<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>Biden &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/biden/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 01 Jul 2026 10:45:23 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>Biden &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Biden nalil Ukrajině přes 200 miliard za 5 měsíců, a zbytek se zasekl. Náměstek ministra války blokuje dalších 330 miliard</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/americky-namestek-ministra-valky-blokuje-330-miliard-pro-ukrajinu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 01 Jul 2026 18:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Americká občanská válka]]></category>
		<category><![CDATA[Biden]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352595</guid>

	
					<description>Pentagon za půl roku dodal Ukrajině zbraně a služby za více než 8 miliard dolarů, jenže dalších 13,6 miliardy uvízlo mezi papírem a výrobní linkou.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Čísla znějí monumentálně. Spojené státy od února 2022 schválily pro Ukrajinu přes 33,5 miliardy dolarů v rámci programu USAI (Ukraine Security Assistance Initiative). Nejsou to peníze poslané přímo do Kyjeva. Jsou to objednávky u amerických zbrojovek: munice, protivzdušná obrana, náhradní díly, služby. K březnu 2026 se z této sumy fyzicky dostalo na Ukrajinu zboží za 19,21 miliardy dolarů, tedy přibližně 470 miliard korun. Zbytek? Ten se nachází v různých fázích byrokratického limbu, kde schválení neznamená objednání a objednání neznamená doručení. A právě tady začíná problém, který sahá daleko za účetní tabulky.</p>



<h2 id="h-ty-i-vrstvy-jednoho-dolaru">Čtyři vrstvy jednoho dolaru</h2>



<p>Aby člověk pochopil, co se v Pentagonu děje, musí rozlišit čtyři kroky, jimiž každý dolar USAI prochází. Nejprve Kongres peníze schválí, to je apropriace. Pak Pentagon uzavře smlouvu s výrobcem, tedy obligaci. Následuje reálná platba za dodané zboží, takzvaný disbursement. A teprve nakonec zbraň fyzicky dorazí na Ukrajinu.</p>



<p>K prosinci 2025 bylo z 33,51 miliardy dolarů obligováno 32,34 miliardy. Vyplaceno ale jen 18,20 miliardy. Rozdíl mezi „objednáno&#8220; a „zaplaceno&#8220; činil přes 14 miliard dolarů, tedy zhruba 340 miliard korun. Papírově objednáno zkrátka neznamená doručeno.</p>



<p>Inspektorská zpráva <a rel="nofollow" href="https://oig.usaid.gov/sites/default/files/2026-02/OAR_Q1Dec25_Final.pdf">OAR</a> k březnu 2026 rozložila zbývající sumu takto:</p>



<ul><li><strong>13,49 mld. USD</strong> – běžící průmyslové zakázky, které se vyrábějí nebo čekají na dodání</li><li><strong>110 mil. USD</strong> – přiděleno, ale bez jediného podepsaného kontraktu</li><li><strong>910 mil. USD</strong> – propadlé pro nové závazky, protože vypršela lhůta k uzavření smluv</li></ul>



<p>Těch 910 milionů je zvlášť hořký detail. Pentagon je nestihl utratit na nové objednávky, a tak pro ně jednoduše zmeškal lhůtu. Účet sice formálně existuje ještě pět let pro dofinancování starších smluv, ale žádnou novou zbraň za něj už Ukrajina nedostane.</p>



<h2 id="h-mu-kter-dr-brzdu">Muž, který drží brzdu</h2>



<p>Jméno, které se v souvislosti s průtahy objevuje nejčastěji, patří Elbridgi Colbymu. Zastává funkci náměstka ministra obrany USA pro politiku (Under Secretary of Defense for Policy). Není to žádný anonymní úředník. Colby veřejně prosazuje tvrdou prioritizaci amerických zdrojů směrem od Evropy k indo-pacifickému prostoru a požaduje, aby evropští spojenci nesli větší díl nákladů.</p>



