Proč jsou části trupu lodí pod čárou ponoru červené? Je to jen tradice nebo má barva větší smysl?

Červená barva trupu patří k námořní tradici. Má však i mnoho daleko důležitějších funkcí, než je jen okrasa.

i Zdroj fotografie: USNAVY/ Public Domain
                   

Přestože jsme národ suchozemců i nás často napadají otázky týkající se námořnictva a lodí. Když náš zrak padne na plovoucí námořní giganty, určitě nás upoutá jejich zbarvení. Jak to, že většina lodí má spodní stranu trupu pod čárou ponoru červenou? Jedná se jen o tradici nebo to má i nějaký užitečný smysl? Jak už to tak bývá, odpověď je složitější.

Prokletí plachetnic

Po staletí mořeplavci řešili zapeklitý problém. Dřevěné lodi neměly právě dlouhou „trvanlivost“. Jejich trupy byly rozežírány dřevomorkou, dřevo požírajícími červy a trup byl plny svijonožců a mořských rostlin. Bez pravidelné údržby loď velmi rychle podléhala zkáze. Námořníci během staletí vyvinuli mnoho metod, které je měly cizopasníků na korábech zbavit.

V 18. století se používaly k ochraně trupu nejčastěji tři typy látek. Bílá látka se skládala z kalafuny, velrybího oleje a síry. Černá látka byla směsí dehtu a smoly. Z té se po přidání síry stávala hnědá látka. Po natření lodi se na ní často pro zlepšení nautických vlastností připevňovala ještě jedna vrstva z odolného dřeva. Po čase však bylo nutno loď vytáhnout na souš nebo do doků, očistit ji a vyměnit příliš ztrouchnivělé časti.

iZdroj fotografie: Autor neznámý/ Public Domain

Lodní tesař byl proto po kapitánovi a kuchaři nejcennějším členem posádky. To se změnilo až roku 1761. Z mise v Západní Indii se v příšerném stavu vrátila téměř nová fregata HMS Alarm. Admiralita již toho měla dost a rozhodla se k odvážnému kroku. Nechala pobít trup lodi měděnými deskami. Experiment to byl v té době velmi drahý a pro mnoho kritiků velice diskutabilní.

Důležitá součást lodi

HMS Alarm tedy zamířila do doků. Mezi dřevěným trupem a mědí byla vytvořena izolační vrstva z žíní, příze a hnědého papíru. Měděné plátování fungovalo velmi dobře. Měď při kontaktu s vodou vytvářela oxid měďnatý, který zabíjel dřevo požírající červy a odpuzoval korýše a mořskou faunu. Loď byla nejen v lepším stavu, potřebovala menší údržbu, ale byla i rychlejší. Nad to loď získala díky měděnce krásný červený trup. 

Roku 1766 se však vše zvrtlo. Mezi železnými hřeby, které držely trup po hromadě, a měděnými pláty došlo k reakci, která degradovala dřevo trupu. Admiralita tedy rozhodla, že dokud se nenajde spolehlivé řešení, lodě opláštěné nebudou. Toto řešení se našlo až roku 1775, kdy se přišlo s jednoduchou úpravou. Na hlavičky hřebíků na lodích bylo naneseno olovo a problém se minimalizoval.

iZdroj fotografie: Uživatel Cmglee / Creative Commons / CC BY-SA

Měď u lodí neskončila ani po nástupu páry a železných trupů. Ty měly výhodu, že byly jednodušší na konstrukci, ale snadno korodovaly, a i mořským tvorům se na nich dařilo. Problém byla opět reakce železa a mědi. Věda však pokročila. Na železný trup byla aplikovaná speciální barva a mezi měděnou obšívkou byl izolační dřevěný obklad, zprvu balza a později korek.

Důležitá i dnes

S lepšími slitinami a nátěry se postupně ke konci 19. století od měděného plátování ustupovalo, i když například křižník Aurora z roku 1900 jím byl ještě vybaven. Dnes plátování do značné míry nahrazují moderní barviva s biocidovou příměsí, které živočichy a mořské rostliny přímo odpuzují a zabraňují i korozi trupu. Červená barva však na trupech mořských lodí zůstává.

Vedle tradice a jednoznačné, oku lahodící barevné kombinaci, jsou k tomu i velmi praktické důvody. Kontrast rudé barvy trupu a hladiny moře je nespolehlivějším ukazatelem stavu lodi. Pokud je trup příliš vysoko a je vidět „příliš červené“, může lodi hrozit převrácení. A naopak pokud není vidět žádná rudá, je loď přetížená nebo ještě hůře nabírá vodu a hrozí ji katastrofa. Kontrast trupu s vodou také umožňuje jeho jednodušší kontrolu.

iZdroj fotografie: Antoni Dubowicz / Creative Commons / CC BY-SA

Pokud již dojde ke katastrofě, pak opět červený trup hraje velikou roli. Je prokázáno, že rudou barvu ve vlnách posádky záchranných lodí a vrtulníků snadněji zahlédnou než jiné barvy. Ostatně právě proto jsou i jiné záchranné prvky, jako třeba čluny, v této barvě. Červená barva na lodích tak není ani záležitostí tradice nebo estetiky, jako spíše čistě praktická, velmi potřebná a užitečná námořní technologie. 

Jaké další zdánlivé maličkosti ohledně námořnictva znáte?   

Zdroj: Radomír Pleiner, Minilexikon k dějinám lodí a námořní plavby, Praha, 1994.

Diskuze Vstoupit do diskuze
60 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Ukrajina válku vyhraje, pokud se jim podaří jedna věc
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Neodymové magnety jsou větším pomocníkem, než byste čekali!
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Máte střevní potíže? Poradíme, jaké probiotika jsou nejlepší!
adbz.cz
adbz.cz
Nebezpečné chyby při skladování hub. Češi jsou na to experti, přitom by stačilo použít selský rozum