Rusové představili dvě nové varianty Geranu-5. Ukrajinští důstojníci varují, že proti nim budou rušičky k ničemu

Když ukrajinská vojenská rozvědka (DIU) v lednu 2026 poprvé popsala Geran-5, mluvila o proudovém dronu s čínským motorem, satelitní navigací a devadesátikilogramovou hlavicí. Platforma, která vypadala jako íránský Karrar v ruském kabátě, byla nepříjemná, ale obrana měla jasný recept: zarušit satelitní signál a dron ztratí cestu. Jenže za necelých devět měsíců se v troskách po útocích objevily dvě nové verze, K5 a K5-K, a ten recept přestal fungovat. Obě totiž nesou optický navigační systém, který žádný satelit nepotřebuje.

Dvě varianty, jeden princip

Varianta K5 se v otevřených zdrojích poprvé objevila koncem září 2026. Oproti základnímu Geranu-5 přidává přepracovaný trup a hlavně navigační systém označovaný jako Susanin, elektro-optický korelační modul, který DIU oficiálně popsala 5. října 2026. Princip je prostý a zároveň obtížně rušitelný: kamera na dronu průběžně snímá terén pod sebou a porovnává obraz s referenčními snímky uloženými v paměti. Pokud se pozice neshoduje, dron koriguje kurz. Žádný rádiový signál, žádná frekvence k zarušení.

O necelý měsíc později, 22. října 2026, popsal Serhij „Flash“ Beskrestnov, poradce ukrajinského prezidenta pro obranné technologie, na sociálních sítích druhou iteraci: K5-K. Ta jde dál. Podle analytických shrnutí portálů TURDEF a RobotWar má K5-K změněný trup, kratší šípová křídla a V-ocasní plochy. Cílem je aerodynamika tlačící rychlost k hranici 900 km/h, tedy téměř dvojnásobek oproti základnímu modelu, který létá 450–600 km/h. Beskrestnov k tomu dodal, že K5-K má i větší dosah a vyšší letovou výšku, přesná čísla ale veřejně potvrzena nejsou.

Proč rušičky nepomůžou

Formulace „rušičky k ničemu“ zní absolutně, ale vztahuje se ke konkrétní vrstvě obrany. Základní Geran-5 používal satelitní navigaci Kometa-M12 a inerciální systém. Proti tomu fungovalo klasické rušení GNSS, dron ztratil polohu a minul cíl nebo se zřítil. U variant K5 a K5-K ale navigace běží na optice. Beskrestnov to na svém kanálu shrnul jednoznačně: takový dron elektronický boj proti satelitní navigaci neovlivní.

To neznamená, že elektronický boj ztrácí smysl úplně. Rušení zůstává účinné proti jiným typům dronů, proti komunikačním kanálům i telemetrii. Ale proti navigační logice Susaninu je klasický rušič GNSS skutečně k ničemu. Slabinou optické navigace jsou spíš přírodní podmínky: noc, mlha, sezónní změny krajiny, stíny. Defense Express upozornil, že tma může být pro systém typu DSMAC problém. Jenže to je slabá útěcha v zemi, kde útoky přicházejí i za denního světla.

Levnější cesta ke schopnostem střely s plochou dráhou letu

Srovnání s ruskou střelou Ch-101 je nevyhnutelné. Ch-101 létá 900–1 000 km/h, má dolet až 5 500 km, nese 400–800kg hlavici a používá vlastní optoelektronický korekční systém Otblesk-U. Geran-5 nese jen 90 kg, doletí zhruba 950 km a jeho maximální rychlost je u K5-K zatím spíš ambicí než potvrzeným parametrem.

Přesto je pointa jinde než v přímém srovnání výkonu. Geran-5 K5-K přebírá z Ch-101 klíčovou schopnost, optickou korekci trasy, a balí ji do platformy, která je řádově levnější a kterou Rusko dokáže vyrábět v tisících kusů měsíčně. Podle Kyiv Dialogue a Konrad-Adenauer-Stiftung odhaduje ukrajinská rozvědka produkci Geranů řady 4 a 5 na přibližně 3 000 kusů měsíčně, přičemž satelitní snímky ukazují další rozšiřování výrobních kapacit v Alabuze.

A tempo iterací je brutální. Kyiv Independent v říjnové reportáži z ukrajinské laboratoře zkoumající trosky dronů uvedl, že Rusko přidává úpravy v cyklech dvou až tří měsíců, zatímco Ukrajině vývoj účinného protiopatření trvá čtyři až šest měsíců. Analytici KAS mluví dokonce o týdenních modernizačních cyklech u celé rodiny Geranů.

Co Ukrajina může nasadit

Obrana existuje, jen je dražší. Prezident Zelenskyj 26. září 2026 uvedl, že míra zachycení proudových „šáhidů“ se pohybuje kolem 55 procent, oproti více než 90 procentům u klasických pomalých Geranů-2. Zároveň oznámil, že Ukrajina už má vytipované interceptory, které se mají stát hlavním prostředkem obrany proti proudovým variantám.

Ukrajinské ministerstvo obrany v červnu 2026 potvrdilo bojový test autonomních záchytných dronů. Rada národní bezpečnosti a obrany pak v lednu hlásila výrobu přes 100 tisíc interceptorů ročně s úspěšností nad 60 procent a cenou 25krát nižší než u západní rakety protivzdušné obrany. Čísla vypadají nadějně, ale ekonomická logika hraje proti obráncům: každý zachycený Geran stojí víc než jeho výroba, a Rusko jich může posílat tisíce.

Lekce i pro NATO

Zelenskyj v září výslovně řekl, že problém proudových dronů s optickou navigací „se přímo týká i našich partnerů“. Analytici KAS dokumentují nové odpalovací pozice podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem a dodávají, že to představuje hrozbu i pro alianční země. Pro Česko a další státy NATO z toho plyne konkrétní poučení: obrana postavená převážně na rušení satelitní navigace nestačí a musí být vrstvená, od elektronického boje přes kinetické interceptory až po klasickou raketovou protivzdušnou obranu.

Geran-5 K5-K není zázračná zbraň, která změní průběh celé války. Je to ale důkaz, že Rusko dokáže rychlou iterací existující platformy dostat schopnosti drahé střely s plochou dráhou letu do levného sériového dronu, a nutit tak Ukrajinu i její spojence k neustálému a nákladnému přizpůsobování obrany.