Kolos, který se hýbe pomalu

Označení 2S7 Pion nese sovětská samohybná kanónová houfnice ráže 203 mm, která vstoupila do služby v sedmdesátých letech. Podle analýzy amerického armádního T2COM jde o největší samohybné dělo v současném ruském inventáři. Dostřel běžnou municí dosahuje přibližně 37 km, s raketově asistovanými projektily pak kolem 47 km. Hmotnost systému přesahuje 46 tun.

Právě ta hmotnost a rozměry jsou klíčové pro pochopení toho, co se na lymanské ose stalo. Na rozdíl od lehčích 152mm samohybných houfnic, jako je například 2S19 Msta, potřebuje Pion výrazně delší čas na rozvinutí i sbalení palebné pozice. Součástí sestavy je navíc doprovodné vozidlo, které veze zbytek sedmičlenné obsluhy a další munici; na korbu samotného děla se vejdou pouhé čtyři granáty. Každý výstřel tak vyžaduje koordinaci, která zabírá drahocenné minuty.

A právě ty minuty dnes rozhodují o přežití.

Okno zranitelnosti, které „Phoenix“ využil

Taktika „vystřel a přesuň se“ je pro dělostřelectvo na ukrajinské frontě otázkou života a smrti už od prvních měsíců války, která trvá déle než čtyři roky. Princip je jednoduchý: odpálit salvu, okamžitě sbalit a zmizet, než protivník zareaguje protibaterijní palbou nebo dronem. U lehčích systémů to může trvat pod minutu. U Pionu je okno zranitelnosti podstatně širší.

Podle oficiálního příspěvku pohraniční služby piloti „Phoenixu“ zachytili ruský Pion přímo během střelby. Posádka se po salvě pokusila ukrýt systém v přilehlém lesním porostu, v „zeleném krytu“, jak to popisuje ukrajinský zdroj. Formulace o „zažehnutí motoru“ je redakční zkratkou pro to, co zdroje potvrzují jednoznačně: systém nedokončil přesun z palebné pozice do bezpečí. Zda šlo o mechanický problém, nebo prostě o to, že 46tunový kolos se hýbe pomalu a dron byl rychlejší, veřejně dostupné informace nerozlišují. Výsledek je ale na záběrech jasný.

Jednotka „Phoenix“ přitom není žádná improvizovaná skupina nadšenců. Jde o samostatný bezpilotní útvar v rámci DPSU, evidovaný na oficiální náborové stránce pohraniční služby. Účastní se projektu „Linie dronů“ a spadá pod uskupení Sil bezpilotních systémů. Její veřejné výstupy ukazují pravidelné zásahy proti dělostřelectvu, logistice, pěchotě i minování tras pomocí FPV dronů.

Vzácnější, než si Moskva může dovolit

Ztráta jednoho děla válku neotočí. Ale ztráta jednoho Pionu bolí víc než ztráta běžné houfnice, a to kvůli vzácnosti celé platformy.

Podle veřejného materiálu NATO/JALLC z března 2026 bylo k 4. březnu vizuálně potvrzeno zničení nebo ukořistění 37 kusů 2S7 a modernizovaných 2S7M Malka. Tentýž dokument upozorňuje, že Rusku pravděpodobně nedostává servisovatelných kusů pro vyzbrojení dalších plánovaných těžkých dělostřeleckých brigád. Americká analýza T2COM doplňuje, že Moskva tyto systémy vytahuje ze skladů a modernizuje; novou výrobu otevřené zdroje nedokládají.

Pro srovnání: nejbližší historický západní ekvivalent představuje americký M110A2, rovněž ráže 203 mm, ovšem s kratším dostřelem kolem 25 až 30 km s raketově asistovanou municí. Důležitý dovětek: žádná země NATO dnes 203mm samohybná děla aktivně nepoužívá. Západ přešel na 155mm systémy. Rusko si Piony ponechalo právě pro roli, kterou menší ráže nezvládne: ničení silně opevněných pozic a protibaterijní boj na velké vzdálenosti.

