Primitivní ruská úprava dronu Shahed-136 může pomocí ukrajinské SIM karty prozrazovat protivzdušnou obranu nepřítele

NÁZOR: Íránské drony využívané Ruskem jsou poměrně silné a dosáhnou daleko, jenomže je po dobu letu nelze sledovat, a tedy se ani dozvědět, zda byly úspěšné.

Ruský dron Shahed-136 s ukrajinskou SIM kartou i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyj)
                   

K útokům na ukrajinské cíle v hlubokém vnitrozemí využívají Rusové asi nejčastější íránské drony HESA Shahed-136, případně jejich ruskou verzi Geran-2. Mohou sice napáchat významné škody, ale rozhodně nepatří k nejsofistikovanějším – například je lze poměrně dobře zachytit pomocí radaru, ale i sestřelit nemoderními zbraněmi. Rusko se je proto může pokoušet různě vylepšovat, a poměrně zajímavým nápadem je technologie, která využívá ukrajinských komponentů, a to konkrétně SIM karet ke spojení s místní mobilní sítí.

Jakmile dron vzlétne, nikdo nic neví

Shahed-136 je naprogramovaný, aby létal ke svému cíli bez řízení operátorem. Portál MilitaryToday uvádí, že ke své navigaci využívá inerciální systém a GPS – tato kombinace má tu výhodu, že na ni nefunguje elektronické rušení. Zároveň ale znamená, že nikdo přesně neví, kde se dron nachází, a ani nemá informace o tom, co se s ním stalo. Tyto informace přitom mohou být velmi cenné, neboť prozradí, zda opravdu zasáhl cíl, ale například i to, kde byl sestřelen, což zase může signalizovat lokaci protidronové obrany.

Íránský sebevražedný dron Shahed 136 je primitivní, ale levný a obrana proti němu složitá. Ukrajinci mohou použít Gepardy nebo Tungusky

V praxi se jedná o handicap, který se pokusili napravit ruští technici – alespoň to naznačují trosky dronu sestřeleného ukrajinskou obranou. MilIn uvádí, že na nich byla technologie s ukrajinskými komponenty, konkrétně šlo o modem Alcatel se SIM kartou ukrajinského operátora; dále se jednalo o dvě antény pro přenos signálu a baterii. Takové zařízení může přitom předávat polohu prostřednictvím ukrajinské mobilní sítě, takže jsou díky tomu Rusové schopni zjistit, kde přesně let dronu skončil, a zda zasažením cíle nebo sestřelením.

Vytipování cesty skrze protivzdušnou obranu

Úprava íránského dronu je dle příspěvku výše evidentně pouze provizorní, o čemž svědčí to, že k němu bylo celé zařízení přilepené páskou. Mohlo se tedy jednat o test, ale podobně upravených letounů může být více. Část technologie byla přitom umístěna v plastové krabičce s výbušninou, a podle všeho měla v případě pádu explodovat a vše zničit, aby nebylo možné zjistit, na čem přesně Rusové pracují. Ovšem v případě, že je dron pouze sestřelen, může tato „pojistka“ evidentně selhat, a Ukrajincům tak odhalit detaily.

Sestřelený dron Shahed-136

Více než 100 dalekonosných dronů Geran-2 měsíčně zatím Rusko nevyrobí, na žádný velký útok tak nemůže ani pomyslet

Nelze odepřít, že ačkoliv se jedná o v podstatě primitivní (a nejspíše i levnou) úpravu, může v praxi fungovat poměrně dobře. Zatím to problém není, ale kdyby se později ukázalo, že Rusové plánují v takových úpravách pokračovat, museli by Ukrajinci nějak reagovat. Ostatně dron s hlavicí těžkou až 50 kilogramů a dlouhým doletem je velice nebezpečný, Rusko ho často využívá třeba proti rozvodnám elektřiny a infrastruktuře obecně, ale posloužit mohou i při relativně masivním dronovém útoku, jakému čelil Kyjev, hlavní město Ukrajiny.

Údaje o sestřelech by mohly prozrazovat stanoviště ukrajinské protivzdušné obrany, a další drony by pak mohly být vyslány po jiných trasách, čímž by ruská armáda alespoň přibližně vytipovala její slabá místa, a tedy nejlepší cestu, jak zaútočit s větším počtem bezpilotních letounů. Na druhou stranu se mohlo jednat o experiment, z něhož nic nebude. Rusko nicméně drony Shahed-136 prokazatelně upravuje, např. je natřelo na černo, aby byly hůře viditelné na noční obloze, a také u těch licenčně produkovaných využívá materiály ke snížení radarového odrazu.

Nakolik je reálné, že se Rusové budou pokoušet využívat ukrajinské SIM karty?

Diskuze Vstoupit do diskuze
140 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články