<p>Už v létě 2025 Bílý dům podle serveru <a rel="nofollow" href="https://www.notus.org/defense/pentagon-says-its-cutting-military-aid-to-ukraine">NOTUS</a> potvrdil Colbyho roli v rozhodnutí pozastavit část dodávek Ukrajině. A jeho linie se promítla i do rozpočtového návrhu Pentagonu pro fiskální rok 2026: USAI tam figuruje s požadavkem nula dolarů. Zdůvodnění? Přeorientování zdrojů a větší sdílení zátěže spojenci.</p>



<p>Ministr obrany Pete Hegseth sice 28. dubna 2026 po slyšení před výborem pro ozbrojené síly Sněmovny oznámil, že 400 milionů dolarů pro fiskální rok 2026 bylo „od včerejška&#8220; uvolněno. Jenže tato částka ležela měsíce bez pohybu. Republikánský senátor Mitch McConnell na slyšení veřejně kritizoval, že peníze „sbíraly prach&#8220; v Pentagonu, a nedostal přímou odpověď, kdo přesně zdržení způsobil. Prstem ale ukázal na policy directorate, tedy přímo na Colbyho oddělení.</p>



<h2 id="h-kongres-zachr-nil-program-pentagon-ho-brzd">Kongres zachránil program, Pentagon ho brzdí</h2>



<p>Zajímavý je kontrast mezi dvěma větvemi moci. Zatímco Pentagon chtěl USAI fakticky pohřbít nulovým rozpočtem, <a rel="nofollow" href="https://www.congress.gov/119/crec/2025/12/10/171/208/CREC-2025-12-10-bk2.pdf">Kongres</a> v prosinci 2025 autoritu programu prodloužil až do konce roku 2029 a autorizoval 400 milionů dolarů pro fiskální rok 2026 i 2027. Zákonodárci tedy dali jasný signál: program má pokračovat.</p>



<p>Problém je, že autorizace sama o sobě zbraně nevyrobí. Pokud Pentagon interně zdržuje uvolňování prostředků, neuzavírá smlouvy nebo nepředkládá plány výdajů, schválené miliardy zůstávají číslem v tabulce. Dubnové odemknutí 400 milionů po tlaku kongresmánky Sarah Elfrethové a dalších ukazuje, že bez politického nátlaku se kola netočí.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-ukrajinu-a-pro-evropu">Co to znamená pro Ukrajinu a pro Evropu</h2>



<p>Frontová realita nepočítá s účetními cykly Pentagonu. USAI financuje výrobu a doplňování klíčových schopností: munice, protivzdušné obrany, náhradních dílů. Když se kontrakty zpožďují o měsíce, dopad se neprojeví okamžitě, ale o půl roku později v prázdnějších skladech a řidší palebné podpoře.</p>



<p>Čím pomaleji americký dodavatelský řetězec běží, tím větší tlak padá na evropské spojence. Auditní zpráva k březnu 2026 konstatuje, že partneři a spojenci převzali větší díl bezpečnostní podpory, celkem přislíbili zhruba 130 miliard dolarů. Pro Česko to znamená pokračující tlak na muniční iniciativy, vlastní zbrojní výrobu a sdílení nákladů v rámci NATO.</p>



<p>Ukrajina samotná nemá jak americký akviziční proces urychlit. USAI není ukrajinská pokladna, ale americký nákupní mechanismus. Kyjev může lobovat, tlačit na priority, ale klíč drží Washington. A ten ho zatím otáčí pomalu; někdy záměrně, někdy byrokraticky, vždy ale s reálnými důsledky na bojišti.</p>



<p>Schválené miliardy existují. Jenže mezi razítkem Kongresu a ukrajinskými pozicemi leží propast, kterou jeden náměstek dokáže rozšířit víc, než by se zdálo možné.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/americky-namestek-ministra-valky-blokuje-330-miliard-pro-ukrajinu/">Biden nalil Ukrajině přes 200 miliard za 5 měsíců, a zbytek se zasekl. Náměstek ministra války blokuje dalších 330 miliard</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="54927" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/m2a2-bradley-ukrajina-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/m2a2-bradley-ukrajina-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj osobně požádal Washington o podporu proti Rusku, které chce „osvobodit“ Ameriku, a zdůraznil ukrajinské úspěchy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zelenskyj-pozadal-washington-o-podporu-proti-rusku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 14 Dec 2023 14:57:56 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Biden]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<category><![CDATA[Západní pomoc Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=232705</guid>