Každý ztracený kus tak zužuje schopnost, kterou Rusko nemá čím plnohodnotně nahradit.

Jeden zásah v moři tisíců

Událost z lymanské osy je třeba zasadit do kontextu. Téhož dne, 18. května, generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny hlásil 203 bojových kontaktů na celé frontě, z toho 11 ruských útoků právě na lymanském směru. Fronta se nezastavila, ani nezpomalila.

Dubnová statistika ukrajinského ministerstva obrany hovoří o více než 5 000 bojových střetech a přes 96 000 dělostřeleckých útoků za jediný měsíc. Na jihoslobožanském směru čelil sbor Národní gardy „Chartiia“ jen v první polovině května více než 150 ruským útokům. Válka na východě Ukrajiny zůstává vysoce intenzivní opotřebovací bitvou, v níž se rozhoduje kumulativně, zásah po zásahu, systém po systému.

Právě proto má zničení Pionu hodnotu. Ministerstvo obrany Ukrajiny uvedlo, že v dubnu 2026 počet zásahů na vzdálenosti nad 20 km vzrostl oproti březnu dvojnásobně a oproti únoru čtyřnásobně. Drony systematicky ukusují ruskou dělostřeleckou kapacitu, a to i u systémů, které měly být díky svému dostřelu relativně v bezpečí.

Když ráže nestačí

Případ zničeného Pionu ukazuje posun, který se na frontě odehrává už delší dobu, ale právě u takto těžkého systému vynikne nejostřeji. Velká ráže a dlouhý dostřel kdysi znamenaly bezpečí: dělo pálilo z hloubky, kam protivník nedosáhl. Dnes je ale každá palebná pozice potenciálně pod dronovým dohledem od první sekundy výstřelu. A pro 46tunový stroj, který potřebuje doprovodné vozidlo a minuty navíc na každý přesun, to znamená, že jeho největší přednost, schopnost zasáhnout cíl desítky kilometrů daleko, může být vykoupena ztrátou celého systému.

Na lymanské ose 18. května rozhodla rychlost. Pion ji neměl.

Článek Video: ruský Pion vystřelil a chtěl zmizet mezi stromy. Ukrajinský „Phoenix“ ho stihl dříve než posádka zažehla motor se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tři kroky jednoho zásahu

Pořadí zbraní nebylo náhodné. Jako první zasáhl cíl dron HX-2 od německé firmy Helsing, elektricky poháněná přesná munice s doletem do 100 kilometrů, palubní umělou inteligencí a odolností vůči elektronickému rušení. Helsing ho navrhoval přímo proti dělostřeleckým a obrněným cílům a od začátku roku 2026 ho dodává Ukrajině po stovkách měsíčně v rámci objednávky na šest tisíc kusů.

Po prvním zásahu přišel na řadu americký jednorázový útočný dron Hornet. Ten operuje v pásmu zhruba 50 až 150 kilometrů a jeho úkolem bylo udržet tlak na už rozpracovanou pozici, komplikovat obsluze záchranu, opravu nebo odsun poškozené houfnice. Hornet není žádná frontová improvizace: americká armáda s ním v květnu 2026 cvičila v Polsku a Pentagon ho vede na oficiálním seznamu dodávek Ukrajině.

Třetím a posledním krokem byl HIMARS. Vysoce mobilní raketomet nepůsobil jako lovec, tu práci odvedly drony. Velení si ho podle popisu uskupení „Kursk“ vyžádalo pro „garantované zničení“ cíle. U čtyřicetitunové pásové houfnice to dává smysl: po zásahu dronem může být poškozená, hořet, mít vyřazenou obsluhu, ale stále existuje šance, že ji Rusové odtáhnou a opraví. Přesná raketa tu šanci eliminuje.

