marderu generační skok: hmotnost až 50 tun, motor o výkonu 850 kW, rychlost přes 65 km/h a otevřená elektronická architektura umožňující budoucí integrace. První pětici objednanou v prosinci 2025 financovalo přímo Německo. Rheinmetall v lednu 2026 avizoval další série včetně výroby přímo na Ukrajině, i když sériová produkce tam zatím nabrala zpoždění oproti ambicím z roku 2024.

Kanónová zeď proti dronům: Skynex a Skyranger 35

Právě protivzdušná vrstva patří k položkám, o kterých firma dosud mluvila jen útržkovitě. Systém Skynex je modulární, síťově propojená protivzdušná soustava s 35mm automatickým kanónem Oerlikon Revolver Gun. Rheinmetall v souhrnu výslovně uvádí, že Skynex na Ukrajině úspěšně ničí ruské řízené střely Ch-101 i drony. Účinný dosah efektorové vrstvy činí zhruba 4 kilometry.

Skyranger 35 jde ještě dál: je to věž s 35mm kanónem osazená na podvozku tanku Leopard 1, čímž získává mobilitu těžkého obrněnce. Klíčové parametry:

• Ráže: 35 mm
• Kadence: 1 000 ran za minutu
• Munice: programovatelné náboje AHEAD, které explodují v předem nastavené vzdálenosti od cíle
• Účinný dosah: do 4 km
• Podvozek: Leopard 1

Oproti raketovým systémům typu IRIS-T SLM nebo Patriot, které na Ukrajině plní vyšší vrstvy protivzdušné obrany a sestřelují balistické a střednědobé cíle, Skynex a Skyranger pokrývají nižší patro: drony, střely s plochou dráhou letu, raketovou munici. Výhoda? Výrazně nižší cena za zásah. Jeden náboj AHEAD stojí zlomek ceny řízené rakety. A po výstřelu ho nelze rušit elektronickým bojem, na rozdíl od naváděné střely.

Miliony nábojů a logistická páteř

Samotné obrněnce a protivzdušné systémy by bez munice byly jen drahé kulisy. Rheinmetall v souhrnu tvrdí, že na Ukrajinu dodal stovky tisíc kusů 155mm dělostřelecké munice, stovky tisíc 35mm nábojů pro protiletadlové systémy Gepard a celkově už několik milionů kusů munice napříč rážemi, včetně 120mm tankové a minometné. Tohle číslo je pro udržitelnost ukrajinského odporu možná důležitější než jakýkoli jednotlivý tank.

Vedle munice firma dodala stovky vojenských nákladních vozidel, dvacet lehkých obrněných vozidel Caracal 4×4, polní nemocnice a průzkumné systémy SurveilSPIRE. Rheinmetall zkrátka zásobuje nejen přední linii, ale i logistické a zdravotnické zázemí.

Servis přímo ve válečné zóně, a česká stopa

V červnu 2024 Rheinmetall politicky otevřel opravárenské centrum v západní Ukrajině, provozované společným podnikem Rheinmetall Ukrainian Defense Industry založeným v říjnu 2023. Ukrajinští specialisté prošli výcvikem v Německu, na místo dorazilo specializované nářadí a náhradní díly. Aktuálně se tam servisují a generálkují Mardery; do budoucna mají přibýt i Leopardy obou verzí a další německé systémy. Firma tím na Ukrajině fakticky drží průmyslový dech fronty: opravená technika se vrací do boje, místo aby čekala na transport do Německa.

Česká republika v tomto příběhu nefiguruje jen jako divák. Rheinmetall ji výslovně řadí mezi státy zapojené do takzvaných ringtausch programů, v nichž partnerské země předávají Ukrajině starší výzbroj výměnou za novější západní techniku. V srpnu 2025 navíc české ministerstvo obrany zadalo Rheinmetallu sedmiletý kontrakt v hodnotě až 6,3 miliardy korun na údržbu 42 českých tanků Leopard 2A4 a dvou vyprošťovacích vozidel Büffel 3, s plánovaným zapojením domácího průmyslu a podniku VOP CZ. Rheinmetall má v Česku od roku 2018 dceřinou společnost v Trmicích a v roce 2020 podepsal s Czechoslovak Group memorandum o průmyslové spolupráci.

Proč firma mlčela, a proč teď promluvila

Přímý důkaz, že by Rheinmetall záměrně tajil existenci konkrétní zbraně, naše rešerše nenabízí. Realita je složitější a v jistém smyslu zajímavější. Německá vláda od května 2025 oficiálně přešla k takzvané strategické nejednoznačnosti: záměrně omezuje detaily o dodávkách, aby Rusko nemohlo z veřejných dat odvozovat ukrajinské schopnosti. Už v červnu 2022 tehdejší ministryně obrany Christine Lambrechtová vysvětlovala, že Berlín zveřejňuje informace až po doručení a že sama Ukrajina původně žádala co nejméně publicity.

Rheinmetall se v tomto rámci pohyboval opatrně: oznamoval jednotlivé kontrakty, ale nikdy nepředložil celkový obraz. Až zářijový souhrn z roku 2026 dal dohromady všechny střípky. Podle nás šlo o promyšlený krok: firma se v něm prezentuje jako „silný partner po boku Ukrajiny“ v momentě, kdy už může ukázat nejen jednotlivé kusy techniky, ale celý funkční systém, od výroby přes dodávku a munici až po servis přímo ve válečné zóně.

Válka na Ukrajině trvá déle než čtyři roky. Rheinmetall v ní přestal být pouhým dodavatelem jednotlivých zbraní. Stal se průmyslovou páteří jedné z nejkritičtějších vrstev ukrajinské obrany, a teprve teď to nechal veřejně spočítat.