	
					<description>Ukrajina potřebuje americkou pomoc a sám ukrajinský prezident byl objasnit, jak by ji jeho země využila. Jenomže ne všichni mají stejný názor.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během návštěvy Spojených států amerických, kterou dle CNN <a href="https://edition.cnn.com/politics/live-news/zelensky-biden-visit-12-12-23/h_80a87d6b200a0b6b4ffbb29a1f0871cb" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uskutečnil</a> v úterý 12. prosince 2023, snažil tamní politiky přesvědčit, aby co nejrychleji uvolnili další balíček pomoci pro Ukrajinu, <strong>neboť jedině tak se prý může bránit ruské invazi</strong>. Některá vyjádření z jednání přineslo <a href="https://www.bbc.com/news/world-us-canada-67698880" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BBC</a>. Administrativa prezidenta Joe Bidena již dříve navrhla poskytnut Ukrajině v přepočtu 1,38 bilionu korun, ale narazila na odpor v Kongresu. Ani návštěva Zelenského tak situaci nezměnila.</p>



<h2 id="h-ani-v-hra-v-ern-m-mo-i-nep-esv-d-ila">Ani výhra v Černém moři nepřesvědčila</h2>



<p>Zelenskyj se snažil znesvářené politiky přesvědčit o tom, že podpořit Ukrajinu proti Rusku je smysluplné. <em>„Naše síly postupují. A úspěšně jsme porazili Rusko v Černém moři. Rusko ukrývá zbytky své námořní flotily v odlehlých zátokách,“</em> uvedl podle <a href="https://www.president.gov.ua/en/news/u-vashingtoni-rozpochalasya-zustrich-volodimira-zelenskogo-t-87705" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">webových stránek</a> své kanceláře. A dodal také, že <a href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ukrajina-ochrani-nakladni-lode/">Ukrajina zřídila a zabezpečila exportní koridor v Černém moři</a>, aby mohly zahraniční lodě nadále odvážet tolik potřebné suroviny, třeba obilí. Na druhou stranu, <a href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/velka-ukrajinska-protiofenziva-neuspela-valka-zamrzla/">ukrajinská letní ofenziva</a> příliš nevyšla, vojáci postoupili jenom o několik kilometrů. </p>



<p>Aby toho nebylo málo, tak někteří ruští politici stále slovně útočí na USA. Třeba <a href="https://www.newsweek.com/russia-guyana-venezuelan-mironov-alaska-texas-1851004" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NewsWeek</a> uvádí, že blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, Sergej Mironov, <strong>vyzval, aby Amerika dala Mexiku sousedící Texas a Rusku vrátila Aljašku</strong>, považuje to za jakési „osvobozování“ Ameriky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak zase obvinil USA a Západ z 500 let bezohledného vykořisťování národů. <em>„Existuje jediné místo, kde Spojené státy zasáhly vojenskou silou, a život se tím zlepšil?“</em> cituje ho <a href="https://mid.ru/en/foreign_policy/news/1920028/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">web ruského ministerstva zahraničí</a>.</p>



<h2 id="h-ukrajinci-cht-j-ni-it-ruskou-logistiku">Ukrajinci chtějí ničit ruskou logistiku</h2>



<p>Američtí politici, hlavně republikáni, se ani přes výzvy Volodymyra Zelenského a ostré ruské výzvy k navracení území neshodli, ačkoliv jsou pro podporu Ukrajiny i některé vlivné osobnosti – třeba John Kirby coby mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu:</p>