Proč 48 kilometrů nestačilo

Rusové volili maximální možnou vzdálenost palby záměrně. Ukrajina totiž systematicky vede takzvané „middle-strike“ operace, údery v pásmu 30 až 200 kilometrů za linií dotyku, zaměřené na dělostřelectvo, logistiku a protivzdušnou obranu. Ukrajinské ministerstvo obrany tuto kategorii operací veřejně popsalo v červnu 2026 a mezi klíčovými platformami jmenovalo právě Hornet, ale i drony Bulava a FP-2.

Čtyřicet osm kilometrů je hodně na klasický protibaterijní radar. Ale pro dron s doletem přes sto kilometrů a raketový systém HIMARS je to pohodlný dosah. Rusové se pokusili schovat za vzdálenost, jenže Ukrajinci na ně měli delší ruku, a hlavně víc vrstev, jak ji natáhnout.

Ekonomika boje se mění

Nejzajímavější na celé akci není samotný výbuch, ale logika, která za ním stojí. Ukrajina nejprve nasadila levnější bezpilotní prostředky a teprve poté drahou přesnou raketu. HX-2 a Hornet stojí řádově méně než střela GMLRS pro HIMARS. Pokud drony cíl dostatečně poškodí nebo zničí samy, raketa se nemusí odpálit vůbec. Pokud ne, přijde jako pojistka.

Tohle není jednorázový trik. Podle červencového hodnocení Critical Threats / ISW Ukrajina v rámci druhé fáze operace Auchan v červnu zasáhla 231 ruských dělostřeleckých cílů a 171 z nich úplně zničila. Zásahy probíhaly v hloubce 74 až 118 kilometrů od fronty. Pion u Sum byl jedním článkem v dlouhém řetězu.

Důležitý je i institucionální kontext: od června 2026 je veřejně známo, že HIMARS provozuje i 148. brigáda 8. sboru Vzdušně-výsadkových sil. Kombinace průzkumných a útočných dronů s raketomety na úrovni sboru naznačuje posun od izolovaných zásahů k integrovanému systému hloubkových úderů.

Co to znamená pro Sumy

Odstranění jednoho Pionu přináší úlevu konkrétnímu sektoru palby. Ale Sumská oblast zůstává pod mimořádným tlakem. Jen za jeden den začátkem července tam ukrajinské úřady zaznamenaly téměř 110 ostřelování ve 26 obcích. Od začátku roku napočítaly přes 12 000 ruských úderů všeho druhu. Ministr obrany při pracovní návštěvě regionu 9. července mluvil o „bezprecedentním palebném tlaku“.

Jeden zničený Pion tedy válku na severu nerozhodne. Ale desítky a stovky podobných zásahů, systematicky, vrstvu po vrstvě, dronem i raketou, ruské dělostřelectvo v příhraničí postupně degradují. A hlavně mu berou iluzi, že čtyřicet osm kilometrů od fronty znamená bezpečí.

Článek Ruský Pion ostřeloval Sumy ze 48 km, Ukrajinci ho dostali trojkombinací: drony Hornet, HX-2 a doražení HIMARSem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina měla Pion po sovětské armádě

Ačkoliv je samohybná houfnice 2S7 Pion zbraň pocházející z doby Sovětského svazu, stále je užitečná a obávaná. Pravda uvádí, že ji ukrajinská armáda použila ve významných bitvách s Rusy hlavně na začátku války. Ve výzbroji jich po Sovětském svazu měla 99, ale několik převedla do Gruzie. Zbylé se tak pochopitelně po ruské invazi zapojily do boje. Kolik jich je v současné době bojeschopných, není známé. Ani to, kolik je pro ně k dispozici munice.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Pion se měl podílet na významných bitvách už v úvodu ruské invaze. Např. zlikvidoval ruský konvoj v Buči, když mířil směrem na Kyjev. Wikipedia uvádí, že během dělostřeleckého přepadu a leteckého bombardování byla v ulicích města zničena stovka ruských vozidel. Houfnice se měla podílet i na likvidaci ruského výsadku na letišti Hostomel, což bylo další významné vítězství zachraňující Kyjev, při němž byla rozprášena elita ruských výsadkových sil.

