Ukrajina se potýká s početnými útoky sebevražedných dronů, proti nimž nasazuje i všelijak improvizované zbraně. Třeba i námořní věž na nákladním automobilu.
Vojáci používají ve vzájemné mluvě různé slangové výrazy. Mnohé jsou známé ještě s dob základní vojenské služby, jiné jsou ještě starší, či naopak novější.
Měla být budoucností sovětského námořnictva, potopit se dokázala do hloubky až 1,5 km. Vývoj ale skončil fiaskem, a i když šla ke dnu, ohrožuje dodnes životy mnohých.
Řízená střela SCALP dlouhého doletu si dokáže najít cíl i v silně rušeném prostředí a přivodit zkázu i těm nejodolnějším bunkrům. Odpálit ji lze nejenom z letadel.
Bezzákluzová švédská zbraň Carl Gustav je mezi vojáky legenda, ve verzi M4 je přitom velmi schopná i proti moderním tankům. Využití má však pestřejší.
Schopnost obrany proti dronům nabývá v ozbrojených silách na významu. Nedostatek vhodných zbraní vede někdy k velmi zvláštním konstrukcím.
Sovětský svaz vyvinul k ochraně svého nebe opravdu obří systém, pracovat s ním ale nebylo jednoduché. A i když je dnes starý, má na svědomí několik velkých cílů.
Sověti chtěli letoun pro operace z letadlových lodí, aby se tak vyrovnali Američanům, ale nakonec byl dokončen až v Rusku. A létá jenom ve dvou zemích.
Severní a Jižní Korea jsou dva naprosto rozdílné světy, které jsou již přes 70 let ve válečném stavu. Každý z nich se přitom vyvíjí naprosto odlišným způsobem.
Voják se musí mj. umět dostat z havarovaného nebo sestřeleného letounu, na což může mít jenom pár (někdy desítek) vteřin. Znát takový postup by měli i civilisté.