<p><em>„Je to přesně ten správný čas na to, aby byl prezident Zelenskyj ve městě a vedl tyto diskuse, kvůli tomu, co se děje na Ukrajině, kvůli zvýšené aktivitě, kterou vidíme u ruských ozbrojených sil s blížící se zimou, ale také kvůli tomu, co se děje na Capitol Hill,“</em> uvedl dle <a href="https://www.armytimes.com/flashpoints/ukraine/2023/12/11/ukraines-zelenskyy-issues-plea-for-support-during-washington-visit/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyTimes</a> John Kirby (v Capiton Hill sídlí americká vláda, pozn. redakce).</p>



<p>Ukrajinský prezident po USA žádal, aby zejména pomohly zlepšit protivzdušnou obranu Ukrajiny a posílily její možnosti v ničení ruské logistiky. Právě to by podle něj <strong>vzalo Rusku nadvládu ve vzduchu a narušilo jeho útočné operace</strong>. Aktualizace: I když v menším rozsahu, využil nakonec prezident Joe Biden svých pravomocí a uvolnil spolu s ministerstvem obrany <a href="/udalosti/americka-pomoc-ukrajine-53-balicek/">53. balíček pomoci Ukrajině</a>, která ho má obdržet ještě do konce roku 2023.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="&quot;Don&#039;t want you to give up hope&quot;: Biden speaks with Zelenskyy at the White House" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/DhHmXFx9hEc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Vystoupení Volodymyra Zelenského a Joe Bidena</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zelenskyj-pozadal-washington-o-podporu-proti-rusku/">Zelenskyj osobně požádal Washington o podporu proti Rusku, které chce „osvobodit“ Ameriku, a zdůraznil ukrajinské úspěchy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/DhHmXFx9hEc" duration="305">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/DhHmXFx9hEc" />
			<media:title type="html">„Rusko chce osvobodit Ameriku,“ varoval Zelenskyj při žádosti o podporu</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinský prezident se snažil ve Washingtonu získat peníze na podporu Ukrajiny, blokují je spory amerických zákonodárců o migraci.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/dhhmxfx9hec.jpg" />
			<media:keywords>Biden,válka na Ukrajině,Volodymyr Zelenskyj,Západní pomoc Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="55277" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/biden-zelenskyj-setkani-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/biden-zelenskyj-setkani-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>USA rozděluje mnoho problémů, krize na Ukrajině je zvýrazňuje. Ostré postoje Bidena k Rusku jeho popularitu nezvyšují</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/spojene-staty-resi-spoustu-vnitrnich-problemu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 13 Mar 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Biden]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[USA]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=80305</guid>

	
					<description>Porážka Donalda Trumpa v roce 2020 přinesla do Bílého domu jiný politický směr. Přesto vnitřní napětí v USA nepolevuje, může to mít dopad na globální bezpečnostní klima.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V roce 2022 se Evropa a svět dostaly do velmi složité situace. Bezpečnostní architektura v Evropě založená na dohodách mezi jednotlivými státy a jejich respektování vzala za své poté, co <strong>Rusko bezprecedentně napadlo Ukrajinu.</strong> Evropa si bude muset hledat svoji cestu. Spojené státy posilují východní křídlo NATO a nechtějí ho nechat slabé. Mají ale své vlastní problémy a navíc se musí vypořádat s nebezpečím Číny.</p>



<h2 id="h-bidenovi-chyb-charisma">Bidenovi chybí charisma</h2>



<p>Situace amerického prezidenta Joea <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/biden/">Bidena</a> není vůbec jednoduchá. Nedávné průzkumy naznačují, že s jeho prezidentstvím není spokojena velká část obyvatel. Přinesl sice do<strong> Bílého domu slušnost, ale není charismatickým vůdcem</strong>. Země je navíc vyčerpaná dvěma lety boje s koronavirem. Sice se zdá, že ekonomika oživuje, není vysoká nezaměstnanost, ale naopak stoupá inflace. To jsou problémy, které obyčejného Američana trápí více, než daleká Evropa.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/trump-putin.jpg" alt="" class="wp-image-80296" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/trump-putin.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/trump-putin-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/trump-putin-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/trump-putin-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/trump-putin-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: The White House / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Vladimir Putin a Donald Trump</figcaption></figcaption>


