Česká republika dodala na Ukrajinu protiletadlové komplety Strela-10M. Systém před vyřazením prošel modernizací

Velkou pozornost v českých médiích si v posledních dnech vysloužily hlavně tanky a bojová vozidla pěchoty, jež byly dodané na Ukrajinu. Podle dostupných zpráv však Česko ještě před nimi poslalo napadené zemi jiný významný systém, tentokrát kategorie PVO. Jde o sovětský 9K35M Strela-10M krátkého dosahu, v kódu NATO SA-13 GOPHER, který před nedávnem česká armáda vyřadila. Ukrajinci ho už mají ve výzbroji stejně jako ruská armáda.

SSSR chtěl systém do každého počasí

S vývojem vysoce mobilního protiletadlového systému krátkého dosahu v Sovětském svazu začali na konci 60. let. Měli k dispozici 9K31 Strela-1 umístěný na transportéru BRDM. Avšak měl nevýhodu, nebyl použitelný za ztížených povětrnostních podmínek. Ačkoli v té době probíhal i vývoj systému Tunguska, rozhodlo se velení pro vývoj dalšího vysoce mobilního typu. Jelikož se při testování objevily komplikace, byl zaveden do výzbroje až v roce 1976.

Bojové prostředky dodaného českého kompletu tvoří bojová vozidla 9A34, 9A35 (MT-LB s odpalovacím zařízením) a protiletadlové rakety 9M37. Technické prostředky kompletu kromě samotného systému na MT-BL tvoří ještě zkušební stanice, technická ošetřovna, trenažér operátora, hmotnostní ekvivalent rakety, učebně výcviková raketa a kontrolní přístroj operátora. Je otázkou, jestli v tomto rozsahu byl z Česka dodán ukrajinské straně.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Odpalovací systém tvoří čtyři raketové kontejnery na otáčivém nosníku na hřbetě transportéru, po dvou na každé straně, mezi kterými je umístěna radarová anténa. Transportér je typu MT-LB, díky čemuž má komplex velmi dobrou mobilitu a průchodnost terénem. Hmotnost celého systému je 12,152 tuny, délka 6,93 metru a šířka 2,85 metru. V době pohybu je systém vysoký 2,22 metru, když je zbraň vysunuta v bojové poloze, dosahuje výšky podle náměru od 3,162 do 3,965 metru.

Transportér je ve svém základu obojživelný a tato schopnost zůstala zachována. Na silnici se dokáže pohybovat rychlostí 61 kilometrů v hodině a na vodě 8 kilometrů v hodině. Dojezd je 500 kilometrů. Posádku tvoří tři vojáci, kteří jsou chráněni proti palbě z ručních zbraní. Některá vozidla mívají ve výzbroji i kulomet.

Větší hlavice než u přenosných raket

Během let byly systémy Strela-10 různým způsobem modernizovány, proto disponují vícero typy střel. Většina z nich má dosah zhruba 5 kilometrů a do výšky 3,5 kilometru. To je podobné jako u systémů MANPADS. Střely jsou však větší, mají na délku 2,2 metru, průměr těla rakety je 0,12 m. Především mají větší hlavici, a tedy podstatně větší účinnost v cíli. Standardní hmotnost nálože v hlavici je kolem 3 kilogramů, ale jsou i varianty s těžší hlavicí. Vozidlo převáží čtyři rakety v odpalovačích, čtyři další na přebití ve svém přepravním prostoru.

Původní radar vozidla má dosah kolem 10 kilometrů. Ovšem navádění střel bylo původně optické, využívající fotokontrast. Střely tak byly velmi odolné proti různým obranným opatřením a elektronickému rušení. Hlavice raket jsou odpalovány senzorem v blízkosti cíle nebo samotným nárazem. Používá se několik technických řešení, novější typy střel mají i větší pravděpodobnost zničení cíle.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Rychlost střely je přibližně Mach 2. Česká bojová vozidla prošla před vyřazením z české armády a před předáním Ukrajině postupně modernizací, která spočívala v zástavbě nového zařízení nazvaného „pracoviště velitele kompletu (PVK-10M)”. PVK-10M zabezpečuje příjem a zpracování datových souborů a informací o vzdušné situaci. Jeho prostřednictvím lze docílit natočení věže s odpalovacím zařízením na vybraný cíl podle údajů vyslaných z jiného velitelského stanoviště nebo přímo přehledového radiolokátoru.

Software PVK-10M zabezpečuje mimo jiné kontrolu jednotlivých zařízení bojového vozidla, dále umožňuje využít režim trenažér a v neposlední řadě i činnost kontrolního přístroje 9F75, který již není nutné k vozidlu složitým a nepohodlným způsobem při bojových střelbách připojovat. K zajištění hodnověrné identifikace vzdušných cílů byl v bojových vozidlech české armády nahrazen původní systém NRZ typu KREMNYJ-2 systémem MARK XII.

Systém byl použit i v Angole

V české konfiguraci byly používány rakety 9M37 s infračervenou naváděcí soustavou a motorem na tuhé pohonné látky, které též dosahovaly maximální rychlosti Mach 2, a zasahovaly cíl letící rychlostí do Mach 1,25. Tato varianta rakety má vysoce explozivní hlavici o hmotnosti 6 kg s fragmentovaným jádrem.

Dálkový dosah českých komplexů činí od 1,5 km do 10 km, výškový od 10 do 5 000 metrů. Některá česká bojová vozidla byla vybavena i rádiovým zaměřovačem 9S16, také určeným ke zjišťování vzdušných cílů. Není ale známo, že by ukrajinská strana prošla aspoň minimálním proškolením o technických odlišnostech české verze systému.

Jaké úspěchy Strela-10 zaznamenal na ukrajinské bojišti není známo, i když ho prokazatelně nasadily obě strany. Použit byl ale například v Angole, kde byl díky němu sestřelen letoun Mirage F1. Během války v Perském zálivu měly irácké Strela-10 údajně sestřelit až 14 spojeneckých letounů. Obecně je tento systém vysoce efektivní proti vrtulníkům, ale zkušenosti napovídají, že i bojová letadla se musí mít na pozoru.

Jak moc mohou Strela-10M z ČR pomoci ukrajinské armádě?

Zdroj: MilitaryHistory, MilitaryFactory