Video: Ruská PVO fatálně selhává. Nad Moskvou sestřelují ukrajinské drony starými Iglami, je to už rutina

Krátké video se objevilo 5. října 2026 na kanálu SBTV na platformě RUTUBE. Popis tvrdí, že „malá palebná skupina“ v Moskevské oblasti zničila ukrajinský dron letící na Moskvu pomocí přenosného protiletadlového kompletu Igla, sovětského MANPADS s infračerveným navedením, jehož první verze vstoupila do služby před více než čtyřiceti lety. Přesné místo, čas pořízení ani typ dronu stránka nezávisle nedokládá. Ale záběr sám je výmluvný: poslední článek obrany nejchráněnějšího vzdušného prostoru v Rusku tvoří voják s raketou na rameni.

Fatální selhání neznamená nulovou obranu, znamená děravou

Ruská protivzdušná obrana nad Moskvou existuje a většinu přilétajících dronů stále ničí. To přiznávají i ukrajinské zdroje. Jenže „většina“ nestačí. Fatální selhání spočívá v tom, co projde skrz: drony se opakovaně dostávají až k cílům s vysokou ekonomickou i symbolickou hodnotou a působí reálné škody.

V červnu 2026 ukrajinské drony zasáhly moskevskou rafinerii Gazprom Něfť, závod, který v roce 2024 zpracoval 11,6 milionu tun ropy a vyráběl 2,9 milionu tun benzinu a 3,2 milionu tun nafty. Podle Reuters rafinerie po opakovaných zásazích přestala fungovat a pravděpodobně neobnoví provoz do konce roku. 18. června byly zastaveny lety na všech moskevských letištích, poškozeny obytné i průmyslové objekty. 28. července zasáhl dron bytový dům v Čechově jižně od Moskvy. 6. října hlásila Moskevská oblast mrtvé, zraněné a škody na desítkách domů, bytů a aut.

Tohle není jednotlivý incident. Je to kampaň.

Proč zrovna Igla, a proč to vypovídá o stavu PVO

Igla není náhrada za S-400 nebo Pancir-S1. Je to poslední, zoufalý článek řetězce, který nastupuje ve chvíli, kdy všechno ostatní selhalo. Dron pronikl přes vrstvený systém radarů a raketových baterií, dostal se do terminální zóny blízko chráněného objektu, a teprve tam ho zachytí voják s přenosnou střelou na rameni.

Proč to funguje právě takhle? Deutsche Welle cituje odborníky, kteří vysvětlují jádro problému: systémy typu Pancir-S1 byly kalibrovány primárně proti radarově výrazným cílům, jako jsou řízené střely. Malé drony z kompozitních materiálů mají minimální radarový odraz. Nad městskou zástavbou se navíc schovávají v radarových stínech za budovami a terénními nerovnostmi. Igla naproti tomu používá infračervené navedení, nepotřebuje radar, stačí jí tepelný podpis motoru a vizuální kontakt. Na krátkou vzdálenost proti pomalému cíli funguje spolehlivě.

Jenže samotná nutnost budovat kolem Moskvy mobilní palebné skupiny se čtyřicet let starými zbraněmi je přiznáním, že vrstvená PVO má díry. Oficiální stránka městského okruhu Krasnogorsk v dubnu 2026 zveřejnila nábor občanů do takových skupin na obranu průmyslových objektů a kritické infrastruktury. Moskevská Rosgvardije v březnu 2026 provedla rozsáhlé cvičení mobilních palebných skupin. Nejde o improvizaci, je to institucionalizovaná reakce na hrozbu, kterou „nedotknutelný deštník“ nezvládá sám.

Rutina v číslech: stovky dronů týden co týden

Reuters už 14. července 2026 výslovně napsal, že ukrajinské drony se k ruské metropoli přibližují „rutinně“. Moskevský starosta Sobjanin průběžně zveřejňuje počty sestřelů, čímž paradoxně dokumentuje rozsah problému.

Konkrétní vlny roku 2026:

• 14. července – 340 dronů směrem na Moskvu
• 28. července – přes 390 dronů, 81 sestřelů v blízkosti hlavního města
• 6. října – více než 650 dronů, mrtví a zranění v Moskevské oblasti
• 9.–10. října – dalších 403 dronů od večera do dopoledne

Tato čísla ukazují nejen frekvenci, ale i eskalaci. Ukrajina systematicky zvyšuje počty dronů v jednotlivých vlnách, čímž zahlcuje radarové a odpalovací kapacity ruské PVO. Meduza popisuje právě tuto logiku saturace: hromadný úder prostě přetíží systém, který má konečný počet raket a konečnou rychlost přebíjení.

FP-1: průmyslová zbraň, která mění pravidla

Za masovými údery stojí mimo jiné dron FP-1 od ukrajinské firmy Fire Point. Jeho parametry se ve veřejných zdrojích liší podle konfigurace, a právě to vypovídá o flexibilitě systému. Na výstavě Future Forces 2026 v září firma uváděla dolet až 1 400 kilometrů s užitečným zatížením do 60 kilogramů. V březnu 2026 spoluzakladatel firmy Denys Štilerman pro ArmijaInform mluvil o verzi se 105kilogramovou bojovou částí na 1 000 kilometrů. Nejde o rozpor, je to klasický kompromis mezi doletem a nákladem.

Klíčové číslo je ale jiné: výroba kolem 200 kusů denně s deklarovanou schopností rychlého zdvojnásobení či ztrojnásobení. Sto tisíc dronů ročně. Každý připravený k letu za 18 minut, startující s raketovým boosterem, schopný operovat v prostředí aktivního elektronického rušení. Prezident Zelenskyj už v prosinci 2024 zařadil FP-1 mezi systémy aktivně nasazované na frontě i za linií nepřítele.

Ukrajina tak proti Rusku používá stejnou logiku, jakou Moskva dlouhodobě uplatňuje íránskými drony Šáhid proti ukrajinským městům: levný, jednorázový, masově vyráběný prostředek, který protivníka nutí draze bránit obrovské týlové pásmo.

Co to znamená pro Evropu a pro Česko

Dronová hrozba nekončí na ukrajinských hranicích. NATO v červenci 2026 oficiálně uvedlo, že incidenty s drony zasahujícími spojence, zejména na východním křídle, v posledních měsících vzrostly. Evropská komise spustila iniciativu na ochranu kritické infrastruktury proti dronům.

Česká republika reaguje. Ministr obrany v dubnu 2026 představil pět veřejných zakázek na téměř tři tisíce dronů do roku 2028. Armáda ČR v září 2026 na cvičení Drone Shield 2026 testovala nové možnosti obrany proti bezpilotním prostředkům. FPV drony už v české armádě zavedeny jsou, plošné nasazení pokročilejších systémů, například dronů naváděných po optickém vlákně, zatím ne.

Princip je ale jasný: co dnes létá nad Moskvou, může zítra letět kamkoli. A obrana proti tomu není otázka jednoho systému, ale celé architektury, od radarů přes řídicí systémy až po levné interceptory rozmístěné v dostatečné hustotě.

Voják s Iglou na rameni v podmoskevské noci je obrazem armády, která se měla za druhou nejsilnější na světě, a teď chytá drony zbraní ze studené války. Ne proto, že by neměla nic lepšího. Ale proto, že to lepší nestačí.