<p>Navíc to vypadá, že spousta Američanů, včetně vrcholných politiků, tápe v tom, jaké je postavení USA ve světě. A to z důvodu, že se začíná měnit postavení země, kdy byla jedinou světovou supervelmocí. <strong>Stále více se ekonomicky i vojensky do popředí žene Čína</strong>, která má ambice zaujmout své místo v globální politice. Do toho přichází revanšistická politika Ruska, které by chtělo vrátit čas do doby, kdy byl SSSR jednou ze světových supervelmocí.</p>



<p>Postoje běžných Američanů jsou poněkud ambivalentní. Donald Trump měl poměrně širokou podporu obyvatelstva ohledně postojů vůči Číně, Biden rozhodně není tak nekompromisní jako jeho předchůdce. <strong>Američané široce odsuzují ruskou agresi na Ukrajině</strong>, ale trochu paradoxně odmítají politiku svého prezidenta vůči Ruské federaci. A to i přes to, že Bidena lze označit za muže, který globálně zaujímá nejostřejší postoje vůči <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/vladimir-putin/">Putinovi</a> a vyhlašuje řadu sakncí mnohem dříve, než EU.</p>



<h2 id="h-trump-zpochyb-uje-demokracii">Trump zpochybňuje demokracii</h2>



<p>Do toho všeho Donald Trump, který se stále nesmířil se svojí porážkou a snaží se narušit důvěru Američanů v demokratické volby a procesy. Což se mu do jisté míry daří. <strong>Snaží se naznačovat, že on by to dělal lépe</strong>. Přitom nelze zapomínat na to, že to byl právě on, kdo se k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi vyznačoval velkou přívětivostí. Nebo to byl on a jeho lidé, kdo se snažil vydírat ukrajinského prezidenta.</p>



<p>Poněkud zásadní a příliš neřešenou otázkou je potenciální návrat k americkému izolacionismu. Náznaky tohoto postoje byly zjevné u <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/trump/">Trumpa</a> a dají se najít i Joea Bidena. Skutečně <strong>lze hovořit o určitých ambivalentních postojích Američanů</strong>, kteří ztrácí konkrétní představu, jak by Amerika ve světě měla vystupovat. Je třeba si uvědomit, že značnou část zpravodajství v USA stále zastupuje genderová a rasová problematika.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">Only white people could have predicted that the <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Ukraines?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Ukraines</a> and <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Polish?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Polish</a> would engage in such heinous racism while at war. Or are they using the conflict as an excuse to justify racism against <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/AfricansinUkraine?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#AfricansinUkraine</a>? <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/NoMore?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#NoMore</a><a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/AfricanLivesMatter?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#AfricanLivesMatter</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/BlackLivesMatter?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#BlackLivesMatter</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/AoT8EMQgnF">pic.twitter.com/AoT8EMQgnF</a></p>&mdash; Yonas ethio 🇪🇹 (@yonast98) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/yonast98/status/1501508679966904329?ref_src=twsrc%5Etfw">March 9, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Kromě sílící kritiky vůči Joe Bidenovi, na kterém se stále zjevněji projevuje jeho věk, je v Americe stále středem zájmu hnutí Black lives matter a genderová problematika. Střední třída Američanů stále více projevuje nespokojenost s nastoupeným kurzem a jeho dopady na školství či veřejný život. Navíc <strong>přibývá skandálů kolem všech progresivistických hnutí</strong>. Klesá i podpora viceprezidentky Kamaly Harrisové, hlavní tváře progresivismu. V této rozbořené situaci lze budoucí priority USA jen těžko odhadnout. </p>



<p>Nikdo si dnes netroufá odhadovat, jaké bude směřování USA v dalších letech a co nastane po Bidenovi. Teoreticky se může vrátit doba trumpismu a vstřícná politika k <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/rusko/">Rusku</a>, <strong>která by byla pro Evropu velmi nebezpečná</strong>. I kdyby ne, zůstanou v americké veřejnosti hluboké rány. Vyléčit něco takového bude trvat roky a nelze než doufat, že se to podaří. Přesto bude hlavně na Evropě, aby se o sebe starala více sama.</p>



