Prokletá sovětská „letadlovka“ Minsk vyhořela, ale přesto byl zájem ji provozovat. Šlo o unikátní konstrukci, jakou Amerika dodnes nemá

Letadlová loď Minsk má veskrze unikátní konstrukci, díky níž mohla vystupovat ve dvou rolích. Osud jí však příliš nakloněn nebyl.

Letadlová loď Minsk při službě v sovětském námořnictvu i Zdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických
                   

Sovětský svaz měl vždy ambice vyrovnat se silou americkému námořnictvu, hlavně pak jeho flotile velkých letadlových lodí. I jeho námořnictvo se proto pokoušelo letadlové nosiče stavět a provozovat, ale nikdy se těm americkým ani přiblížily. Jednou z těchto snah byly 4 letadlové lodě, respektive letadlové křižníky třídy Kyjev, mezi nimiž je plavidlo pojmenované Minsk. Jeho osud ale nebyl příliš šťastný a skončil opakovaně v plamenech.

Když hořel Minsk poprvé, Rusko ho prodalo

Letadlová loď Minsk byla druhým představitelem třídy Kyjev a na vodu byla spuštěna v roce 1975. O tři roky později ji pak sovětské námořnictvo zařadilo do služby, uvádí Wikipedia, přičemž se plavila v tichomořské flotile. Její tragický osud však začal s rozpadem Sovětského svazu, kdy připadla Rusku, ale jediná loděnice schopná se o ni postarat byla na Ukrajině. A aby toho nebylo málo, v roce 1993 v ní letadlová loď z neznámých důvodů vzplála, načež byla prodána do Jižní Koreje. Tam však z jejího sešrotování sešlo a koupili ji čínští podnikatelé.

V rukou Číňanů už ale letadlová loď přestala sloužit svému účelu a stala se z ní turistická atrakce, přičemž své majitele opakovaně měnila. Bylo v ní například vojenské muzeum, uvádí NationalInterest – na její palubě bylo možné spatřit některé letouny a další výzbroj. Ovšem ne všechny projekty majitelů se povedly, dalším nápadem bylo udělat z letadlové lodi luxusní hotel, ale nakonec skončila v laguně a v posledních letech měla být přestavována – během toho údajně utrpěla obrovské škody při požáru a její osud je nejspíše zpečetěn.

Minsk byla kombinace letadlové lodi a křižníku

Letadlové lodě, jakou je Minsk, jsou jakýmsi unikátem, protože spojují schopnosti letadlového nosiče a bitevního křižníku. Twz uvádí, že kromě letové paluby byla loď vyzbrojena děly ráže 76 mm a 8 protilodními řízenými střelami P-500 Bazalt. Ve své podstatě byla tedy schopna plnit úkoly klasického letadlového nosiče, ale stejně tak vést plnohodnotný boj s loděmi nepřítele, čehož například americké (ale ani jiné letadlové lodě) schopné nejsou.

Ruská letadlová loď Admiral Kuzněcov

Názor: „do svidaniya“, Admiral Kuzněcov; mohutná ruská letadlová loď může jít pro svůj stav ke dnu, země ji přesto nikdy nevyřadí

Minsk má na délku 273 metrů a její výtlak je přes 40 000 tun, na její palubě pak sloužilo až 1 600 námořníků. Loď má klasický pohon a na rozdíl od amerických letadlových lodí byla odkázána na zásoby paliva a tankery. Klasické letouny však nemohly z její paluby startovat, protože nemá ani katapult, ani tzv. skokanský můstek. Sovětské námořnictvo umisťovalo na její palubu bojové letouny Jakovlev Jak-38 Forger se schopností kolmého startu a přistání, a vrtulníky.

Ale nutno poznamenat, že letadlo Jak-38 nemělo příliš velkou bojovou hodnotu. Ani novým majitelům tak zjevně letadlová loď Minsk nepřinesla štěstí, a je otázkou, co s ní bude dále – dost možná půjde do šrotu, jelikož už se ji prostě nevyplatí opravovat,

Požár na letadlové lodi Minsk

Co si myslíte o konstrukci lodi, jakou je Minsk?

Diskuze Vstoupit do diskuze
60 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články