Těžká houfnice s dlouhým dosahem

Pion je těžká sovětská houfnice s dlouhým dosahem. Do výzbroje byla zavedena v roce 1976, uvádí WeaponSystems s tím, že má ráži 203 milimetrů a je umístěna na pásovém podvozku. Se standardní municí má dostřel 37,4 kilometrů, s raketově poháněnými projektily pak 47,5 kilometrů. To je i dnes solidní výkon, i když Pion samozřejmě nemá takovou přesnost jako moderní západní houfnice. Na druhou stranu je jeho projektil mnohem větší a ničivější.

Dobytí nepravděpodobné, přesto Rusové zkouší „pás pevností“ prorazit. Ztráty stoupají do extrému. Ukrajinci je kosí po tisících

Nevýhodou houfnice je také nízká kadence střelby. Je schopná pálit rychlostí 1,5 rány za minutu, a na samotném vozidle jsou umístěné pouze 4 projektily – zbytek převáží vozidlo doprovodné. Rusko ji nicméně modernizovalo na verzi 2S7M Malka, čímž zvýšilo kadenci na 2,5 rány za minutu, a na vozidle je 8 projektilů. Pion je známý také jako zbraň určená k odpalování jaderných projektilů. Ty byly ale po konci studené války podle dostupných informací zlikvidovány, a v současné době je pravděpodobně Rusko ve výzbroji nemá.

Článek Spravedlivý hněv sovětského monstra: legendární 203mm houfnice zachránila Kyjev a pomohla pohřbít 100 ruských vozidel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Houfnice 2S7 Pion doplňovala munici

Na videu níže můžete vidět neopatrné počínání posádky 2S7 Pion. Jedná se o nejtěžší ruskou houfnici ráže 203 milimetrů umístěnou na pásovém podvozku, uvádí ArmyRecognition, jejíž ničivé projektily jsou doletí do vzdálenosti až 47,5 kilometrů. Houfnice se pohybovala po nějaké cestě, kde ji zachytil průzkumný dron. Již to je samo o sobě velice nebezpečné, ale vojáci s houfnicí zastavili, aby mohli doplnit munici, což se jim stalo osudným.

Video: Rusové poslali na zničení 70 vozidel včetně 6 tanků, a obětovali 100 vojáků. Pro Ukrajince to vypadalo jako rozcvička

Je to v podstatě pochopitelné, protože jeden projektil do tohoto děla má hmotnost 110 kilogramů, a unese spolu s hnacími náložemi jenom čtyři. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že proto většinou bývá poblíž nějaké muniční vozidlo, aby ji stačilo doplňovat. Tato činnost by ale měla probíhat pokud možno skrytě a dále od bojů, protože v okamžiku zastavení vozidel a manipulace s těžkou municí, jsou obě extrémně zranitelná a de facto bez ochrany.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Ukázalo se to i v zaznamenaném případě. Průzkumný dron pravděpodobně okamžitě nahlásil souřadnice místa předávání munice dělostřelcům, a krátce na to dopadla na houfnici naprosto přesně střela. Armádní Zpravodaj je přesvědčen, že byla k útoku použita raketa M31 z raketometu M142 HIMARS nebo M270, protože tomu odpovídá exploze.

Dosah takové rakety je až 92 kilometrů, uvádí Wikipedia, a je v ní hlavice o hmotnosti 91 kilogramů. Protože je naváděna za pomoci GPS, má v nerušeném prostředí přesnost kolem 1 metru – na zničení houfnice 2S7 Pion taková střela více než dostačuje. Záběry navíc ukazují, že vzplála i munice vyložená z muničního vozidla. To samotné však už bylo v okamžiku zásahu ve větší vzdálenosti a z místa útoku se mu podařilo úspěšně ujet.

