Pilot jenom seděl v kokpitu a díval se. F-16 řídila umělá inteligence, která zvládla i vzdušný souboj 2 proti 2

Stalo se to nad Mexickým zálivem, v prostoru základny Eglin na Floridě. Upravený F-16 Block 40 vzlétl v červnu 2026 k prvním ověřovacím letům, v červenci už AI ovládala řízení letu i misijní systémy a pilot pouze sledoval, jak se stroj chová. Mohl kdykoli sáhnout po přepínači a vrátit letoun pod lidskou kontrolu. Nemusel. Program se jmenuje VENOM (Viper Experimentation and Next-generation Operations Model) a od starších experimentů se liší jednou zásadní věcí: tentokrát nešlo o laboratorní unikát, ale o běžný víceúčelový bojový letoun, do jehož základního softwaru nikdo nesáhl.

Od jednoho speciálu ke škálovatelné flotile

Kdo sleduje americké pokusy s AI v kokpitu, pamatuje si X-62A VISTA, jediný exemplář přestavěného F-16, na kterém testovací pilotní škola na Edwards AFB v letech 2023 a 2024 zkoušela souboje AI proti člověku na dohled. VISTA byl prototyp na míru, drahý a neopakovatelný. VENOM je pravý opak. DARPA výslovně uvádí, že autonomní sada (takzvaný VENOM Autonomy Kit) se napojila na řízení letu a senzory standardního F-16 bez zásahu do jádrového softwaru letounu. To znamená, že stejný kit je v principu přenositelný na další kusy. A právě o to jde: vybudovat testovací infrastrukturu, na které se dá autonomie ověřovat opakovaně, ve stále složitějších scénářích a s více letouny najednou.

Co znamená „souboj 2 proti 2″

Realita je o něco opatrnější, ale ne méně zajímavá. Rozpočtové dokumenty DARPA z roku 2024 výslovně popisují škálování testů ze dvouletounových na čtyřletounové operace a přechod od blízkého manévrového boje k soubojům za hranicí vizuálního dosahu, tedy k tomu, co dnes rozhoduje skutečné vzdušné střety. Červencové materiály potvrzují, že program směřuje k vícečlenným bojovým scénářům. Veřejně ale zatím není popsán konkrétní živý střet čtyř letounů s výsledkovou tabulkou. Formulace „2 proti 2″ je programový cíl, ke kterému se VENOM prokazatelně blíží, nikoli zdokumentovaná hotová mise s vítězem a poraženým.

Důležité je odlišit i starší milníky. V roce 2020 AI porazila zkušeného pilota, ale jen v simulátoru v rámci AlphaDogfight Trials. V roce 2024 proběhly živé scénáře boje na dohled na X-62A VISTA, ovšem v úzce vymezeném rámci. VENOM posouvá laťku jinam: boj za hranicí vizuálního dosahu, integrace radarů a rušiček, práce s neúplnými informacemi o protivníkovi. DARPA sama přiznává, že právě v těchto podmínkách zůstávají „tvrdé otázky“ kolem výkonu a důvěryhodnosti AI.

Pilot nekončí, mění se mu práce

Nabízí se otázka, jestli tohle je začátek konce lidských pilotů. Podle všeho ne. Spíš začátek konce pilota jako člověka, který ručně tahá za knipl. Program AIR, jehož je VENOM letovou laboratoří, počítá s tím, že algoritmy převezmou taktické řízení a pilot se posune do role velitele mise, tedy někoho, kdo rozhoduje o prioritách, schvaluje zásahy a koordinuje tým autonomních strojů.

Paralelně totiž roste program Collaborative Combat Aircraft. Den před oznámením milníku VENOM, 15. července 2026, americké letectvo zveřejnilo, že bezpilotní YFQ-44A od firmy Anduril poprvé odpálil ostrou řízenou střelu AIM-120 proti digitálnímu cíli. A už v červnu 2026 letectvo podepsalo kontrakty na více než 150 bojeschopných CCA do konce dekády. Zajímavý detail: hardware a software autonomie se nakupují zvlášť, od různých dodavatelů. Budoucí převaha se nebude měřit jen počtem draků, ale i verzí AI, která v nich poběží.

Jedno pravidlo přitom zůstává neotřesitelné. Rozhodnutí o odpálení zbraně má vždy člověk. U CCA to letectvo potvrdilo explicitně, u VENOM červencové materiály mluví o autonomním řízení letu a misijních funkcí, nikoli o autonomní střelbě. A směrnice Pentagonu 3000.09 trvá na „přiměřené míře lidského úsudku nad použitím síly“.

Co to znamená pro Česko a NATO

Česká republika provozuje dvanáct pronajatých Gripenů C/D s prodlouženou smlouvou do roku 2035, než je nahradí F-35. Gripen má otevřenou architekturu a Saab u novější verze E mluví o oddělení misijního a letového softwaru, což autonomní rozšíření teoreticky usnadňuje. Pro české C/D ale žádný program typu VENOM neexistuje a v horizontu pronájmu by ani nedával smysl.

Důležitější je širší alianční rámec. Revidovaná AI strategie NATO z roku 2024 tlačí na interoperabilitu, společné testování a začlenění umělé inteligence do rozvoje schopností. Plán implementace autonomie chce sdílené rámce a pravidelné experimenty. Pro české letectvo to prakticky znamená rostoucí tlak na datové standardy, certifikaci a schopnost napojit se na budoucí smíšené týmy lidí a strojů v aliančních operacích.

Červencový let nad Eglinem nebyl konec pilotů. Byl to první krok k tomu, aby pilot přestal být řidičem a stal se velitelem, člověkem, který nemusí sám zatáčet, ale rozhoduje, kam celý roj letí.