Turecko přepisuje dějiny vojenského letectví. Jako první na světě zařadilo do služby bezpilotní stíhačky Kizilelma

Turecké ozbrojené síly 19. listopadu 2026 převzaly první tři kusy proudového bezpilotního bojového letounu Bayraktar Kizilelma. Žádná jiná země dosud nedotáhla stroj této kategorie z testů do inventáře.

Turecký dron Kizilelma i Zdroj fotografie: Baykar
                   

Nejde o další Bayraktar TB2, pomalý průzkumný dron s pístovým motorem, který se proslavil na Ukrajině. Kizilelma je proudový letoun s maximální rychlostí 0,9 Machu (přibližně 1 100 km/h), nosností 1 500 kilogramů, radarem s aktivním elektronickým vychylováním paprsku (AESA), infračerveným vyhledávacím systémem a schopností nést střely vzduch-vzduch. Právě ta poslední vlastnost ji odlišuje od všeho, co dosud létalo bez pilota a zároveň vstoupilo do aktivní služby. Turecký výrobce Baykar ji oficiálně označuje jako bezpilotní stíhačku.

Co stojí za tvrzením o světovém prvenství

Klíčové je rozlišení kategorií. Ozbrojené drony létají už roky. Úderné bezpilotní prostředky typu UCAV provozuje řada zemí. Kizilelma ale podle Baykaru představuje první případ, kdy proudový bezpilotní letoun s doloženou schopností vzdušného boje za hranicí vizuálního dosahu (BVR) prošel přejímacími testy a byl formálně zařazen do inventáře.

Cesta k tomu trvala přes rok intenzivních zkoušek. V listopadu 2025 Kizilelma absolvovala simulovaný vzdušný souboj proti F-16 s tureckou střelou GÖKDOĞAN. O deset dní později, 29. listopadu 2025, sestřelila v ostrém testu proudový vzdušný cíl střelou BVR. V červenci 2026 sériová verze S2 úspěšně odpálila munici z interní zbraňové šachty, což je detail důležitý pro nižší radarovou odrazivost. A 19. listopadu 2026 přišlo oficiální předání prvních tří kusů. Program měl v tu chvíli za sebou 600 testovacích a výcvikových letů.

Kde jsou konkurenti

Americké letectvo pracuje na programu CCA (Collaborative Combat Aircraft), ale podle rozpočtových dokumentů USAF pro fiskální rok 2027 jsou tyto stroje stále vedeny jako nepřipravené k nasazení a první nákup má začít teprve příští rok. Čína má v provozu stealth UCAV GJ-11, jehož veřejně doložené role jsou ale údery na pozemní cíle, potlačení protivzdušné obrany a spolupráce s pilotovanými stíhačkami, nikoli primárně vzdušný boj. Ruský Suchoj S-70 Ochotnik absolvoval společný let se Su-57 a Moskva dříve slibovala sériové dodávky od roku 2025, jenže veřejný důkaz o zavedení do služby k listopadu 2026 chybí. Ruské sliby o zbrojních dodávkách je ostatně třeba brát s velkou rezervou; válka na Ukrajině ukázala, jak hluboká je propast mezi ruskými proklamacemi a realitou.

Turecko tedy nevyhrálo závod v absolutní technologické vyspělosti. Vyhrálo závod v tempu: prototyp, testy, sériová verze, inventář. A rovnou i export.

Nejen domácí hračka

Už v květnu 2026 podepsal Baykar první exportní smlouvu s Indonésií. Šéf firmy Haluk Bayraktar následně upřesnil, že jde o 12 kusů s plánovanými dodávkami od roku 2028. Firma uvádí, že kolem 90 % svých tržeb generuje z exportu a vývoj Kizilelmy financovala z vlastních zdrojů, bez státní zakázky. Tento model, v němž export financuje výzkum a vývoj, jí umožňuje obcházet pomalé státní zadávání i zahraniční restrikce.

Zajímavá je i námořní ambice. Kizilelma je konstruovaná pro vzlet a přistání na krátkých palubách a Baykar přímo zmiňuje tureckou vrtulníkovou loď TCG Anadolu. Turecko tak otevírá cestu k levnější „robotické palubní aviatice“ bez nutnosti klasického letadlového nosiče.

Jedinou veřejně přiznanou zahraniční komponentou zůstává motor s přídavným spalováním, který sekundární analytické zdroje spojují s ukrajinskou motorovou rodinou. Baykar potvrzuje jen alternativu motoru s přídavným spalováním a zdůrazňuje, že všechny ostatní systémy jsou domácí. Paralelně Ankara rozvíjí vlastní turbofanový motor TEI TF6000, který by měl tuto závislost odstranit.

Co to znamená pro Evropu a Česko

NATO otevřeně říká, že válka na Ukrajině proměnila drony z budoucí hrozby v současnou realitu. Aliance plánuje investice přes 40 miliard dolarů (zhruba bilion korun) do protidronových schopností v příštích pěti letech a pětinásobné navýšení počtu operátorů dronů do konce roku 2027. Kizilelma do této debaty přidává novou vrstvu; nejde o levný frontový dron, ale o proudový prostředek schopný doprovodu, potlačení PVO a potenciálně i vzdušného boje.

Česká armáda se ubírá jiným směrem. Prioritou je pořízení 24 letounů F-35 páté generace, nákup 3 000 menších dronů do roku 2028 a akvizice taktických bezpilotních systémů třídy II do 600 kilogramů pro průzkum a elektronický boj. O bezpilotní stíhačce se v českých akvizičních plánech veřejně nehovoří.

Přesto je Kizilelma relevantní i pro středoevropský kontext. Ukazuje směr, kterým se vojenské letectví nevyhnutelně vydává: pilotovaný letoun jako velitel a bezpilotní doprovod, který nese senzory, část výzbroje a létá do nejrizikovějších zón. Leonardo a Baykar už v červnu 2026 testovaly režim, v němž cvičný letoun M-346 převzal kontrolu nad Kizilelmou v rámci konceptu spolupráce pilotovaných a bezpilotních prostředků. Přesně tímto směrem míří i americký program CCA.

Stíhačka bez pilota, ale ne bez limitů

Kizilelma nenahrazuje F-16 ani Gripen. S maximální rychlostí 0,9 Machu (přibližně 1 100 km/h) a vzletovou hmotností 8,5 tuny za pilotovanými stíhačkami kinematikou zaostává; F-16 Block 70 dosahuje přes Mach 2, Gripen C rovněž. Její hodnota je jinde: bezpilotní provoz, nižší radarová odrazivost, autonomní letové režimy a ochota létat profily, které by pro pilota znamenaly nepřijatelné riziko. Je to násobič síly, ne náhrada.

Turecko nedokázalo, že pilotované stíhačky patří do muzea. Dokázalo něco jiného: éra bezpilotních bojových letounů schopných vzdušného boje už není prototyp v hangáru ani řádek v rozpočtu. Je to stroj v inventáři, s exportním odběratelem a se 600 lety za sebou.

Jak bezpilotní letouny změní vojenské letectví?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články