<p></p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak moc se může Evropa spoléhat na vnitřně rozdělené USA?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="President Biden answers questions as Russia attacks Ukraine" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/nDCw1LeJvmI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-cnn">Zdroj: <a href="https://edition.cnn.com/2022/02/11/politics/joe-biden-donald-trump-inflation-2022-midterms/index.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">CNN</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/spojene-staty-resi-spoustu-vnitrnich-problemu/">USA rozděluje mnoho problémů, krize na Ukrajině je zvýrazňuje. Ostré postoje Bidena k Rusku jeho popularitu nezvyšují</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/nDCw1LeJvmI" duration="509">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/nDCw1LeJvmI" />
			<media:title type="html">Situace v USA je velmi složitá &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Americké společnost je stále rozdělená a navíc se mění rozložení sil ve světě. Pro Evropu v bezpečnostní krizi to není dobrá zpráva</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/ndcw1lejvmi.jpg" />
			<media:keywords>Biden,Trump,Ukrajina,USA,USA</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/trump-putin-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/trump-putin.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Trump-putin</media:title>
			<media:description type="html">Vladimir Putin a Donald Trump</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/trump-putin-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="52053" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/john-biden-projev-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/john-biden-projev-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Air Force One se tváří jako obyčejné letadlo. Jeho výbava a řada palubních tajemství vás ale překvapí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/air-force-one-prezidenti-usa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 08 Oct 2021 05:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Biden]]></category>
		<category><![CDATA[USA]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=30658</guid>

	
					<description>Letadlo amerických prezidentů je jedním ze symbolů Spojených států. Co se skrývá v nenápadném letadle a jaká je jeho historie?
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Air Force One je od konce 80. let minulého století dopravním letadlem amerických prezidentů a jedním ze symbolů jejich moci. Jeho bílo-modro-zlatá barva je známá po celém světě a<strong> označuje přílet nebo odlet jedné z nejmocnějších osobností planety.</strong> Vzhledem k tak důležité a jedinečné úloze je přirozené, že letadlo je nabité spoustou zajímavostí a má fascinující historii. Zde je několik faktů o pýše Spojených států.</p>



<h2 id="h-legend-rn-barva-air-force-one-je-d-dictv-m-po-prezidentu-kennedym">Legendární barva Air Force One je dědictvím po prezidentu Kennedym</h2>



<p>Světle modrá barva exteriéru, modř drozdích vajíček, která v současnosti zdobí nejnovější letoun Air Force One, byla nápadem první dámy Jackie Kennedyové a průmyslového designéra Kena Walshe. <strong>Jackie Kennedyová pracovala na barevném řešení interiéru letadla</strong> a světle modrá barva, která nyní letadlo zdobí, ji okamžitě zaujala. Jackie Kennedyová měla pocit, že je to nenápadná, a zároveň nezapomenutelná, a prezident Kennedy souhlasil. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="680" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/boeing-vc-137-c-stratoliner-sam-26000-2-1024x680.jpg" alt="" class="wp-image-30588"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel KLaRock / Creative Commons / CC BY</span></a></div>


<p>Bohužel na palubě stejného stroje, Boeing VC-137 C Stratoliner SAM 26000, bylo roku 1963 odvezeno tělo jejího muže z&nbsp;Dallasu do Washingtonu.<strong> Během stejného letu složil prezidentský slib Lyndon B. Johnson.</strong> Ten byl také nejvíce létající prezident. O svého texaského domu měl dokonce vlastní runway, kde Air Force One přistávalo. Dnes si tento legendární stroj, ve kterém například prezident Richard Nixon jako první prezident USA v&nbsp;roce 1972 navštívil Čínu, lze prohlédnout v&nbsp;muzeu USAF v&nbsp;Daytonu.&nbsp;</p>



<h2 id="h-air-force-one-je-upraven-civiln-letoun">Air Force One je upravený civilní letoun</h2>



