Kosterní ostatky nalezené v Polsku by mohly patřit novozélandským vojákům z elitní skupiny Long Range Desert Group

Muži Long Range Desert Group byli mozky speciálních britských jednotek. Prováděli tajné operace hluboko za nepřátelskými liniemi a shromažďovali informace o německých cílech.

i Zdroj fotografie: United Kingdom Government / Public Domain
                   

V Polsku byly nalezeny kosterní pozůstatky dvou vojáků z druhé světové války. Podle prvních zpráv by se mohlo jednat o vojáky elitní jednotky Long Range Desert Group, česky pouštní dálkové skupiny, kteří byli během druhé světové války zajati německou armádou. Identifikace nalezených kosterních ostatků a jejich navrácení případným rodinným příslušníkům je v mezinárodním zájmu.  

Ostatky vojáků elitní jednotky

Podle polského deníku Gazeta Wyborcza, objevil Ústav národní paměti pro vyhledávání a identifikaci, v srpnu roku 2021 v dolnoslezské vesnici Wierzbowa, kosterní pozůstatky novozélandských vězňů. Deník uvedl, že by se mohlo jednat o příslušníky elitního komanda Long Range Desert Group, které během druhé světové války provádělo tajné operace za nepřátelskými liniemi a získávalo informace o německých a italských postupech. První domněnky podpořili také místní obyvatelé, kteří se zmiňují o hrobu vojáků poblíž vesnice. 

iZdroj fotografie: United Kingdom Government / Public Domain
Dva nákladní vozy elitní jednotky Long Range Desert Group vyzbrojené vodou chlazenými kulomety ráže 7,7 mm.

Poblíž místa, kde byly ostatky nalezeny, se nacházel německý zajatecký tábor z druhé světové války, zvaný Stalag VIII-A. Původně byl tábor zřízen jako tábor Hitlerjugend, od října 1939 se však začal využívat jako zajatecké zařízení. Během války zde bylo až 30 000 spojeneckých válečných zajatců. Je známo, že mezi zajatci se nacházelo také 45 mužů z jednotky Long Range Desert Group, kteří pracovali na údržbě nedaleké železniční trati Berlín-Zagań-Legnica-Wrocław.

O nálezu ostatků bylo informováno jak Ministerstvo kultury a dědictví, tak Komise válčených hrobů, která se zabývá označováním, zaznamenáváním a udržováním hrobů a pamětních míst členů vojenské služby Společenství národů, kteří zemřeli během první a druhé světové války. Ministerstvo kultury a kulturního dědictví Manatu Taonga je momentálně v kontaktu s komisí, která již ve spolupráci s oddělením soudního lékařství ve Vratislavi zahájila proces identifikace ostatků.

Zapomenutá elitní jednotka

LRDG byla založena v roce 1940, téměř rok a půl před vznikem SAS, speciální jednotky britské armády, a stala se tak vůbec první speciální jednotkou britských sil v historii. Pouštní dálkové skupiny působily nejprve v Severní Africe, než se jejich oblast působení rozšířila také do Evropy, kdy byla jednotka vysazena v Jugoslávii. Hlavním úkolem LRDG byla výzvědná a předsunutá činnost na území nepřítele.

iZdroj fotografie: United Kingdom Government / Public Domain
Pohled zblízka na nákladní vůz Chevrolet a jeho tříčlennou posádku v Západní poušti. Střelec vedle řidiče obsluhuje italský kulomet Breda

Vůbec první operace skupiny probíhala v severní Africe od srpna do září roku 1940 pod vedením Ralpha Algera Bagnolda, zakladatele jednotky. Celkem dvěma skupinám se podařilo překročit nepozorovaně území o rozloze 6430 km čtverečních, prozkoumat a zaútočit na italské základny v Tunisku. Během celé operace byli vojáci vystaveni podmínkám saharské pouště; během dne ochromující vedro a v noci mrazivá zima. V květnu roku 1943, po kapitulaci sil Osy v Africe, přesunula skupina operace do východního Středomoří.

Neobyčejně schopní vojáci zůstávali celé dny skryti v křoví nebo příkopech, jen pár metrů od německých a italských sil, a sledovali každý pohyb nepřítele. Major Ralph Alger Bagnold přibral do řad elitní britské jednotky novozélandské vojáky pro jejich houževnatost, tvrdost a technické znalosti. Elitní jednotka byla na konci druhé světové války rozpuštěna a bez nadsázky se dá říci, že upadla v zapomnění.

Slyšeli jste již o jednotce Long Range Desert Group?

Zdroj: WarHistoryOnline, Nzherald, Wikipedia

Diskuze Vstoupit do diskuze
97 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články