Zničení ruské houfnice 2S7 Pion během doplňování munice

Článek Video: precizní rána s milimetrovou přesností zničila nejtěžší dělo 2S7 Pion v ruské výzbroji. Vojáci udělali školáckou chybu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pětice BMP-2 se ihned ocitla pod palbou

Video níže ukazuje ruský útok skupiny pěti obrněných vozidel. MilIn uvádí, že se jedná o BMP-2, což je sovětský typ vozidel, v nichž je prostor pro výsadek 7 vojáků, potvrzuje ArmyRecognition. Záběry ukazují, jak se dostala pod palbu obránců, kteří na ni útočili sebevražednými drony a dělostřelectvem, a jedno z vozidel najelo na minu. Obránci tímto způsobem tři zničili, ale část pěchoty z nich unikla. Zbylá dvojice pak dorazila k cíli a vojáci z ní se schovali do poničených domů, načež se jejich vozidla stala cílem útoku a zůstala nepojízdná.

Video: přesný úder dokáže poslat ruský raketový systém Tor na věčnost; odhalen může být paradoxně i drony, které jindy likviduje

Ani v domech však nenašli ruští vojáci bezpečí. Celou událost sledoval dron a na základě jeho údajů začalo oblast odstřelovat dělostřelectvo, konkrétně houfnice 2S7 Pion. Wikipedia uvádí, že jde o těžké dělo ráže 203 milimetrů. Síla jeho projektilů se vzápětí projevila a domy s vojáky i vedle stojící BMP-2 se začaly měnit v trosky. Vzhledem k tomu, že má zbraň kadenci 1,5 rány za minutu a projektily dopadaly s vysokou intenzitou, lze předpokládat, že se na oblast zaměřila minimálně dvě děla. Šance pěšáků přežít tak byla v podstatě minimální.

Článek Video: ruskou útočnou skupinu může ukrajinská armáda „vydrtit“, když proti ní nasadí ultra-těžké dělo 2A7 Pion ráže 203 mm se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice ukryté mezi stromy, ale nepomohlo to

Likvidaci dělostřeleckých a raketových systémů nepřítele lze vidět na videu níže. MilIn uvádí, že padla dronům za oběť dvojice nejtěžších ruských děl 2S7 Pion a salvový raketomet BM-21 Grad. Děla byla sice dle záběru ukrývána mezi stromy, ale podařilo se je tam objevit za pomoci průzkumného dronu s termovizí, načež na ně nejspíše zaútočily sebevražedné drony – video ukazuje velice přesné zásahy a následný výbuch. Naopak raketomet pravděpodobně poničilo dělostřelectvo, a když pro něj přijel tahač, stal se navíc cílem dronů.

Video: ani když je ruské těžké dělo Hyacint-S schované mezi stromy, nemusí být v bezpečí a může ho tam „vypnout“ HIMARS

2S7 Pion je přitom nebezpečnou zbraní. Wikipedia k ní uvádí, že má ráži 203 mm a její obří projektily nejenom disponují velikou ničivou sílu, ale také doletí do vzdálenosti až 47,5 km. V minulosti pro ni mimochodem existovala i jaderná munice, avšak v současnosti nejsou zmínky o tom, že by ji Rusko mělo ve výzbroji. Obávaným je je ale i raketomet BM-21 Grad, o němž ArmyRecognition uvádí, že používá rakety ráže 122 mm a v jedné salvě jich dokáže odpálit až 40. Podle typu mohou mít dosah až 40 km, i když běžně ho mají zhruba poloviční.

Článek Video: i když se pokusí nejtěžší ruská děla ukrýt mezi stromy, od zničení je to zdaleka uchránit nemusí, vidí-li nepřítel i v noci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Děla zastavila, což se jim stalo osudným

Jak může vypadat útok dronu na dělostřelecký systém, respektive dělostřelecké systémy, můžete vidět na videu níže. Všiml si totiž dvojice ruských děl stojící na cestě, konkrétně se jednalo o systémy 2S7 Pion ráže 203 mm, uvádí MilIn. Teoreticky se ale mohlo jednat o 2S7M Malka, což jsou vlastně vylepšené 2S7 Pion, oproti nimž mají například lepší kadenci, uvádí Wikipedia. Cíle přitom může zasahovat do vzdálenosti až 47,5 kilometrů.