<p>Dnešní Air Force One, technicky označený jako VC-25; je silně upravená verze známého a populárního osobního letadla Boeing 747. V současné době existují pouze dvě taková letadla a obě mohou sloužit jako Air Force One. <strong>Oba stroje jsou naprosto identické </strong>a lze je odlišit a identifikovat jen podle čísel na zadních řídících plochách, která jsou 28000 a 29000. Oproti civilní verzi je však stroj značně upraven.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="683" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/afo-v-letu-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-30629"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Flickr
</span></a></div>


<p>Interiér letadla je přizpůsoben potřebám vrchního velitele. VC-25 má i méně viditelné úpravy pro svojí důležitou roli. Jednou z takových úprav je <strong>přidání možnosti doplňování paliva za letu</strong>, což Air Force One fakticky umožňuje neomezenou dobu pobytu ve vzduchu nebo speciální a přísně tajné systémy obrany. I když letoun má tuto „nadstandardní výbavu“, nikdy ji při přepravě prezidenta naštěstí nebylo potřeba použít.</p>



<h2 id="h-prezident-na-termin-lu-nikdy-nevystupuje-a-let-rychle">Prezident na terminálu nikdy nevystupuje a letá rychle</h2>



<p>Další ze zvláštností Air Force One, je to, že nepřistává u letištních terminálů. Děje se tak z bezpečnostních důvodů. Je nutné v případě potřeby rychle vzlétnout. <strong>Manévrování tak velkého letadla do letištního terminálu a z něj je náročné</strong> a v případě nouze by mohlo stát prezidenta drahocenný čas nebo dokonce život. Air Force One má vlastní vestavěné schody, takže se nemusí spoléhat na cizí vybavení.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="683" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/air-force-one-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-30626"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Flickr
</span></a></div>


<p>Přestože musí převážet prezidentův doprovod a veškeré související vybavení, aby mohl sloužit jako prezidentův VIP dopravní prostředek, není Air Force One žádná pomalé neohrabané linkové letadlo. <strong>Dokáže letět rychlostí přes 1014 kilometrů v hodině</strong>, což je rychleji než standardní civilní verze 747, která letí maximálně rychlostí kolem 952 kilometrů v hodině.</p>



<h2 id="h-ve-ker-elektronika-na-palub-air-force-one-je-chr-n-na-proti-tok-m">Veškerá elektronika na palubě Air Force One je chráněna proti útokům</h2>



<p>Jak se dá očekávat, Air Force One má na palubě obrovské množství elektroniky, a může z něj být vedena nejen normální komunikace, ale dokonce z něj může být řízen chod USA či dokonce nukleární válka! Za normálních okolností a <strong>ve standardních strojích je technika na palubě ve vzduchu zranitelná vůči vnějším útokům</strong>. Ale elektronika instalovaná v Air Force One je chráněna jak proti hackerským útokům, tak dokonce i proti elektromagnetickým pulzům.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="564" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-ze-predu-1024x564.jpg" alt="" class="wp-image-30647"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Flickr
</span></a></div>


<p>Pro případ fyzických útoků může letadlo vystřelovat falešné cíle a světlice a zapnout rušičky, které zmatou protiletadlové systémy případného útočníka. <strong>Navíc jsou jeho okna neprůstřelná.</strong> Kromě toho letoun nese utajovaný typ „pokročilého zabezpečeného komunikačního vybavení&#8220;. Bílý dům zaručuje, že Air Force One má na palubě vše, co prezident potřebuje k řešení krizových situací během letu.</p>



<h2 id="h-air-force-one-nen-jedin-letadlo">Air Force One není jediné letadlo</h2>



<p>Pravděpodobně nejrozšířenější mýtus a tradovaný omyl se týká názvu „Air Force One&#8220;. Ten ve skutečnosti vůbec není názvem letadla! <strong>Obvykle se tento název používá pro jeden ze dvou prezidentských letounů Boeing VC-25</strong>, ale ve skutečnosti je to volací znak pro jakýkoli letoun Letectva Spojených států (USAF), který přepravuje prezidenta. Pokud prezident letí civilním letadlem, má volací znak „Executive One&#8220;.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-let-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-30662"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Flickr
</span></a></div>


