Ačkoliv protiletadlové hlavňové dělostřelectvo v posledních desetiletích na významu ztrácelo, dnes může být více než užitečné. A to i tehdy, kdy jde o muzejní kusy.
Bezpilotní letouny způsobují v posledních letech ve vedení válek a různých konfliktů velikou změnu, a jednotlivé armády se s nimi musí snažit nějakým způsobem bojovat. Kromě moderních možností jako je využívání rušiček, mikrovln nebo laserů se osvědčilo i hlavňové dělostřelectvo, do něhož je relativně levná munice a na pomalu letící drony bohatě stačí. Jednou z nejpoužívanějších na světě, která je léty prověřená, je ZU-23-2.
Staré dělo proti moderním dronům
Protiletadlový kanon ZU-23-2 je sovětský, vyvinutý byl na konci 50. let 20. století, uvádí TopWar; kromě SSSR byl vyráběn také v Číně, Polsku i dalších zemích. Využíván byl proti nízko letícím cílům, tedy třeba letadlům a vrtulníkům, ale mohl posloužit i proti cílům pozemním. Ještě před nedávnem byl přitom považován za nedostatečný, což se změnilo, neboť dokáže z oblohy sundat mnohé typy dronů, a například i relativně vyspělý íránský Shahed 136.
Jde vlastně o protiletadlové dvojče tvořené dvěma kanony 2A13 ráže 23 milimetrů, jak uvádí ArmyRecognition, a umístěné je na speciálním vozíku, který je tažen za různými typy automobilů. Projektily dokáží zasahovat vzdušné cíle do vzdálenosti až 2,5 km, a pozemní 2 km, přičemž zbraň střílí kadencí až 2 000 ran za minutu. Stejně jako kdysi má i dnes pouze manuální mířidla, ale oblohu dokáže doslova zasypat smrští projektilů, a právě proto zvládne snadno sestřelit i pomalé a křehké drony, ale stejně tak si poradí i s vrtulníky.
Zu-32-2 bývá často na náklaďáku
ZU-23-2 bylo mj. navrženo tak, aby ho šlo k palbě připravit během velmi krátké doby, jak WeaponSystems podotýká, často bývá také montováno na korby různých vozidel, s nimiž je velice mobilní. Každá hlaveň má přitom zásobník s 50 náboji, přičemž je stříleno v krátkých dávkách, aby se hlavně nepřehřívaly. Existují 2 typy munice, a to průbojné zápalné střely a vysoce výbušné zápalné střely se „stopovkou“, což střelci pomáhá se zasažením cíle.
Ačkoliv je tedy staré sovětské dělo proti moderním letadlům spíše neúčinné, k sestřelování dronů je velice dobrou volbou, a stejné instalovali Ukrajinci na náklaďáky, jak ArmádníZpravodaj informoval. V mnoha zemích jsou přitom těchto děl ve skladech relativně vysoké počty, a často jsou vidět v konfliktech v méně vyspělých zemích, kde se osvědčují proti pěchotě a slabě pancéřovaným cílům. Je tak evidentní, že i staré zbraňové systémy mohou zažít „znovuzrození“ (renesanci), a pro svou cenu i levný provoz jsou navíc často nelepší volbou.