Nejdříve oranžové, teď oceánsky modré. Rusko zásobuje Alžírsko novou specifickou verzí Su-34ME, i když samo na frontě techniku nemá

Ještě před pár měsíci zachytily otevřené zdroje první kusy téhož typu v pouštním pískovém schématu, které se v titulcích zjednodušeně popisovalo jako oranžové. Teď přibyla další várka, tentokrát v námořní modři. Nejde o jiný model letadla, barva pravděpodobně odráží odlišné operační určení nebo přiřazení k jiné jednotce. Podstatnější než odstín laku je fakt, že Rusko fyzicky dodává těžké bojové letouny do zahraničí v době, kdy jeho vlastní letectvo absorbuje ztráty na Ukrajině a výrobní kapacity jsou napjaté na maximum. Alžírsko přitom není okrajový odběratel. Je to jedna z mála výloh, na nichž Kreml předvádí, že ruský zbrojní průmysl ještě žije.

Exportní verze, která převyšuje originál

Su-34ME je dvoumístný stíhací bombardér odvozený od Su-34, stroje, který ruské letectvo masivně nasazuje na Ukrajině. Exportní verze pro Alžírsko ale není pouhá kopie. Podle Rosoboronexportu nese maximální bojovou zátěž 8 500 kilogramů, stoupá do výšky 15 350 metrů a dosahuje rychlosti Mach 1,5 (přibližně 1 850 km/h). To jsou parametry srovnatelné s domácí verzí. Rozdíly se ale skrývají v detailech, které otevřené zdroje popisují na fotografiích alžírských kusů: přistávací světlo ve stylu Su-57, výstražné radarové senzory rozmístěné po vzoru Su-35 a upravená nosní partie s vylepšeným obranným systémem.

iZdroj fotografie: Uživatel bmpd / Telegram

Koncepčně je Su-34ME nejblíž americkému F-15E Strike Eagle, těžký úderný letoun s dvoučlennou posádkou, stavěný na hluboké údery za frontovou linií. Oproti evropskému Typhoonu, který je konstruován jako víceúčelový bojový letoun s důrazem na agilitu, je alžírský „Fullback“ spíš létající kladivo: méně elegantní v manévrech vzduch-vzduch, ale schopný odnést velkou nálož přesně tam, kam má.

Jakou přesnou zbraňovou sadu Alžírsko dostává, veřejně potvrzeno není. A právě to je největší neznámá celého obchodu.

Proč Rusko dodává, když samo potřebuje všechno

Na začátku plné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 disponovalo ruské letectvo zhruba 130 frontovými Su-34. Podle analýzy RUSI z nich Rusko přišlo o téměř čtyřicet kusů; studie IISS mluví o ztrátě kolem třiceti strojů k počátku roku 2025. Výroba mezitím stoupala, z osmi kusů v roce 2022 na odhadovaných dvanáct až čtrnáct v roce 2024, s cílem sedmnáct kusů pro rok 2025. Ztráty se průběžně dorovnávají, ale s minimální rezervou.

A to mluvíme jen o letadlech. U pozemní techniky je situace drastičtější: IISS odhaduje za období od února 2022 do listopadu 2024 nenahraditelné ztráty přes 4 000 tanků a 8 800 bojových vozidel pěchoty. Ruská armáda potřebuje doslova všechno, od munice přes náhradní díly po nové stroje. Přesto Moskva alžírskou zakázku nepustila.

Důvody jsou pragmatické. Alžírsko je zdroj tvrdé měny. Je to referenční zákazník pro celý africký kontinent. A je to důkaz, že ruský zbrojní průmysl funguje i pod sankcemi a válečným tlakem. Jak výslovně uvádí Defense Express, Moskva tímto obchodem chrání nejen příjem, ale i obraz Ruska jako stále funkční zbrojní velmoci. Nejde o upřednostnění exportu nad vlastní válkou, jde o paralelní obsluhu dvou priorit, z nichž ani jednu si Kreml nemůže dovolit zahodit.

Alžírsko: víc než jen kupec letadel

Současné dodávky nejsou ad hoc rozhodnutí. Už v prosinci 2019 specializovaný alžírský zdroj MenaDefense informoval o balíku zahrnujícím 14 Su-34, 14 Su-35 a 14 Su-57 pro alžírské letectvo. Podle dat SIPRI tvořilo Rusko v letech 2020 až 2024 plných 48 procent alžírského dovozu hlavních zbraní. Alžírsko je na ruskou techniku navázané logisticky, výcvikově i doktrinálně, a přechod k jinému dodavateli by znamenal roky a miliardy.

K Su-34ME se navíc přidávají další systémy. Alžírsko je v otevřených zdrojích uváděno jako první exportní zákazník Su-57E, stroje páté generace. V srpnu 2026 se objevily indicie o dodávce nového tankeru Il-78MK-90A, který oproti starším alžírským Il-78 ukrajinského původu nabízí modernější motory PS-90A-76, novou avioniku a možnost rychlé přestavby na transportní či sanitní letoun.

Investigace Defense News z dubna 2026 zdokumentovala 167 nákladních letů mezi ruskými výrobními lokalitami a alžírskými základnami za období od března 2025 do dubna 2026. To není papírový kontrakt. To je fyzický tok techniky v průmyslovém měřítku.

Co to znamená pro Středomoří a Evropu

Alžírsko leží na jižním okraji euroatlantického prostoru, mezi Středomořím a Sahelem. Kombinace Su-34ME s velkým doletem, tankerů prodlužujících vytrvalost ve vzduchu a perspektivně i stealth letounů Su-57E posouvá alžírské letectvo do jiné ligy. Teoretický operační dosah se rozšiřuje na část jižní Evropy i hlubší cíle v severní Africe a na Blízkém východě, i když bez potvrzené zbraňové sady a bez započtení protivzdušné obrany protivníka nelze mluvit o hotové schopnosti, jen o potenciálu.

Že nejde jen o výlohu síly, ukázal srpen 2026. Alžírsko tehdy poprvé od nezávislosti veřejně vyslalo bojové letouny a tanker k podpoře Nigeru, bezprecedentní krok, který analytici z francouzského institutu IRIS čtou jako zásadní posun v alžírské zahraniční politice. Nová technika nezvyšuje jen odstrašení vůči regionálnímu rivalovi Maroku. Zvyšuje ochotu ji reálně použít.

Pro NATO a Českou republiku nejde o přímou hrozbu. Jde ale o signál, že západní Středomoří a severní Afrika se stávají bezpečnostním směrem, který vyžaduje pozornost, a že Rusko i uprostřed vyčerpávající války dokáže tento směr aktivně živit.

Výkladní skříň za každou cenu

Ruský zbrojní export po roce 2022 globálně oslabil. Indie diverzifikuje, Egypt lavíruje, tradiční odběratelé váhají. Alžírsko zůstává. A právě proto je pro Moskvu tak cenné, ne jako největší zákazník, ale jako důkaz, že systém ještě funguje. Každý Su-34ME v oceánsky modrém nátěru na alžírské přistávací dráze je vizitka pro desítky dalších afrických zemí, které zvažují, od koho nakoupit.

Cena za tuto vizitku je ale vysoká. Každý stroj odeslaný do Alžírska je stroj, který neletí nad Donbasem. Moskva si tento kompromis zjevně může dovolit, zatím. Otázka je, jak dlouho vydrží zásobovat dvě fronty najednou: tu válečnou a tu obchodní.