<p>Letadla určená jako prezidentské dopravní letouny před VC-25 a všechna v budoucnu dostávají při přepravě prezidenta stejné označení Air Force One. Přesto jsou dva současné letouny VC-25 označovány jako Air Force One, <strong>i když prezident není na palubě.</strong> Letadla se totiž stala jedním ze symbolů moci prezidentů USA, a proto se prosadila tato tradice.</p>



<h2 id="h-prezident-a-viceprezident-nikdy-nel-taj-na-palub-stejn-ho-letadla">Prezident a viceprezident nikdy nelétají na palubě stejného letadla</h2>



<p>Z bezpečnostních důvodů je zakázáno, aby prezident a viceprezident letěli ve stejnou dobu ve stejném letadle. Místo toho viceprezident létá v letadle Air Force Two, kterým se dnes obvykle označuje Boeing C-32. <strong>Pokud dojde k nějaké krizové situaci,</strong> viceprezidentský speciál většinou letí na jinou stranu, než stroj s&nbsp;prezidentem na palubě. Tím se má eliminovat nebezpečí ztráty vedení země.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="683" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/air-force-two-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-30623"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Flickr
</span></a></div>


<p>K&nbsp;zákazu letu prezidentského týmu na palubě jednoho stroje jsou dobré důvody, jak dokazují dva incidenty z&nbsp;minulých let. Tehdejší viceprezident Joe Biden byl na palubě Air Force Two<strong> v roce 2012, kdy byl speciál nucen přistát po nárazu do hejna ptáků.</strong> Ke stejnému incidentu došlo v roce 2020, kdy byl na palubě Mike Pence. Kdyby některý z těchto případů skončil havárií s prezidentem a viceprezidentem na palubě, byly by ztraceny hned dvě nejmocnější politické osobnosti Spojených států.</p>



<h2 id="h-air-force-one-jako-l-taj-c-luxusn-hotel">Air Force One jako létající luxusní hotel</h2>



<p>Air Force One má posádku 26 osob a je vybaven pro přepravu 76 cestujících včetně prezidenta. Pro uspokojení všech jeho potřeb se na třech podlažích letadla nachází kancelář, koupelna, ložnice, 85 telefonů a konferenční místnost, která slouží jako létající Oválná pracovna.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="666" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna.jpg" alt="" class="wp-image-30618" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna-300x200.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna-768x511.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna-720x480.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna-450x300.jpg 450w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div>


<p>Pro případ zdravotních problémů nebo naléhavých situací má Air Force One vlastní lékařskou místnost, operační sál a lékaře, který je přítomen v letadle při každém letu. Aby se Air Force One<strong> postaral o hladové krky cestujících na palubě letadla, má dvě kuchyně</strong>, které svojí kapacitou dokáží nasytit až 100 lidí najednou a připravit až 2 000 jídel během jednoho letu.</p>



<h4 id="h-zdroj-warhistoryonline">Zdroj: <a href="https://www.warhistoryonline.com/war-articles/air-force-one-facts.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WarHistoryOnline</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/air-force-one-prezidenti-usa/">Air Force One se tváří jako obyčejné letadlo. Jeho výbava a řada palubních tajemství vás ale překvapí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/boeing-vc-137-c-stratoliner-sam-26000-2-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/boeing-vc-137-c-stratoliner-sam-26000-2-scaled-e1632232112986.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Boeing VC-137 C Stratoliner SAM 26000 2</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/boeing-vc-137-c-stratoliner-sam-26000-2-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/afo-v-letu-e1632042468504.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">AFO v letu</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/afo-v-letu-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/air-force-one-e1632042485768.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Air force one</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/air-force-one-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-ze-predu-e1632042574495.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">AOF ze předu</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-ze-predu-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-let-e1632044594515.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">AOF let</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-let-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/air-force-two-e1632042498101.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Air Force Two</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/air-force-two-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">AOF prezidenstká pracovna</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/aof-prezidenstka-pracovna-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="70851" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/air-force-one-pristal-e1632042458555-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/air-force-one-pristal-e1632042458555-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
