Rozvoj různých robotických dronů nabral v posledních letech velikou akceleraci. Technologie je umožňuje poslat i pod hladinu oceánů a některé státy již na podvodních dronech intenzivně pracují. Mohly by se totiž stát zbraněmi, jimiž je možné výrazně ovlivnit střety na moři ve prospěch i mnohem menšího námořnictva. Například pro Tchaj-wan by se podmořské drony, ale nejenom ony, mohly stát zbraní proti možné čínské invazi.

Robotická ponorka bude zřejmě vyzbrojená

Jedním ze států, který se zřejmě chce spoléhat na robotické podmořské drony, je Tchaj-wan. ArmyRecognition uvádí, že Národní institut vědy a technologie Chung-Shan a společnost Lungteh odhalily existenci podvodního robotického plavidla nazvaného Hailong. To připomíná malou ponorku, nejspíše se stealth schopností, a zřejmě také silnou výzbrojí. Většina podrobností k podvodnímu dronu (nebo spíše jeho prototypu) je ovšem nejasná, i existující fotografie ze sociálních sítí ukazuje jenom plavidlo zakryté plachtou.

🇹🇼NCSIST’s UUV prototype near for sea trial. The UUV, with 2 torpedo tubes, will be equipped with domestic made combat system, weapons, sonar, etc. Spec: Weight 100t, Length 30m, Width 6m.😎👍👍
source:👉 https://t.co/2R0ZPpmlZm pic.twitter.com/gB92Aa0Cct

— Taiwan Military (@TaiwanMilitary) May 29, 2024

Robotická ponorka by měla být vyzbrojena dvojicí torpédometů, uvádí na síti X účet Taiwan Military. Není však jasné, jakého typu torpéda jsou, ani jakým způsobem mají být zaměřena na cíl. Každopádně je alespoň jisté to, že Tchaj-wan s dronem počítá jako se zbraní k potápění plavidel a možná i ponorek. Lze si představit, že by Hailong mohl číhat poblíž pobřeží ostrova a zaměřit se na čínská plavidla v případě, že země draka spustí na Tchaj-wan invazi. Není pochyb o tom, že moderní torpédo dokáže potopit i loď větší velikosti.

Velikost Hailongu je zcela dostatečná

Dron Hailong není nijak velikým plavidlem, dle Peopo má být dlouhý kolem 30 metrů a jeho výtlak je pouze 100 tun. Obrysy zakrytého plavidla naznačují i jakousi velitelskou věž, i když osádka na palubě být nemá. Může se nicméně jednat o místo pro údržbu. Velikost je jistě dostačující, neboť třeba známá severokorejská trpasličí ponorka Yono má délku kolem 22 metrů, výtlak 120 tun a rovněž 2 torpédomety, uvádí Wikipedia. Tchajwanské plavidlo navíc nepotřebuje zázemí pro posádku, což dává více místa pro vybavení, energii a výzbroj.

Invaze na Tchaj-wan by byla obrovská chyba: mohla by totiž spustit 3. světovou válku a na dlouho doslova zdevastovat celý svět

Okolo robotické ponorky je mnoho otázek, ale pokud bude zkonstruována dobře, mohla by být nebezpečná, a hlavně pokud ji Tchaj-wan vyrobí ve větších počtech. Není jasné, zda bude ponorka řízena operátorem ze země – pokud ano, bylo by zřejmě možné signál rušit a Čína by se o to jistě pokoušela. Je ale možné, že bude autonomní a schopná se zaměřit na cíl sama. To by však znamenalo, že by se systém mohl splést a omylem napadnout i civilní loď.