Jednou z efektivních taktik slabšího letectva (i když ne nutně jenom toho) proti silnějšímu je rozptýlení letadel na provizorní dráhy mimo velká letiště. Nepříteli to téměř znemožňuje je najít, alespoň ne všechny, a zničit na zemi. Ale starty z provizorních ploch a silnic nejsou jednoduché a ne všechna letadla jsou toho schopna. Například takový Lockheed Martin F-35A Lightning II, který si pořizuje i české letectvo. Ale zkušenosti ukazují, že i tato letadla to za jistých podmínek zvládnou, ačkoliv třeba sovětským „MiGům“ se rovnat nemohou.

F-35 přistane na silnici bez obtíží

Lockheed Martin F-35A Lightning II je velice složitý stroj, a jelikož je obvyklým handicapem západních letounů, že vyžadují ke vzletu i přistání precizně čisté plochy (mívají totiž nízko nasávání vzduchu, kvůli čemuž se do nich mohou dostat i větší nečistoty a cizí předměty a de facto tak „oddělat“ motor), byla přesvědčení u F-35 stejná.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

Schopností mnohých sovětských (dnes i ruských) bojových letadel, ale třeba i švédských Saab Jas-39 Gripen, tak americký letoun disponovat neměl. Snad i válka na Ukrajině, v níž právě ukrajinské letectvo využívá taktiky rozptýlených letounů, přiměla norskou armádu přistávání F-35 na provizorních plochách otestovat. Ačkoliv letounu nestačí jakákoliv plocha, poslouží mu i silnice, pakliže splňuje jistou úroveň. Již v minulosti to přitom prokázala verze F-35B, a teprve nedávno se k ní připojila i F-35A, která bude ve výzbroji českého letectva.

iZdroj fotografie: Norské královské letectvo

Vůbec první přistání F-35A na silnici provedlo norské letectvo na zářijovém cvičení několika zemí NATO ve Finsku, kde letadla nacvičovala přistání a start na dálnici poblíž města Tervo. Norové tam vyslali hned dvojici těchto letadel, a na svůj primát s nimi jsou náležitě pyšní. Podle náčelníka norského letectva, Rolfa Follanda, tato zkušenost jasně ukazuje, že mohou F-35 na podobných plochách přistávat (a následně z nich rovněž startovat), čímž se zvyšuje šance na jejich přežití v případě nějakého rozsáhlého konfliktu.

Letadla po přistání natankovala

Z dostupných informací vychází, že nebyla dálnice pro přistání letadel nijak zvlášť upravena, i když musela být pravděpodobně uklizena, aby nedošlo k nasátí nějakého nepatřičného předmětu (ostatně šlo o zkoušku, tak proč riskovat). Norské letouny na dálnici přistály a dotankovaly palivo z přistavených cisteren, přičemž piloti během toho nevypnuli motory, takže mohly letouny po doplnění nádrží okamžitě odstartovat.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

Ačkoli se hlavně v souvislosti s válkou na Ukrajině mluví o tom, že většina západních bojových letounů provizorní přistávací plochy nezvládá, cvičení ukázalo opak – a je nutno poznamenat, že byly takového přesvědčení nejenom mnozí odborníci a piloti, ale i samotní výrobci. Možná z opatrnosti, možná z důvodu podávat ty nejlepší výsledky.

Kromě norských F-35 přitom startovaly z dálnice i finské McDonnell Douglas F/A-18 Hornet a britské Eurofighter Typhoon. Pro Finsko, které bývalo dlouhou dobu neutrálním stítem, ale dnes již členem NATO je, jsou nácviky rozptýlení letadel důležité. Jeho soupeřem by totiž bylo v případě konfliktu početnější ruské letectvo. Pochopitelně by se s ním v takovém momentě mělo utkat celé letectvo NATO, ale minimálně v začátku by muselo Finsko reagovat samo (ačkoliv se již dnes na jeho území nachází letouny z mnoha dalších zemí).