Video: nejlepší ruský tank T-90M byl dronem nejdříve donucen ustoupit, a poté byl několika granáty zničen

Video ukazuje, že dron – údajně Nemesis – shodil na každé dělo pumu, což ke zneškodnění bohatě stačilo. ArmyRecognition uvádí, že jde o bezpilotní letoun využívaný právě k útokům proti dělostřelectvu nebo stanovištím protivzdušné obrany, přičemž je vybaven termovizí a velice často operuje v noci; má však i další vybavení, třeba terminál Starlink.

Článek Video: zastaví-li se dvojice ruských „monstr děl“ ráže 203 mm nekrytá na cestě, může ji obratem vyhodit do vzduchu dron Nemesis se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Skrytý 2S7 Pion objevil dron díky střelbě

Jak se může zadařit zničit dělo jako 2S7 Pion, je možné vidět na videu níže. MilIn uvádí, že se podařilo objevit jeho pozici dronu ukrajinských mariňáků, přičemž bylo velice dobře zamaskované mezi stromy a i zkušený operátor by mohl mít problém ho spatřit. Záběry však jasně dokazují, že když tato těžká samohybná houfnice pálila na svůj cíl, vyprodukovala obrovský oblak kouře, čímž svou pozici prozradila. A ačkoliv podle Wikipedie obsahuje její podvozek komponenty z tanku T-72 a T-80, dostatečnou odolnost jí to nedává.

Video: vzácná varianta ruského raketometu Grad-1 musí k frontě blízko, jinak cíl nezasáhne – právě to se jí ale může stát osudným

Po zjištění, kde se 2S7 Pion nachází, dron jeho polohu ještě zpřesnil za pomoci termovize a navedl na něj dělostřeleckou palbu. Na záběru je vidět jediný zásah, jednalo se proto o nějaký typ přesně naváděného projektilu. Jedním z kandidátů může být M982 Excalibur určený pro západní děla ráže 155 mm; naváděný je za pomoci GPS a jeho výrobce Raytheon na stránkách uvádí, že má přesnost do 2 metrů. Vyloučeno však není ani použití střely například z raketometu M142 HIMARS, rovněž se jedná o častý způsob ničení techniky.

Článek Video: pakliže je nejtěžší ruské dělo zaneprázdněno střílením na pozice nepřítele, může se samo prozradit a „schytat to“ od mariňáků se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani maskování mezi stromy nemusí pomoci

Ukázka útoku dronů proti těžkému dělostřelectvu je vidět ve videu pod tímto článkem. MilIn uvádí, že bylo zničeno obří ruské dělo 2S7 Pion ráže 203 milimetrů, přičemž se mohlo jednat o modernizovanou verzi označovanou jako Malka. Obsluha děla ho velice šikovně zamaskovala v porostu, protože to je jedna z cest, jak odhalení pozice zabránit – nebylo to ovšem nic platné, obsluha průzkumného dronu byla velmi pozorná a zbraně si všimla.

Forbes rapporte que de nouveaux drones ukrainiens ciblent efficacement les défenses aériennes russes sur les lignes de front.

En février, l’industrie ukrainienne des drones a commencé la production en série d’un équivalent du drone d’attaque russe Lancet, appelé drone Ram II. Au… pic.twitter.com/0oPLkPMksG

— 🇪 🇷 🇮 🇨 Lecomte 🇧🇪 💙💛 (@Eric_Lecomte_) April 15, 2024

Následně vystartoval proti dělu sebevražedný dron s křídly vypuštěný obsluhou z ruky, jak ukazují záběry. Není přesně jasné, o jaký typ se jednalo, ale údajně je založen na konstrukci ukrajinského dronu Ram II, byť jeho tvary vypadají odlišně, než jsou zobrazované na oficiální stránce věnované této zbrani. Jeho dosah má být zhruba 30 km a doba letu 55 minut, a hlavice těžká 3 kg může být protitanková, explozivní nebo termobarická.

