Jedním z mnoha nacistických zločinů, které lze zařadit mezi ty nejhorší, byla cílená likvidace postižených a duševně nemocných lidí, v prvních měsících hlavně malých dětí. Nacisté chtěli tímto způsobem udržet čistou rasu, přičemž měli systém zabíjení těchto lidí velmi propracovaný, a to i po právní stránce. Tu měl na starosti německý právník Gerhard Bohne, který mnoho let po válce stanul za své zločiny před soudem, ale nikdy nebyl odsouzen.

Člen SS a právník zrůdného programu

Studiu práv se začal Gerhard Bohne věnovat krátce po první světové válce a již od roku 1920 se angažoval v antisemitské Německé národní ochraně a Trutzbundu, v roce 1930 vstoupil do NSDAP, uvádí Wikipedia. Když poté převzali moc nacisté, jeho sláva stoupala a nakonec se stal členem SS. Nacistický režim začal v roce 1939 se zrůdným programem nazvaným Akce T4, jehož cílem byla likvidace postižených a duševně nemocných – mělo se jednat o „milosrdnou smrt“, a právě Bohne se stal jednou z jeho klíčových postav.

7. Gerhard Bohne

Gerhard Bohne was the lawyer and ss officer responsible for the smooth running of Hitler’s Aktion T-4 euthanasia program. He called himself a mercy killer who, in the bid to purify the German race murdered people with mental and physical illnesses. pic.twitter.com/raRvKi73Vc

— Nzeora (@NzeoraHQ) August 3, 2022

Jako právník totiž připravil veškerou legislativní dokumentaci, která se lidí podléhajících eutanazii týkala. Zahrnovalo to přitom nejenom jejich převoz, ale třeba i notářské ověření jejich smrti nebo správy majetku. Počet obětí programu Akce T4 je odhadován na více než 200 tisíc, z části probíhal tajně, neboť byl po protestech veřejnosti oficiálně zrušen. Zpočátku byly děti zabíjeny hladem, léky a injekcemi, ale nakonec byly v rámci programu vytvořeny i plynové komory pro hromadné zabíjení, uvádí HolocaustResearchProject.

Soud jeho případ nakonec zastavil

Jinak zůstával Gerhard Bohne spíše v pozadí a oproti osobám jako Himmler, Heydrich apod. byl „slabý odvar“. V roce 1943 se navíc dostal do nemilosti, neb upozornil na údajné zneužívání prostředků činovníky programu Akce T4. Následně přišel o své funkce a musel narukovat do Wehrmachtu a nakonec byl zajat spojenci. Poté se mu podařilo uniknout do Argentiny, ale vrátil se do Německa, kde byl obviněn. Opět uprchl do Argentiny, kde ho však zatkli a vydali zpět, jenomže řízení proti němu bylo nakonec zastaveno.

„Nacistický zlatý vlak“ s téměř 300 tunami zlata a jiného bohatství do cíle nikdy nedorazil, ani po téměř 80 letech ho nikdo nenašel

Svůj život dožil v Německu, kde zemřel až v roce 1981 v Elmshornu. Historie o něm mluví jako o nacistickém zločinci, ale jeho jméno se začalo opětovně přetřásat i na konci roku 2022, a to v souvislosti se jménem slavného fotbalisty Lionela Messiho. Objevily se totiž zprávy, že je s tímto nacistou příbuzný, uvedl Reuters. Informaci dle všeho rozšířil falešný účet na sociálních sítích, žádné důkazy o pokrevním spříznění Messiho a Bohna neexistují.