Zkušený operátor ví, kam zamířit

Video dokazuje, že ani sebevražedný dron s křídly nemá problém zničit těžké vozidlo, ačkoliv je zaparkované mezi stromy. Potřebuje totiž ke své činnosti prostor minimálně v přední části, kudy vylétají projektily. Prokazatelně zkušený operátor dronu proto vlétl právě do tohoto prostoru a narazil do přední části ruského 2S7 Pion. Následný výbuch zaznamenaný průzkumným dronem ukazuje, že bylo dělo pravděpodobně zničeno.

Video: ruská „bestie“, supertěžké dělo 2S7 Pion, patří k nejsilnějším na světě a dostřelí až 60 km, na jeho zničení ale stačí jeden zásah

2S7 Pion není žádná moderní zbraň, pochází z doby Sovětského svazu; ArmyRecognition konkrétně uvádí, že bylo do výzbroje zavedeno již v roce 1975. Se standardním střelivem může zasahovat cíle do vzdálenosti až 37,5 km, s raketově asistovanými projektily pak ještě o 10 km dále. 2S7 Pion má však nízkou rychlost střelby asi 1,5 rány za minutu. Ruská armáda nicméně velkou část děl zmodernizovala na verzi Malka, jejíž kadence je 2,5 rány za minutu

Článek Video: pokud se na monstrózní ruské dělo 2S7 Pion ráže 203 mm zaměří dron, může ho zničit jedinou ranou do předku, byť je maskované se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusové se snažili dělo zamaskovat

Na videu pod článkem je zachycen ukrajinský útok na ruské dělo v oblasti Makijivky, pravděpodobněji se jedná o verzi Malka než Pion, ale rozdíl je nemožné rozeznat, zvláště pak ze záběrů pořízených dronem. Ruská obsluha si evidentně byla hrozby ze strany průzkumných dronů dobře vědoma, neboť stroj zamaskovala vrstvou větví, a najít ho nejspíše musel trochu zkušený operátor. Jak vidno, ruským vojákům taktika nevyšla, protože se na dělo zanedlouho zaměřilo ukrajinské dělostřelectvo.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Tomu přitom stačila jediná rána, pravděpodobně posloužila přesná munice jako je M982 Excalibur. Po zásahu začala téměř okamžitě hořet munice ráže 203 milimetrů naskládaná evidentně v okolí vozidla umístěného v okopu. Na samotném děle je totiž zásoba jen na 4 nebo 8 ran, záleží na verzi, a je pravděpodobné že si obsluha proto naskládala další v blízkosti. Její vzplanutí samozřejmě znamenalo i okamžité zničení samotné zbraně.

2S7 Pion má značný dosah

Dělo 2S7 Pion má konstrukci starou téměř 50 let, do výzbroje sovětské armády vstoupilo v roce 1976, a dostali ho i někteří spojenci včetně Československa. Jeho úkolem byla hlavně střelba na dlouhou vzdálenost, projektil měl dosah 37,5 km, raketově poháněný až 60 km, ačkoli přesnost nebyla vysoká. Existovala přitom i jaderná munice. Umístěno je na pásovém podvozku na základě tanků T-72 a T-80, hmotnost celého kompletu je 46,5 t a rychlost až 50 km/h.

2A36 Giatsint-B: ohromné a ohromující ruské tažené polní dělo „potlačí“ nepřítele i v extrémních teplotách od -50 do +50 °C

Sovětský svaz v 80. letech 20. století dělo 2S7 Pion modernizoval na verzi Malka, která dostala hlavně nové řízení palby a navýšení kadence střelby z 1,5 na 2,5 za minutu. Dělo se účastnilo několika konfliktů, Sověti ho použili v Afghánistánu, Rusko pak v Čečensku a na Ukrajině od roku 2014, v současné válce ho používají i Ukrajinci. Zbraň byla zaznamenána i v Gruzii při invazi Ruska v roce 2008 nebo ve válce o Náhorní Karabach.

Článek Video: ruská „bestie“, supertěžké dělo 2S7 Pion, patří k nejsilnějším na světě a dostřelí až 60 km, na jeho zničení ale stačí jeden zásah se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.